Jak má vypadat síť traumacenter?
Všechna traumacentra jsou v ekonomickém propadu
Dosavadní počet traumacenter plně vyhovuje regionálnímu i plošnému zajištění léčebné péče o polytraumata. Diskutuje se o jejich počtu, a to ve dvou směrech: buď o jejich rozšíření o kraj Vysočina a Karlovy Vary, nebo jejich snížení na počet odpovídající jednomu traumacentru na milion obyvatel. Obě varianty jsou možné, ale vzhledem k ekonomické náročnosti je snadné si představit, ke které variantě se budou jak pojišťovny, tak politici přiklánět. V současné době není vůbec stanoveno, jakým systémem bude traumatologická péče v těchto centrech financována, neboť je prokázáno, že tato péče je finančně značně podhodnocena. Až zdravotní pojišťovny určí, jakým způsobem tuto péči o závažná zranění budou hradit, pak je možné o tématu změny počtu traumacenter diskutovat. Nyní jsou všechna traumatologická centra, která jsou určena vyhláškou MZ ČR z roku 2002, ekonomicky v propadu.
Doc. MUDr. Leopold Pleva, CSc.,
předseda České společnosti pro úrazovou chirurgii ČLS JEP
Závěry auditu budou až v listopadu
Na příkladu traumacenter je názorně vidět, jak obtížné je vytvořit prostor pro odborné posouzení jakékoli změny v českém zdravotnictví a jak silné jsou emocionální pohnutky a lokální zájmy. Přestože právě v těchto týdnech probíhají odborné audity traumatologické péče u nás a současně také hodnocení desítek tisíc případů přednemocniční péče, kolují mezi lékaři, novináři a politiky zaručené zprávy o tom, kde se ruší jaké traumacentrum. Nikde se nic neruší! Dělá se jakási inventura, na jejímž konci by měl v České republice existovat srozumitelný popis struktury traumatologické péče v několika úrovních. Včetně nejvyššího stupně traumatologického centra, kde budou k dispozici odborníci širokého spektra oborů, moderní přístrojová technika a která budou zajišťovat péči o polytraumata a další těžká poranění na smysluplně velkém území při zohlednění geografických specifik. Současně probíhá de facto tendr na zakázku na evropské peníze, ty jsou určeny na traumacentra, za splnění jasných odborných kritérií. Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek jasně deklaroval, že rozhodnou právě tato odborná kritéria a nikoli politická hlediska. Proto také ministerstvo nechává dostatek prostoru pro všechny analýzy a hodlá učinit první závěry zhruba v průběhu listopadu.
Mgr. Tomáš Cikrt,
ředitel Odboru komunikace s veřejností MZ ČR
Traumacentra by měla v krajích zůstat
Traumacentra jako součást integrovaného záchranného systému krajských měst a regionů by se v žádném případě rušit neměla, naopak, měla by být nově zřízena v Kraji Vysočina v Jihlavě a v Karlovarském kraji, tedy v Karlových Varech. Vzhledem k mnohdy neuspokojivému stavu pozemních komunikací v České republice a omezeným transportním možnostem vrtulníků především v noci nebo při nepřízni počasí je existence traumacenter v krajských městech nezbytná.
MUDr. Marcel Guřan,
primář Traumacentra Krajské nemocnice Tomáše Bati, Zlín
Nejde ani tak o umístění, jako o finance
Stávající síť traumacenter České republiky vznikla postupným vývojem, který odrážel četnost závažných úrazů a medicínskou náročnost jejich moderní léčby. Nemocnice, které se této činnosti ujaly, zajistily výcvik zdravotníků a velmi drahé technologické vybavení z vlastních prostředků. V relativně nedávné době tato síť prošla auditem a seznam jejích součástí (tedy seznam traumacenter) byl zveřejněn v metodickém opatření ministerstva zdravotnictví v červnu roku 2002. Tato struktura dnes odpovídajícím způsobem zajišťuje dostupnost a kvalitu ošetření úrazů. Činnost traumacenter je rozvíjena a zdokonalována i přesto, že je jejich ekonomická bilance bez výjimky negativní.
Česká společnost pro úrazovou chirurgii opakovaně poukazuje na to, že úhrady za tuto péči nejsou v pořádku. Problém podle mě nemá současná síť traumacenter, ale financování její činnosti. Snížení počtu traumacenter znamená, že některé nemocnice ze sítě administrativně vypadnou, aby na ty, které v síti zůstanou, zbylo více peněz. Nebude to ale znamenat, že tyto nemocnice již nebudou těžké úrazy léčit. Není z medicínského a etického hlediska únosné, aby byl závažný úraz transportován z nemocnice, která je technicky i personálně vybavena k jeho léčení, do vzdálené (zcela podobné) nemocnice, ale administrativně „uznané“. Takže na našem území bude poskytována péče o závažné úrazy jako dřív, jen někde s lepší a jinde s horší úhradou.
MUDr. Richard Lukáš,
primář Traumacentra Krajské nemocnice Liberec
Důležitá je plynulost příjmu
Z hlediska urgentní medicíny nám spíše než o striktně stanovený počet traumacenter jde o organizační aspekty a plynulost předávání z přednemocniční do nemocniční péče. V současné době jednáme s Českou společností pro úrazovou chirurgii o společném doporučeném postupu pro kritéria přijetí do traumacenter. Požadujeme jedno kontaktní číslo pro avizování pacientů směrovaných z terénu do traumacentra a povinnost spádového traumacentra avizovaného pacienta přijmout. Příjem musí probíhat s traumatýmem přítomným již v okamžiku příjezdu či příletu. Samozřejmostí je dostupnost všech diagnostických metod a odborníků všech chirurgických specializací, ale i dostatečná zkušenost s ošetřováním závažných úrazů.
MUDr. Jana Šeblová, Ph.D.,
předsedkyně Společnosti urgentní medicíny a medicíny katastrof ČLS JEP
Dětská traumatologie je svébytný obor
Síť úrazových center pro dospělé i pro děti vznikala postupně již od roku 1990. Nemalým úsilím úrazových i dětských chirurgů se kompletovaly týmy odborníků v jednotlivých centrech, vznikaly diagnosticko-léčebné standardy a probíhala především velmi složitá jednání ve spádových územích jednotlivých center jak se složkami přednemocniční péče, tak i s nemocnicemi v tomto území o rozsahu výkonů, prováděných ve spádových zařízeních a v centrech. Výsledkem těchto snah je současná velmi vysoká úroveň poskytované péče poraněným pacientům. Necitlivý zásah do této funkční sítě může vést k organizačním nejasnostem a zhoršení péče o poraněné. To samozřejmě neznamená, že síť traumacenter musí zůstat neměnná. Jakýmkoli změnám by ale mělo předcházet vyjasnění financování traumatologické péče, která je na všech úrovních prodělečná. Velkým problémem traumatologie dětského věku jsou trvalé tendence ke slučování s péčí o dospělé. Dětská traumatologie je opravdu zcela svébytný obor v mnohém se zásadně lišící od úrazové chirurgie dospělých. Aplikace diagnosticko-léčebných postupů traumatologie dospělých na dětské pacienty může v mnoha případech vést k poškození dítěte. Současná síť Center dětské traumatologie je funkční a podle mého názoru je vhodné měnit ji postupnou profilací a vnitřní spoluprací jednotlivých center nežli náhlou změnou organizace celé.
Prof. MUDr. Petr Havránek, CSc.,
přednosta Kliniky dětské chirurgie a traumatologie 3. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze, přednosta Centra dětské traumatologie
Současná síť je optimální
Česká společnost pro úrazovou chirurgii ČLS JEP deklarovala několikrát, že
dosavadní síť traumacenter je optimální, zcela funkční a představuje
stabilní systém. Podle opakovaného návrhu měl být jejich počet ještě
doplněn o nově zřízené traumacentrum v Jihlavě. Zrušení těchto středisek
zkomplikuje systematickou péči o všechny zraněné, jejichž počet v
dohledné době bohužel nebude klesat.
Doc. MUDr. Karel. Havlíček, CSc., přednosta Chirurgické kliniky Pardubické krajské nemocnice, místopředseda České chirurgické společnosti ČLS JEP
Zdroj: