Jak letos hospodařily ZP a jak se jim povede v příštím roce?

„Díky ekonomickému růstu se dá předpokládat, že i pojišťovny letos zřejmě vykážou mimořádně vysoký přebytek,“ říká v rozhovoru pro MT ekonom a někdejší ředitel ZPMV Ing. Karel Šatera. K současnému hospodaření pojišťoven i přímo řízených organizací však má řadu výtek. Jednou z nich je například nekontrolovaný nárůst nákladů na léky ve specializovaných centrech.

| Jaké bylo podle vás letošní hospodaření zdravotních pojišťoven?

K tomu je předčasné se jakkoli seriózně vyjadřovat. Při pohledu na makroekonomická čísla (nečekaný ekonomický růst, pokles nezaměstnanosti, vyšší růst mezd a platů apod.) se dají očekávat značné přebytky, a to u všech zdravotních pojišťoven. Největší dopady oproti předpokladu samozřejmě u VZP ČR. Jenže ještě skoro do poloviny příštího roku budou probíhat vyúčtování zálohových plateb a především regulací, takže na přesná čísla si ještě půl roku určitě počkáme. Bylo by ale mimořádné překvapení, kdyby pojišťovny nevykázaly mimořádně vysoký přebytek, především z důvodu faktorů, které jsou z jejich strany neovlivnitelné – růst ekonomiky a tím mezd a platů s dopady na vyšší platby zdravotního pojištění.

| Jakou situaci lze očekávat příští rok z hlediska dopadu zveřejněných zdravotně pojistných plánů pojišťoven?

Zdravotně pojistné plány v podstatě jen transformují rámec stanovený úhradovou vyhláškou ministerstva do konkrétnější struktury nákladů pojišťoven (resp. příjmů poskytovatelů) a předpokladu makroekonomického vývoje ekonomiky v oblasti příjmů. S odložením vyššího uplatnění v úhradách DRG budou dál přetrvávat nedůvodné disproporce v úhradách za identické služby mezi poskytovateli v oblasti lůžkové péče, tedy potíže s odkládáním plánovaných operací před koncem roku kvůli vyčerpaným „limitům“ a více či méně oprávněné nářky zdravotníků týkající se výše úhrad a jejich transparentnosti. Ačkoli zdravotně pojistné plány klíčových pojišťoven na první pohled spíše konzervují aktuální stav, vzhledem k některým historickým zkušenostem je možno uvést několik detailů, které mohou vést k zamyšlení nad jejich důvody. Na straně výdajů na zdravotní služby např. VZP ČR zjevně vykročila z jinak standardních trendů u léků na tzv. specializovaných pracovištích (centra), a to v ambulancích více o téměř devět procent a v nemocnicích ještě o procento výš. V minulosti se u těchto přípravků neuplatňovaly standardní regulační mechanismy a v odborných kruzích panovaly pochybnosti, zda touto cestou nejsou bez dostatečné kontroly odčerpávány prostředky farmaceutickými firmami. Nemám informace, že by se v tomto směru něco nějak zásadně změnilo. Jako nezdravou vidím tendenci stálého růstu nákladů na lůžkovou péči namísto přesouvání těžiště léčby do efektivnější, tedy levnější ambulantní sféry, jak je tomu ve světě. Odkládání zásadnějších opatření vede k neustálému tlaku na další a další zvyšování příjmů (ať již od státu, nebo na zvyšování procenta zdravotního pseudopojištění) a tento přístup se v budoucnu zcela jistě negativně projeví.

| Jaké další důležité ekonomické faktory ve zdravotnictví by mohly výrazněji ovlivnit hospodaření v příštím roce?

Přiznám se, že jsem v poslední době zcela nesledoval dění kolem problematiky očkování, ale raketový růst nákladů na tyto služby, které se před časem dostaly zcela do soukromých rukou, o čtyřicet procent rovněž budí pozornost. Vedení VZP ČR by rovněž mohlo blíže vysvětlit, na co přesně hodlá věnovat téměř sto milionů navíc na „náklady na zlepšení zdravotních služeb čerpaných z jiných fondů“. Celkově ale je jasné, že pokud budeme vycházet ze základního pravidla u tvorby zdravotně pojistných plánů: „příjmy podceňuji a výdaje přeceňuji“, žádný výrazný celkový pokles zůstatků u zdravotních pojišťoven neočekávám. Jiné to může být samozřejmě u jednotlivých pojišťoven. Jsme malá ekonomika reagující s určitým zpožděním zejména na kondici německé ekonomiky. V tuto chvíli zřejmě nejsou na obzoru žádné předvídatelné faktory, které by měly vychýlit rovnováhu systému negativním směrem. Nelze naopak vyloučit, že ČNB opustí fixaci kursu koruny nad hranicí 27 Kč dříve, než oficiálně připouští, tedy již v průběhu příštího roku. V takovém případě by to však s ohledem na dovoz léků, přístrojů či materiálu za eura či dolary mělo příznivý vliv, pokud by SÚKL, pojišťovny a poskytovatelé zareagovali včas.

| Náměstek MZ Petr Landa chválí přímo řízené nemocnice, že dokázaly za období leden až říjen letošního roku vytvořit přebytek 300 milionů korun. Do jaké míry jsou taková čísla relevantní?

Opravdu je fakultní nemocnice za co chválit? Pravda je taková, že pan náměstek píše o výsledku 1.–3. čtvrtletí přímo řízených organizací pod MZ – tedy převážně jen fakultních. V ČR ale máme celkem cca 156 nemocnic. Vnitřní dluh znamená, že těch 300 milionů Kč je jen za tři čtvrtletí roku 2015 a nehovoří se, kolik mají z minulého období ztrát. Náměstek Landa zmiňuje pouze rok 2013, kdy byla ztráta 600 mil. Kč. Je otázkou, kolik je tento dluh k dnešnímu dni z minulých let. Je třeba ještě dodat, že v uváděných 300 milionech Kč jsou již obsaženy dotace – zvyšující toto kladné hospodaření! Opět jsou alarmující uváděné údaje o nárůstu výdajů na léky – o 1,1 miliardy Kč. Farmaceutické firmy si u fakultních nemocnic žijí opravdu královsky.

Zdroj: