Jak přibrzdit chorobný vývoj u lupénky

Lupénka neboli psoriáza je chronické, hyperproliferativní, papuloskvamózní kožní onemocnění s imunologickou patogenezí. Ve Spojených státech amerických je každoročně stanovena diagnóza lupénky přibližně u 200 000 osob. Psoriáza začíná průměrně v 28 letech a postihuje stejně muže i ženy. Až u třetiny postižených jedinců se lupénka vyskytuje v rodinné anamnéze. Lupénka je onemocnění zprostředkované lymfocyty T, na jehož patogenezi se účastní aktivace několika typů leukocytů a řada mediátorů zánětu. Výsledkem této kaskády, která se vymyká kontrole, je rychlý růst epidermálních a vaskulárních buněk, jenž vede k charakteristickým psoriatickým ložiskům.Diagnóza lupénky
Podstatou diagnózy psoriázy, jako ostatně jakéhokoli jiného kožního onemocnění, je správně rozpoznat základní charakteristický projev. Lupénka se nejčastěji nachází na extenzorových plochách a kůži kštice, ale objevuje se též na trupu, v tříslech a na nehtech. Chodidla, dlaně a obličej bývají ušetřeny. Dermatopatolog či patolog zkušený v kožní diagnostice mohou z histologického hlediska lékaři významně pomoci při obtížně rozpoznatelných projevech. Nezbytné je podrobné fyzikální vyšetření a pečlivě odebraná anamnéza (např. užívání léků, chirurgická a rodinná anamnéza). Pacienta bychom se měli zeptat na předepisované či volně prodejné léky či přípravky, které používal k léčbě lupénky. Kromě toho je důležité dotázat se na všechny přírodní formy léčení včetně lidových léčebných prostředků, léčiv či přípravků zakoupených přes internet či v běžných obchodech. Jedinci s psoriázou se často vyhýbají činnostem či nošení oděvů, které chorobná ložiska odhalují. V důsledku toho se ani neopalují, což je aktivita, při níž projevy lupénky nezřídka ustupují.Klinické projevy
Lupénka má mnoho forem včetně chronicky stacionární, psoriázy nehtů, gutátní, erytrodermické, pustulózní, genitální a léky navozené (tab. 1).
...

Komentář

Autor: Prof. MUDr. Jana Hercogová, CSc.

Psoriáza je časté onemocnění, jehož prevalence se v evropských zemích odhaduje na 2–3 %, nicméně epidemiologické studie v ČR ještě nebyly provedeny. Je to autoimunitní onemocnění zprostředkované lymfocyty T. Předpokládá se existence mnoha autoantigenů v epidermis a papilární dermis, jejichž expresivita koreluje se stupněm zánětu a hyperproliferace ve smyslu pozitivní zpětné vazby. V etiopatogenezi se uplatňují jak lokální aktivace autoreaktivních lymfocytů T – zřejmě zprostředkovaná antigen prezentujícími buňkami, tak následná sekrece prozánětlivých cytokinů. Psoriázu je dnes možné klasifikovat z více pohledů:
a) podle vazby na HLA antigeny
Typ I. Představuje asi 75 % všech pacientů, u nichž se psoriáza manifestuje poprvé do 40 let věku. U této skupiny nemocných je silná vazby na HLA antigeny (Cw6, A30, B13, B57/17), výskyt v rodině, zvýšená rezistence ke kožním infekcím, častější výskyt Köbnerova fenoménu.
Typ II. Tento typ psoriázy se poprvé manifestuje po 40. roce věku, není u něj vazba na HLA antigeny, ani se nevyskytuje v rodinách.
b) podle klinicko-morfologického hlediska
Rozlišujeme tzv. typickou psoriázu, jež postihuje asi 95 % všech nemocných, a exsudativní psoriázu (do této skupiny řadíme psoriázu erytrodermickou a pustulózní), jež představuje formu velmi dráždivou. V našich klasických učebnicích nalezneme obdobné dělení psoriasis vulgaris na „chronicky stacionární lupénku“, kdy základní eflorescencí je plak, a „eruptivněexantematickou“, jejíž primární eflorescencí je buď světle červená papule se stříbřitě lesklou šupinou na povrchu, nebo pustula; tato forma je častá zejména u dětí a adolescentů. Vzhledem k multifaktoriální imunopatogenezi tohoto onemocnění je v léčbě všech klinických forem důležité pátrání po jakýchkoli provokujících faktorech a jejich odstranění. Proto je zásadně důležitá anamnéza onemocnění.
...

Plnou verzi článku najdete v: Medicína po promoci 7/2005, strana 40

Zdroj: