Jak přelstít Mefistofela

V roce 2003 jste v Praze organizovala světový kongres o výzkumu mozku, na kterém jste se svými spolupracovníky oznámila vytvoření první české linie lidských embryonálních kmenových buněk. Proč jste se rozhodla přejít od neurověd, jimž jste se věnovala předtím, ke kmenovým buňkám?
K otázce je třeba dvou upřesnění. Za prvé, že vytvoření linie embryonálních kmenových buněk jsem skutečně jen oznámila, neboť já sama jsem se na této práci bezprostředně nepodílela. Byla to práce mladých kolegů Hampla a Dvořáka, které jsme pro náš Ústav a Centrum získali. A za druhé, že jako vědec stále sedím na dvou židlích, protože i když jsem se začala intenzivně věnovat problematice kmenových buněk, v žádném případě neopouštím neurovědy, jimž jsem se věnovala již dlouhá léta předtím. Ostatně i zmíněné symposium se týkalo oboru, který jsme spoluvytvářeli – oblasti výzkumu nesynaptického přenosu v mozku pomocí difuze látek extracelulárním prostorem. Touto prací jsme získali mezinárodní uznání; dá se říci, že v tomto oboru patříme asi mezi čtyři nejlepší pracoviště na světě. Objevy kolem kmenových buněk s tím souvisejí ve smyslu růstových hormonů a faktorů, které také musejí difundovat extracelulárním prostorem a dostávat se k buňkám. Navíc buňky – např. během nádorových procesů nebo mají-li se dostat do míst poškození apod. – samy migrují. Mohla jsem se do nové, poněkud riskantní oblasti pustit proto, že jsem za sebou měla mezinárodně uznávanou pozici v oblasti iontové homeostázy, nesynaptického přenosu, výzkumu gliových buněk a přenosu signálů na míšní úrovni. Teď už to riskantní není, protože jsme si našli skulinu, kterou jsme vyplnili. A to je tajemství úspěchu ve vědě – najít si skulinu v moři nových směrů, pole neorané a zúrodnit je.Jak moc se usmíváte, když čtete v novinách nejrůznější, často poněkud zmatené informace o tom, zda výzkum kmenových buněk zakázat či nezakázat? Jak by se na to měla novinářská a laická veřejnost podle vás dívat, aby to nebránilo ve výzkumu a současně aby to splňovalo normy etické?
Já se tomu rozhodně neusmívám, neboť skutečně jde o závažný etický problém a je nutno ho řešit. Proto také vítám, že i u nás bude existovat zákon o využití kmenových buněk, neboť situace bez zákona není ve prospěch nikoho, tedy ani vědy. Nicméně zatím se diskuse stále točí jen kolem jedné části celého problému a navíc problém embryonálních kmenových buněk je určitou politickou nebo vědeckopolitickou zbraní, která je užívána či zneužívána stejně jako třeba otázka potratů nebo asistované reprodukce či euthanasie. Každý má právo na svůj názor, ale bohužel některé jsou založeny na mylných předpokladech nebo jsou předem zaujaté… Zrovna nedávno mi jeden z mých amerických kolegů řekl, že kdyby prezident Bush měl ve své rodině někoho s přerušenou míchou na vozíčku, nejspíše by rychle zaujal jiné stanovisko. A právě to se mi na tom nelíbí, že o celém problému nedokážeme diskutovat dříve a jinak než z osobních a často neracionálně zabarvených hledisek. Přitom otázka kmenových buněk je velmi dobře řešitelná, protože ve skutečnosti jsou do určité míry jádrem sporu pouze klonování a etické problémy s embryonálními buňkami. Víme přece, že v mnoha případech vystačíme s dospělými kmenovými buňkami a většina léčebných metod může být založena na této technologii. A pokud jde o kmenové buňky embryonální, rozhodně je třeba respektovat různé názory a zajistit kontrolu z hlediska etiky. Ale stejně tak je nutné vyvracet i spoustu dogmat a mýtů, které jsou nepravdivé. Tak např. počet embryí, která by se pro ustavení takových linií embryonálních kmenových buněk užila, je velice malý, a navíc jsou to embrya, která z nejrůznějších důvodů musejí být tak jako tak zničena. Jestliže vytváříme embrya za účelem asistované reprodukce a jestliže existuje zákon, že po deseti letech uchovávání v tekutém dusíku jsou tato embrya likvidována, proč nevyužít dobrovolnou nabídku maminek věnovat je k vědeckým a léčebným účelům? Pokud tato embrya mohou pomoci jiným, nemocným dospělým a dětem, pak je o tom minimálně nutno diskutovat.Jaké je dnešní uplatnění embryonálních/ dospělých kmenových buněk v klinické medicíně a jaké vidíte jejich užití v nejbližší budoucnosti?
...

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 12/2005, strana 23

Zdroj: