Jak působí cannabinoidy z konopí a z mozku?
V úvodu přednášky doc. PhDr. Michal Miovský, Ph.D., z pořádajícího Centra adiktologie, připomněl, že prof. Hanuš je ve světě uznávaným odborníkem v oblasti výzkumu látek vážících se na cannabinoidní receptory, leč v ČR není jeho práce zatím příliš doceněna. Možná proto, že již více než 15 let působí v zahraničí, není práce českého chemika, který na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě objevil klíč k „dokonalému štěstí“, doma tolik známá.
Prof. Hanuš se svými kolegy totiž pojmenovali objevený endogenní cannabinoidní ligand vážící se na cannabinoidní receptory, tedy na tytéž, na které se váže jedna z hlavních účinných látek marihuany – tetrahydrocannabinol (THC), slovem anandamid. Jedná se o složeninu sanskrtského slova ananda, což znamená „dokonalé štěstí“, a slova amid, které vyjadřuje chemickou podstatu této látky. Objev, publikovaný v časopise Science v roce 1992, ovlivnil výzkum na tomto poli a dal vzniknout celému novému vědnímu oboru. Prof. Hanuš nejprve stručně popsal historii využití konopí, která sahá až do staré Číny, kdy se nejprve využívalo jako kulturní plodina, nicméně již staří Egypťané je začali používat i v lékařství k terapii různých zánětů. Záhy lidé odhalili i další vlastnosti konopí a začali vrcholky samičího květenství využívat i jako oddechovou drogu (marihuana a hašiš). Svou oblibu si získala hlavně v Orientě, kde se hašiš přidává například do různých pokrmů a cukrovinek.
Využití cannabinoidů v medicíně
V poslední době zájem vědců vzbudily hlavně účinky cannabinoidních látek využitelné v medicíně. Experimenty totiž naznačily, že by tyto látky mohly pomoci nemocným v situaci, kdy klasická farmakoterapie selhává. Zjistilo se, že pro medicínské účely se dá konopí využít jako potenciální bronchodilatans (u bronchiálního astmatu), antiemetikum (zvláště u dětí užívajících cytostatika), prostředek pro povzbuzení chuti k jídlu (při terapii anorexie, AIDS a nádorových onemocnění), dále jako analgetikum (u nádorových, pooperačních a fantomových bolestí). Látky obsažené v konopí dále snižují svalovou spasticitu (vhodné pro pacienty s roztroušenou sklerózou, poraněním míchy nebo dětskou obrnou) či nitrooční tlak a mají i antiepileptické účinky. Zkoumají se i neuroprotektivní účinky konopí u pacientů s iktem či poraněním hlavy. Úvahy o lékařském využití konopí nejprve vedly ke snahám o izolaci a posléze umělou syntézu vlastních aktivních látek. Vědci zjistili, že se jedná o tři hlavní účinné látky, cannabinol, cannabidiol a tetrahydrocannabinol (THC).
Příslib nových účinných léků?
Současně také vědci identifikovali specifické cannabinoidní receptory (CB1 a CB2), na které se THC váže, a zjistili, že jsou hojně přítomny v různých orgánech těla. Receptor CB1 je přítomen především v mozku (v mozkové kůře, hippocampu, bazálních gangliích a mozečku) a varlatech, zatímco CB2 je umístěn hlavně v periferních tkáních (slezině, thymu, tonsilách, kostní dřeni, pankreatu a na povrchu makrofágů a leukocytů). Takto výrazné zastoupení cannabinoidních receptorů podnítilo zájem o objev přirozeného endogenního ligandu a jeho následné využití v medicíně. Cannabinoidní receptory totiž ovlivňují celou řadu různých fyziologických pochodů, vyjma kardiovaskulárního a respiračního systému, což je významný předpoklad pro vznik nového léku, který nebude mít – na rozdíl od některých známých – nežádoucí účinky.
Z uvedeného vyplývá, jak byl objev amantadinu významný. Tento neuromodulátor funguje podle prof. Hanuše jako molekulární posel, který hraje roli v regulaci bolesti, úzkosti, chuti k jídlu, paměti a plodnosti. Nicméně není sám, od roku 1992 vědci objevili i další endocannabinoidy a zjistili, že jsou schopny ovlivňovat mimo jiné také chuť k jídlu, imunitní systém, krevní tlak, náladu, průtok krve mozkem, zánětlivé pochody a další. Z toho je patrné, že možné terapeutické využití případných derivátů těchto endocannabinoidů je velmi široké. Na konkrétní praktické výstupy si však ještě podle prof. Hanuše budou muset lékaři i jejich pacienti počkat. Reálněji se v současné době jeví využití exogenních cannabinoidů, kouření marihuany je však omezeno platnou legislativou. Závěrem se prof. Hanuš ztotožnil s názorem prof. Richarda E. Schultese z Harvardovy univerzity, Cambridge (USA), podle kterého jsou skutečnými narkotiky tabák a alkohol, přestože je jejich užívání legální. Navzdory tomu, že konzumace těchto látek je pro lidský organismus prokazatelně škodlivá, jejich propagace není trestná.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 13/2007, strana A6
Zdroj: