Přehledně. Jak se mění preventivní prohlídky v ordinaci praktického lékaře?

Diskutovaným tématem posledních měsíců je nový systém preventivních prohlídek, který přinese zásadní změnu do současné praxe VPL. Značná pozornost mu byla mu věnována i na nedávné XLIV. výroční konferenci SVL ČLS JEP ve Zlíně. Novela platná od 1. ledna 2026 reflektuje současný zdravotní stav populace, zaměřuje se na vyhledávání rizikových faktorů a klade důraz na individualizaci péče.

Preventivní péče je významnou náplní práce praktického lékaře. Ten by měl díky dlouhodobému vztahu s pacientem včas zachytit změny jeho zdravotního stavu, motivovat k prevenci a koordinovat péči. „Proto má význam nejen samotná preventivní prohlídka, ale hlavně kontinuita péče a osobní znalost pacienta. Klíčové je, jak dlouho svého pacienta znáte – čím déle, tím je to pro něho výhodnější: méně často je hospitalizován, méně často na urgentní péči a klesá morbidita,“ zdůraznila MUDR. Astrid Matějková.

„V ČR máme sice unikátní systém preventivních prohlídek v ordinaci praktického lékaře jednou za dva roky hrazených z prostředků veřejného zdravotního pojištění, nicméně má slabé stránky, a proto je nutná změna,“ vysvětlil MUDr. Petr Šonka. Za slabé stránky dosavadního systému preventivních prohlídek označil především nedostatečnou individualizaci (dle věku a rizika), nedostatečné zaměření na záchyt rizikových faktorů (RF) a nedostatečné výstupy směřující k definici a škálování rizikovosti pacienta.

„Stávající vyhláška z roku 2012, která ani v době svého vzniku nebyla ‚výkřikem modernosti‘, neodpovídá stávajícímu vědeckému poznání ani současné aplikační praxi. Nevyhovuje požadavkům na časný záchyt preventabilních onemocnění ani oprávněným očekáváním našich pacientů,“ dodal MUDr. Šonka. Novela se podle něho snaží reflektovat zdravotní stav populace, zaměřuje se na vyhledávání RF chronických onemocnění a časný záchyt potenciálně ovlivnitelných patologií. Důraz je kladen na individualizaci prohlídek. Novela vyhlášky č. 70/2012 Sb., o preventivních prohlídkách, je zároveň implementací strategického cíle č. 2 Národního kardiovaskulárního plánu. I proto se na změně spolupracovalo s kardiology, diabetology nebo nefrology.

MUDr. Šonka je přesvědčen, že výkon prevence a screeningu by měl patřit do rukou lékařů. „Je to vysoce specifická a odborná disciplína, kterou má provádět odborník, který ji ovládá a zároveň zná pacienta i jeho rodinné a sociální prostředí, disponuje znalostmi z jeho anamnézy a aktuálního zdravotního stavu, je schopen vyhodnotit jeho individuální riziko a provést adekvátní intervenci v podobě farmakoterapie, úpravy životního stylu nebo dietních opatření a v případě potřeby efektivně zajistit další potřebnou zdravotní péči. Jedinou správnou prevencí je prevence u praktického lékaře,“ uvedl MUDr. Šonka v souvislosti s aktivitami lékárníků provádět prevenci v lékárnách.

„I to byl důvod novely vyhlášky o preventivních prohlídkách. Je potřeba vysvětlit, že jde o něco jiného než náhodné měření náhodných hodnot náhodným zákazníkům v lékárnách. To není prevence, povede to k dezorganizaci systému a falešnému pocitu, že v lékárně proběhla preventivní prohlídka, k zanedbání další péče a podkopání důvěry pacientů v systém preventivních prohlídek,“ dodal s tím, že je potřeba investovat do personálního posílení VPL, nikoli dělat z lékárníků lékaře.

Změna preventivních prohlídek bude znamenat spoustu práce navíc. „Snažíme se mimo jiné komunikovat s dodavateli všech ambulantních softwarů, aby od 1. 1. 2026 alespoň ve všech dominantních softwarech, které na trhu jsou, byl jednoduchý návodný protokol, který vás preventivní prohlídkou provede,“ doplnil MUDr. Šonka. Jak podotlkl, značná část pacientů preferuje rychlou prohlídku bez čekání, chce vyřešit vše hned na místě a často ji vnímá jen jako formální povinnost. Různě ji dosud vnímali i lékaři.

Co všechno mění nové preventivní prohlídky od 1. 1. 2026?

• Častější frekvence laboratorních a komplementárních vyšetření k časnému záchytu RF
• Komplexní pohled na riziko metabolické, kardiovaskulární a renální
• Lepší škálování komplexního rizika
• Plán terapeutických a režimových opatření s definicí cílů, náplně a frekvence dispenzárních prohlídek podle individuální škály rizika jedince.

Preventivní prohlídka u VPL 1× za 2 roky od 18 let zahrnuje:

• anamnéza, fyzikální vyšetření: TK, puls, výška, hmotnost, BMI a obvod pasu
• vyšetření zraku, sluchu – ve věku 45–61 let doporučit oční vyšetření (à 4 roky)
• EKG od 40 let (1× za 4 roky)
• edukace ohledně rizikového chování – kouření, alkohol, pohyb
• očkování dle kalendáře – kromě kontroly nově i doporučit
• častější a podrobnější laboratorní vyšetření
• moč chemicky (1× za 2 roky), není-li indikována laboratoř
• zjišťování výskytu duševních onemocnění a dědičných chorob v rodině
• kontrola účasti pacienta v hrazených screeningových programech

Neonkologické screeningové programy:

• aneurysma břišní aorty – muži 65–68 let, 1× ultrazvuk (pilotní od 2025)
• osteoporóza – celoplošný screening, ženy rok po menopauze až 59 let (FRAX), muži 65–69 let (FRAX), ženy nad 69, muži nad 70 DXA
• kognice – stanocení rizika demence, miniCog, 65–80 let, à 2 roky

Screening nádorových onemocnění:

• prs – ženy od 45 let, à 2 roky (mamografie), do 74 let věku
• děložní hrdlo – cytologie 1× ročně, HPV test (35/45/55), do 65 let věku
• kolorektum – nově věkově posunuto a s horní věkovou hranicí: TOKS/screeningová kolonoskopie, TOKS à 2 roky, 45–75 let
• plíce – kuřáci/bývalí, CT, 55–74 let
• prostata – muži, PSA, 50–69 let věku

Většina screeningových onkologických vyšetření se nedoporučuje, má-li pacient předpokládanou délku života kratší než 10 let.

Kontrola očkování:

Hrazené z veřejného zdravotního pojištění:

• chřipka – každoročně na podzim, plně hraněná 65+, rizikový pacient
• pneumokoky – jednorázové nebo dvoudávkové schéma, plně hrazeno 65+, rizikový pacient
• covid-19 – přeočkování upravenou vakcínou každý podzim, plně hrazeno všem
• tetanus – plně hrazeno všem
• klíšťová encefalitida – plně hrazeno od 50 let

Doporučená očkování:

• RSV – doporučeno pro osoby 60+ se zvýšeným rizikem (CHOPN, srdeční selhání, DM)
• Herpes zoster – doporučeno všem 65+, zatím není plošně hrazeno, ale některé ZP úhradu připravují

Vyšetření:

• EKG – u osob s rizikovými faktory KV onemocnění (RA, DM, hypertenze, dyslipidémie, kouření) od 30 let à 4 roky, od 40 let à 2 roky, všichni od 40 let à 4 roky.

Novinkou je provedení EKG vždy při vstupní prohlídce. Ta by měla zahrnovat kompletní laboratorní vyšetření (není-li k dispozici): krevní obraz (KO), jaterní testy (ALT, AST, GMT, bilirubin), glykémie, kreatinin, odhad glomerulární filtrace, lipidogram (cholesterol, HDL, LDL, TG), lipoprotein (a), moč chemicky + sediment, ACR.

• Nově Obvod pasu  – přesnější ukazatel množství viscerálního tuku, který se pojí se zvýšeným rizikem např. KV onemocnění, DM a některých onkologických diagnóz,  zvýšené riziko – muži ≥ 94 cm, ženy ≥ 80 cm, vysoké riziko – muži ≥ 102 cm, ženy ≥ 88 cm.

 Laboratorní vyšetření v rámci preventivní prohlídky:

Nově KO, lipoprotein (a), jaterní testy, NT-proBNP a poměr albumin/kreatinin (ACR).

• Glykémie nalačno 1× za 2 roky – při každé preventivní prohlídce
• Krevní obraz a lipidogram (cholesterol, HDL, LDL, TG), vstupně, 25 a 30 let věku, pak à 4 roky, od 40 let při každé preventivní prohlídce.
• Nově lipoprotein (a) - nezávislý RF KV onemocnění, z více než 90 procent podmíněn geneticky, jeho vysoká hodnota zvyšuje riziko srdečních příhod, proto vyžaduje zvýšenou pozornost k celkové kardiovaskulární prevenci.  Měří se 1× za život (ideálně vstupně), možno 1× zopakovat u žen po menopauze. Hraniční hodnota: pro „vyloučení“ rizika ˂ 30 mg/dl nebo ˂ 75 nmol/l, pro „potvrzení“ rizika: ˃ 50 mg/dl nebo ˃ 125 nmol/l.
• Nově vyšetření funkce ledvin – ACR a odhad glomerulární filtrace, od 50 let věku à 2 roky.
• Jaterní testy (ALT, AST, GMT, bilirubin), u osob s přítomností rizikových faktorů pro chronická jaterní onemocnění (metabolický syndrom, zvýšené JT bez vysvětlení, steatóza, závažnější konzumace alkoholu, pozitivní osobní/rodinná anamnéza, chronické virové hepatitidy v anamnéze), od 45 let à 2 roky.
• NT-proBNP – u lidí se dvěma RF pro srdeční selhání (DM, obezita, kouření, hypertenze) od 50 let à 2 roky, s 1 RF pro srdeční selhání od 60 let à 2 roky. Neprovádí se, je-li pacient již dispenzarizován pro srdeční selhání nebo v dispenzární péči kardiologa či jiného specialisty.

Závěr preventivní prohlídky:

• Zhodnocení fyzikálního a laboratorního nálezu
• Provedení diagnostického souhrnu
• Vyhodnocení individuálního kardiovaskulárního/metabolického/renálního rizika pacienta a případné zařazení do dispenzarizace
• Navržení individuálního léčebného postupu včetně léčebného režimu a managementu chronických onemocnění
• Návrh doporučených očkování a poučení pacienta

Pozornost je podle MUDr. Matějkové potřeba věnovat zhodnocení jednotlivých rizik, kde hraje roli několik faktorů. Pro KV riziko je zásadní věk, pohlaví, TK, kouření a lipidy, na jejichž základě získáme SCORE2/SCORE2-OP (pro osoby nad 70 let). Metabolické riziko se stanovuje ze stejných veličin jako metabolický syndrom, u kterého má pacient zvýšené alespoň tři z pěti hodnot (abdominální obezita, lipidy, cholesterol, TK, glykémie). Pro stanovení renálního rizika je podstatný kreatinin (odhad glomerulární filtrace) a ACR.

„Univerzální závěr prohlídky má obsahovat zhodnocení fyzikálního a laboratorního nálezu, provedení diagnostického souhrnu, zhodnocení rizika kardiovaskulárního, metabolického a renálního. U pacienta s nízkým rizikem stačí doplnit poučení o zásadách zdravého životního stylu. U pacienta s mírně zvýšeným rizikem je vhodné doporučit kontrolu za 6–12 měsíců, očkování a pacienta poučit o prevenci. U nemocného s již existujícím chronickým onemocněním a zřejmým vysokým rizikem je potřeba zhodnotit léčebný režim, provést revizi medikace, zhodnotit adherenci k léčbě a riziko lékových interakcí. Potřeba je také doporučit očkování dle věku a komorbidit a pacienta vždy správně poučit,“ uvedla MUDr. Matějková. Jak doplnila, u pacientů 75+ je důležitý funkční stav, nikoli samotná diagnóza. „Závěr takové preventivní prohlídky proto bude vypadat jinak. Nebudu se snažit o rozsáhlé screeningové programy, kromě osteoporóz, ale zaměřím se na revizi medikace a adherenci. U geriatrických pacientů je potřeba také poučení o bezpečnosti v domácím prostředí, o riziku pádů, a prevence křehkosti. Zásadní je dbát na správnou výživu, pohyb a kognitivní trénink a screeningová vyšetření volit přiměřeně přání pacienta, věku a biologickému stavu.“