Jak se ekonomická krize odráží ve zdravotnictví

 

Tolik peněz naše zdravotnictví ještě nikdy nemělo

Jak to ale přijde, že naše zdravotnictví zůstává zatím jakoby stranou toho všeho? Jeho příjmy a výdaje se nezmenšují, platby pojišťoven probíhají plynule. Není paradoxně právě zdravotnictví oním "ostrůvkem stability uprostřed rozbouřeného oceánu" našeho hospodářství? Svědčily by pro to mj. i neustále se zvyšující přírůstky zůstatků na běžných účtech zdravotních pojišťoven, jak ukazuje tabulka 1. Po pravdě řečeno tolik peněz naše zdravotnictví ještě nikdy v historii k dispozici nemělo.

Tab. 1 vývoj zůstatků na účtech zdravotních pojišťoven v letech 2007-2009 (v mld. Kč)
Období Celkový zůstatek Ztoho na základních fondech
31.12.2007 26,8 17,8
31.3.2008 35,5 26,0
30.6.2008 37,9 27,8
30.9.2008 38,8 28,5
31.12.2008 37,6 27,0
31.3.2009 41,3 není k dispozici
(Zdroj - MF ČR)

Abychom tento paradox objasnili, musíme se nejprve podívat na dva ukazatele. Tím prvním a nejdůležitějším je temp o růstu mezd. Možná to leckteré překvapí, neboť na svých výplatních páskách nic takového nepozorovali, ale mzdy v 1. kvartále 2009 rostly tempem 3,2 procenta. Pokryly tak prakticky celý výpadek způsobený přírůstkem nezaměstnaných. O zbytek se postaraly platby za státní pojištěnce - ukazatel druhý -, což dokumentují následující údaje.

Tab. 2 Porovnání kumulativních součtů výběru pojistného v1. pololetí 2008 a 2009
měsíc 2009/2008 v %
Leden 88,97
Únor 98,77
Březen 98,76
Duben 99,77
Květen 99,19
Červen 99,97
(Zdroj - MF ČR)

Čísla v tabulce 2 hovoří jasnou řečí -za první pololetí roku 2009 se vybralo prakticky stejně jako v roce předchozím, a ten byl ve vývojové řadě zcela mimořádný. V absolutních částkách je to jen o 29,9 mil. Kč méně než v minulém roce (0,03 procenta). Podrobnosti nám prozrazují další údaje.

Uvedená čísla dále ukazují, že výběr pojistného byl po celé 1. pololetí 2008 velmi stabilní. Pokud bychom jej porovnali s minulými lety, viděli bychom dokonce, že byl nejvyšší v historii. Další zajímavostí je prakticky neměnná platba za státní pojištěnce kolem 3,95 mld. Kč měsíčně. To potvrzuje, že nezaměstnanost zůstávala po celé období prakticky stejná a na velmi nízké úrovni. Mírně zvýšená porodnost zůstala pod mírou statistické chyby. Jistou změnu zaznamenáváme až v 1. pololetí 2009.

Ze srovnání 1. pololetí let 2008 a 2009 je evidentní, že výběr pojistného se liší jen minimálně, 80,7 ku 80,15 mld. Kč. Tento rozdíl je prakticky celý pokryt přírůstkem výběru za státní pojištěnce, který lehce stoupl z 23,66 mld. na 24,24 mld. Kč. Kromě přírůstku nezaměstnaných se zde po řadě let stagnace projevil přirozený přírůstek obyvatel v řádu několika tisíc způsobený nečekanou natalitou převyšující mortalitu. Počet státních pojištěnců tak vzrostl z prosincových 5,88 mil. na červnových 6,02 mil. Některé prognózy předpokládají ke konci roku 2009 cca 6,1 mil. státních pojištěnců. Současnou situaci lze proto považovat za přijatelnou.

Tolik suchá čísla, která všechny překvapila, neboť tak příznivý vývoj se neočekával. Co se týče příjmové stránky, do konce roku se velké změny neočekávají.

Příjmy zdravotnictví jsou navázány hlavně na růst mezd

Pokud vláda ani parlament nezmění pravidla hry, pak by od 1. 1. 2010 měly být příjmy systému posíleny o další zdroje z titulu "odmrazení" plateb za státní pojištěnce (současné "zmrazení" plateb na 677 Kč měsíčně za jednoho státního pojištěnce platí pro období let 2008 až 2009).

Méně jasná je prognóza výdajů pojišťoven. Ty byly v posledních letech nastaveny na přebytkové hospodaření. Můžeme jen spekulovat, jaký byl pravý důvod tohoto jevu, neboť vedle premiéra ani pojišťovny ve svých pojistných plánech žádnou krizi neprognózovaly a protikrizový polštář neplánovaly. Návrh úhradové vyhlášky na rok 2008 předpokládal např. v následné péči nárůst příjmů jen 1 % (nakonec ztoho byla 2 %), ačkoliv inflace už tehdy překročila 4 % a v 1. pololetí 2008 se pohybovala nad 7 % (průměr za rok 2008 nakonec činil 6,3 procenta).

Přírůstky HDP se přitom v posledních letech šplhaly nad 5 % a odhady jeho letošního růstu se ještě před rokem pohybovaly kolem 4,5 procenta. Tempa růstu příjmů systému v posledních letech atakovala 10 %, a to i díky razantnímu zvýšení "spoluúčasti" pacientů (léky, poplatky). Ta se dnes pohybuje podle odhadů už kolem 16 procent.

Tato příznivá situace na straně příjmů se však v nejbližších letech patrně opakovat nebude. Odhady vývoje HDP na letošní rok se z Kalouskovy "záporné nuly" posunuly ke 2- až 4,5procentnímu poklesu. Spoluúčast pacientů se také kvůli krizi ocitla na samé hranici únosnosti (zejména senioři, děti). Příjmy zdravotnictví však nejsou navázány ani tak na HDP, jako spíš na růst mezd, jaknám dobře osvětlily letošní neočekávaně dobré výsledky příjmů systému v tabulce 4. Dosud však chybí vyúčtování za rok 2008, nevíme, jak dopadne rok 2009 a dohodovací řízení na rok 2010 je teprve na začátku.

Dokončení na str. C 2
Dokončení ze str. C 1

Zatímco peněz na účtech pojišťoven v minulém období utěšeně přibývalo, nemocnice krvácely. Důsledkem toho byl odchod 20 000 zaměstnanců ze zdravotnictví a nedostatek sester v řádu několika tisíc. Pokud byla pravou příčinou přírůstků předpokládaná privatizace pojišťoven, zdá se, že tento důvod již pominul. Rezervy, které vznikly, budou moci být využity na platby ve zdravotnictví.

Jakým směrem se bude ubírat daňová politika?

Kromě makroekonomické situace hraje důležitou roli i česká daňová soustava. Je známo, že "reformní balík" (zákon č. 261/2007 Sb. o stabilizaci veřejných rozpočtů schválený Topolánkovou vládou v létě 2007) znamenal (kvůli zmrazení plateb za státní pojištěnce zvýšení DPH na léky a osvobození příjmů nad čtyřnásobek průměrné mzdy od placení pojistného) pro zdravotnictví asi osmimiliardový výpadek zdrojů, který měl být částečně kompenzován regulačními poplatky.

Teprve výsledky voleb nám prozradí, jakým směrem se bude ubírat budoucí daňová politika a jak spolu s makroekonomickým vývojem ovlivní finanční toky ve zdravotnictví.

Další neznámou je délka a hloubka krize. Mezinárodní instituce vesměs předpokládají, že světová ekonomická recese v tomto roce, nejdéle v příštím dosáhne svého dna. Po kulminaci krize obvykle nastává fáze zotavení, které přináší zvýšenou poptávku po pracovních silách, růst mezd, postupné přírůstky HDP a více zdrojů do zdravotnictví. Tato vzestupná vlna by měla opět vynést nahoru i naše hospodářství, stejně jako jej v této chvíli táhne dolů.

Ze všech těchto předpokladů můžeme vycházet i při odhadu vývoje finanční situace našeho zdravotnictví pro nejbližší léta.

Zatím vše svědčí pro to, že dosavadní příznivý vývoj příjmů ve zdravotnictví výrazně nesníží jeho disponibilní zdroje. Vyšší propad lze očekávat v případě pokračující recese až v roce příštím. I ten by měly stávající rezervy dobře pokrýt. Pokud se světová ekonomika v příštích dvou letech zotaví, nemělo by to naše zdravotnictví nijak zvlášť pocítit. Existující finanční polštář může dobře tlumit výpadky způsobené ekonomickou krizí v roce 2010, snadaždoroku2011. Pak by také měla do hry vstoupit skutečná reforma našeho zdravotnictví, která přinese strukturální změny, zprůhlední finanční toky a sníží všeobecné plýtvání.

Pacienti i zdravotníci v ČR tedy mohou být zatím relativně klidní a jen se tiše modlit, aby "frankfurtskou burzu" její "rýma" přešla co nejdřív.

Tab. 3 výběr pojistného v 1. pololetí 2008 (v mld. Kč) měsíc výběr | Stát | Součet Kumulativně
Leden 14,98 3,94 18,92 18,92
Únor 12,04 3,95 15,99 34,91
Březen 13,17 3,95 17,12 52,03
Duben 14,55 3,96 18,51 70,54
Květen 12,22 3,93 16,15 86,69
Červen 13,80 3,93 17,73 104,42
Celkem 80,70 23,66 104,42
(Zdroj - M F ČR)

Tab. 4
výběr pojistného v 1. pololetí 2009 (v mld. Kč) měsíc výběr | Stát | Součet Kumulativně
Leden 12,87 3,97 16,84 16,84
Únor 13,63 4,01 17,64 34,48
Březen 12,88 4,04 16,91 51,39
Duben 14,91 4,07 18,98 70,37
Květen 11,54 4,07 15,62 85,99
Červen 14,32 4,08 18,40 104,39
Celkem 80,15 24,24 104,39
(Zdroj - MF ČR)

(přetištěno se svolením Tempus Medicorum)

Zdroj: Medical Tribune