Jak používat mřížku kompetence

Struktura mřížky kompetence vychází z tabulky podle Nortonové určené ke zhodnocení rizika dekubitů. V horizontální linii zobrazuje základní markery jakékoli rány počínaje etiologií, přidruženými diagnózami pacienta, trváním defektu, rozsahem, hloubkou, charakterem spodiny, sekrecí, zápachem, okraji, bolestí a okolím.

Ve vertikálním směru je označena bodovou hodnotou jedna až čtyři k odstupňování závažnosti znaku. Pod tabulkou jsou vyjmenovány závažné komplikace ran, označené jako kritické markery.

Hodnocení rány se provádí označením nejzávažnějšího znaku a vepsáním této hodnoty od jedné do čtyř do řádku pod tabulku. Tímto způsobem je postupně zmapováno všech jedenáct znaků v tabulce.

Po těchto krocích se vypočte celková hodnota jednotlivých markerů. Pokud tato hodnota převýší číslo 30, musí sestra zavolat k řešení rány lékaře. Tento postup platí i v situaci, jestliže jakýkoli znak má hodnotu čtyři. V souhrnu kritický marker, celková hodnota nad 30 a jakýkoli znak s bodovou hodnotou čtyři znamenají přítomnost lékaře v řešení rány.

Otázkou je, jak často toto hodnocení provádět? Tato situace rozhodně platí vždy při prvním kontaktu s pacientem s ránou, před překladem pacienta a před propuštěním do domácí péče. Pokud ránu převazuje vždy jeden odborník v krátkém intervalu, zhodnotí změny podle předchozí situace. V takovém případně by hodnocení mohlo být jednou týdně. Při progresi rány by celkový počet bodů měl klesat. Mřížka kompetence by měla být součástí dokumentace.

Jak probíhala první validace mřížky kompetence

Pilotní studie mřížky kompetence byla prováděna v poradně pro léčbu rány Všeobecné fakultní nemocnice a na interní Fakultní nemocnice Olomouc. Úkolem studie bylo identifikovat chybějící data v tabulce, ověřit hraniční počet bodů a použití mřížky v praxi. V poradně pro léčbu rány bylo takto zhodnoceno posledních přijatých 132 pacientů.

Jak je uvedeno v tabulce, 64 % pacientů z poradny pro léčbu rány musí vidět lékař a participuje na jejich léčbě. Tříletá statistika z tohoto zdravotnického zařízení udržuje celkem stabilní hodnotu 70% výskytu pacientů s bércovými vředy. Proto i tato diagnóza je v souboru onemocnění nejvíce zastoupena. Celkový počet pacientů (N) byl 132, z toho 82 žen a 50 mužů, jejich průměrný věk byl 67 let (8 až 97). Průměrný počet bodů všech pacientů podle hodnocení mřížky kompetence je 27.

Supervize lékaře může představovat různý rozsah kontroly v hodnocení situace pacienta a jeho rány. Minimálně jde o rozhovor s pacientem, zhlédnutí defektu a vyslechnutí hlášení sestry s plánem péče a vyjádření lékaře k další kontrole pacienta.

Ve Fakultní nemocnici Olomouc byla hodnocena mřížka kompetence jako pilotní studie v době od 7. února do 17. března 2009. Studie byla prováděna na interní klinice s celkovým počtem šedesáti dvou lůžek. Klinika se zaměřuje na gastroenterologii, diabetologii a všeobecnou internu.

Nejčastějšími chronickými ránami, které se na klinice vyskytují, jsou defekty při diabetes mellitus, bércové ulcerace a dekubity. Celkem bylo pořízeno podle mřížky kompetence 36 záznamů u 13 hospitalizovaných pacientů s různými typy ran. Průměrný věk pacientů byl 72 let (56 až 94).

V souboru sledovaných bylo šest pacientů s ischemickými defekty při diabetes mellitus, čtyři nemocní s dekubitem, jedna pacientka s dehiscencí chirurgické rány a dva nemocní s traumatickou ránou. U jednotlivých nemocných byly během hospitalizace pořízeny minimálně dva záznamy, maximální počet záznamů u jedné nemocné byl proveden pětkrát po jednom týdnu. Hodnota jednotlivých záznamů začínala od čísla 17, nejvyšší součet dosáhl hodnoty čísla 34. Ve všech případech musel být k řešení lokální terapie přizván lékař. Důvody supervize lékaře ke zhodnocení rány a plánu péče odpovídají závažnosti situace, pro kterou pacient je hospitalizován v nemocnici (viz graf).

Zdroj: MedicalTribune