Jak se pacienti hledají v pohádce

Pohádky obecně nesou ve své symbolice bohatý potenciál obsahů, které korespondují s vnitřními psychickými obsahy každého člověka. V dějinách psychoterapie se proto objevuje celá řada pokusů o interpretaci témat obsažených v pohádkových příbězích. Například z hlediska transakční analýzy je v každém z nich obsaženo téma určitého životního scénáře, který si člověk vybírá sám pro sebe jako charakteristický a podle něhož žije.Tradiční psychoanalýza zase vidí v pohádkách témata konfliktů psychosexuálního vývoje a jejich řešení. Z hlediska tohoto výkladu je právě pohádka o perníkové chaloupce typickým příkladem nezvládnutého konfliktu v období orálním. O něm vypovídá i kresba, kterou si můžeme pracovně nazvat Závislost. Do známého pohádkového scénáře si pacientka projikuje svou závislost na drogách, konkrétně pervitinu – „perníku“. Etymologické spojení slangového označení psychotropní látky s pečeným cukrovím je nasnadě. Na svém obrázku si autorka dala na perníkové výzdobě stavení opravdu záležet a my bez dalšího komentáře poznáme, že pro ni jde o skutečně atraktivní lákadlo. Postavu ježibaby pacientka vnímá jako metaforu své závislosti na droze, která ji polapila. Stejně klamné jako světýlko viděné v děsivém nočním lese bylo i pacientčino zdání, že drogy přinášejí světlo do jejího života a do světa, ve kterém se cítila ztracená a ohrožená. Autorce se však nakonec podařilo závislosti zbavit. Odjela na delší čas do zahraničí, po návratu změnila úplně způsob života a obklopila se novými lidmi. Vzhledem k významu postavy Jeníčka v pohádkovém příběhu se nabízí ještě úvaha, jakou roli hrál v procesu pacientčiny přeměny její bratr.
...

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 14/2005, strana 45

Zdroj: