Jak léčit chronickou bolest
Bolest je hlavním steskem 40 % nemocných, kteří vyhledají lékaře první linie. Chronickou bolest přitom udává 20 % z nich. Z rozboru výsledků návštěv u vzorku těchto lékařů vyplynulo, že u 14 % nemocných byla chronická bolest důvodem k předpisu analgetik nebo jiné léčby a že u 6 % z nich byla spojena s výraznějším funkčním omezením. Nejčastějším typem chronické bolesti je bolest zad, s níž se během svého života setká více než polovina dospělých. Podle tradiční představy většina bolestí zad rychle odeznívá. Tato hypotéza byla testována na vzorku 463 nových vyšetření lékařem první linie z důvodu akutní bolesti zad. Pouze 32 % nemocných se z téhož důvodu znovu objednalo za tři měsíce a pouze 8 % za 12 měsíců. Tento nízký výskyt opakovaných návštěv na první pohled podporuje představu, že chronická bolest zad je vzácná. Když však byli pacienti na své zdraví opakovaně telefonicky dotazováni, potvrdilo vymizení bolesti během tří měsíců jen 21 % a během 12 měsíců 25 %. Bolest a omezení v běžných denních aktivitách naopak udávalo při vstupním rozhovoru 73 % nemocných a po třech i dvanácti měsících 50 % z nich. Na přetrvávající bolest si navíc po třech měsících stěžovalo 29 % pacientů, po 12 měsících jich bylo 25 %. Ačkoli se tedy nemocní znovu k lékaři neobjednávali bolest, významné funkční omezení či obojí provázely celých 79 % z nich i po třech měsících a 75 % z nich ještě po 12 měsících. Tyto údaje dokládají, že i pacienti, kteří se ztratí z obzoru lékaře, mohou trpět přetrvávající bolestí.Nedávno revidovaná doporučení Komise pro akreditaci organizací poskytujících léčebnou péči týkající se léčby bolesti upoutala zvýšenou pozornost k významu chronické bolesti a k požadavkům na postoj zdravotníků vůči ní. Vzdělávání v tomto směru většinou zdůrazňuje důležitost rozpoznání a léčby chronické bolesti spolu s propagací nejnovějších léčiv a invazivních terapeutických zákroků. Ačkoli jsou zdravotníci stále lépe obeznámeni s vědeckými aspekty zvládání bolesti, je vlastní umění péče o tyto pacienty, s nimiž se často tak obtížně jedná, předáváno s menší účinností. Nedávný průzkum mezi lékaři první linie odhalil, že pouhých 15 % z nich nalézalo v léčbě těchto nemocných uspokojení. Tito lékaři byli rovněž často nesví z požadavku, aby nemocným s chronickou bolestí předepisovali opioidy, a 41 % z nich ponechávalo iniciativu k zahájení léčby analgetiky na pacientech. Zdravotníkům někdy přerůstá zvládání chronické bolesti přes hlavu ze dvou hlavních důvodů: přetrvávající mýty týkající se povahy chronické bolesti a nedostatek znalostí potřebných k boji s neduhy provázejícími tuto bolest. Tento článek se uvedenými otázkami podrobně zabývá a nabízí rady umožňující zdravotníkům zvládat chronickou bolest s větším nadhledem.
...
Komentář
Autor: MUDr. Dana Vondráčková, CSc.
Téměř třicet let je chronická bolest považována za syndrom, tedy za samostatnou nosologickou jednotku, nikoli za symptom. S rozvojem poznání patofyziologie bolesti se však zlepšují možnosti léčení a hledají se cesty prevence, definují se syndromy a boří mýty, které brání dostatečné popularizaci, odpovídající péči a v neposlední řadě vzniku pracovišť pro léčbu bolesti. V různých zemích je stav léčby bolesti, její efektivity a rozvoje léčby bolesti jako oboru na různé úrovni. Naše lékařská veřejnost však dosud obecně nepřijala chronickou bolest jako problém, jímž je třeba se samostatně zabývat, pro který je třeba hledat zvláštní léčebné postupy, natož školit lékaře, kteří by se chronickou bolestí samostatně zabývali. Vždyť – jak často slyšíme – bolest tlumí každý lékař. Kdysi se s podobným problémem potýkala anesteziologie – »uspat« pacienta uměl každý chirurg, někde dokonce i sestra. Dnes už nikdo nepochybuje o anesteziologii jako samostatném oboru. Léčení chronické bolesti se jistě nedá srovnávat s anesteziologií, přesto mají mnoho společného. Mezioborová spolupráce, komplexní pohled na pacienta, předcházení a tlumení bolesti metodami regionální anestezie jsou ty nejnápadnější styčné body. V neposlední řadě je dalším podpůrným argumentem fakt, že chronickou bolestí se na celém světě nejvíce zabývají anesteziologové. Pokud někdo bude v tomto článku hledat návod, jak léčit tu kterou bolest, bude zklamán. Najde zde ale praktické rady, jak se bránit vyčerpání a zklamání z neúspěchu, jakož i cenné doporučení, jak čelit manipulaci, kterou se snaží někteří pacienti – zejména s poruchou osobnosti – získávat jisté výhody. Úvodem komentáře uvádím čísla, která dokumentují, jak velkým problémem chronická bolest je. Druhá tabulka ukazuje náklady, jež jsou spojeny s léčbou chronické bolesti. V říjnu roku 2001 prohlásila Evropská federace členů IASP (International Association for Study of Pain) EFIC chronickou bolest za velký evropský zdravotní problém, jímž trpí miliony lidí. Negativní dopad chronické bolesti se projevuje nejen ve velkém utrpení, ale také v ekonomické a sociální oblasti, a vážně snižuje kvalitu života těchto lidí. Nedostatečně léčená bolest žene pacienty od lékaře k lékaři, a neúčelně vynaložené náklady tak dále narůstají. Nejčastějším příkladem chronické bolesti – ale často také výsledkem nedostatečně nebo nesprávně léčené bolesti akutní – jsou chronické bolesti zad. Všeobecný lékař se s ní setkává ve své ambulanci denně. Mnoho zemí a řada odborností připravuje obecná doporučení, jak tuto léčbu zefektivnit.1 Je tedy pravděpodobné, že komplexní léčba na základě současných znalostí patofyziologie procento těchto chronických nemocných sníží.
...
Plnou verzi článku najdete v: Medicína po promoci 1/2004, strana 34
Zdroj: