Jak se v letních měsících mění lékařské praxe?

V době letních prázdnin a dovolených by lékaři a lékárníci neměli téměř co na práci, kdyby lidé zodpovědně dbali jejich preventivních rad – kdyby v horku dostatečně pili a nechodili ven v hodinách, kdy slunce praží s největší silou, neohrožovaly by je kolapsy a dehydratace. Kdyby sportovali přiměřeně svým schopnostem a možnostem, nelámali by si ruce a nohy a nekončili s vážnými úrazy v nemocnici. U dětí pak jsou velkým rizikem trampolíny. Právě kvůli nárůstu letních úrazů chirurgové v létě omezují plánované operace, aby měli kapacity pro akutní případy. V létě se některé obtíže vyskytují častěji, jako trávicí problémy, spáleniny, infekce močových cest či mykózy. Položili jsme lékařům a lékárníkům následující otázku: Jaké diagnózy jsou ve vašem oboru typicky prázdninové a na co by si lidé měli dát v letních dnech volna pozor, aby nemuseli vyhledat lékařské ošetření nebo lékárníka?

• MUDr. Lenka Kozlíková,

primář Oddělení urgentního příjmu dospělých, FN Motol

Diagnózy bych nenazvala typicky prázdninové, ale spíše typicky letní, dáváme je do souvislosti víc s charakterem počasí než s dobou volna. Samozřejmě s hezkým počasím zaznamenávají kolegové z traumatologie nárůst úrazů spojených s letním sportováním, ať už se jedná o kolo, či in‑line brusle. Na neúrazovém příjmu dospělých se setkáváme ve vyšší míře s kolapsy z přehřátí organismu a samozřejmě s větším počtem dehydratací u starých lidí. Je to pořád dokola – lidé málo pijí, k tomu zvolí nevhodný oděv a postaví se do fronty v obchodě. Organismus, tak jak to u starých lidí bývá, nemá velké rezervy a zkolabuje. Problém s nedostatečným přísunem tekutin ve vedrech jde ale napříč věkovými kategoriemi, jen ti mladší to zvládají samozřejmě lépe. Takže určitě bych použila to staré, otřepané, ale pravdivé – hodně pít a pokud možno upravit svůj program podle venkovní teploty. Není přeci nutné vyrazit na nákup v pravé poledne…

• MUDr. Ilona Hülleová,

předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost

Ordinace praktických lékařů pro děti a dorost o prázdninách navštěvují rodiče s dětmi méně a převládají diagnózy podle počasí. V horkých letních dnech jsou to nejčastěji teploty z přehřátí či nadměrného slunění, solární dermatitida, spálení sluncem, poštípání hmyzem, odstraňování klíšťat. V souvislosti s častým a oblíbeným grilováním ošetřujeme často děti se střevními potížemi, nejčastěji bolestmi břicha, průjmy, zvracením. Pokud převládají dny chladné a deštivé, jsou častá nachlazení, kašel, rýma, infekce horních cest dýchacích, angíny. Často se to stává u dětí na letních táborech, kde pokud počasí nepřeje, tak se děti prochladí. Nelze zapomenout na vyšší úrazovost dětí, běžně ošetřujeme drobná poranění typu pohmoždění, podvrtnutí, ošetřujeme povrchová poranění kůže po pádech, drobné tržné rány, pokousání psem apod. Souvisí to s větší fyzickou aktivitou dětí a delším pobytem venku, kde často děti zkoušejí nové sporty a hry. Jaká je tedy prevence? Rodiče by měli děti přiměřeně oblékat, chránit proti nadměrnému slunění a spálení vhodnými ochrannými opalovacími prostředky. Děti by měly dodržovat pitný režim, jíst dostatečně tepelně zpracované potraviny, vyhnout se jídlům, která se rychle kazí v horku, řádně omývat ovoce i zeleninu, kterou konzumují. Pro sporty používat ochranné pomůcky, jako je přilba na kolo, chrániče na kolena a lokty při jízdě na bruslích. Důležitý je dozor při koupání v bazénech, protože ani tonutí či utonutí dětí není v letních měsících výjimečné. Zvláště u malých dětí je potřeba dbát na zajištění zejména domácích bazénů, aby do nich nemohly spadnout. Obecně lze říct, že nejlepší prevencí je dozor nad dětmi dospělou osobou a plánování vhodných volnočasových aktivit podle věku dětí.

• Mgr. Leona Štěpková,

Lékárna Medea v Hostomicích a Hrobu

Naše typické prázdninové diagnózy se většinou odvíjejí od „typicky prázdninových dnů“, kdy si užíváme všeho víc, než je zdrávo, zato ale s velikou chutí a radostí. A protože víc pijeme, grilujeme, jíme, opalujeme se, koupeme se a milujeme se, máme víc všemožných trávicích potíží, spálenin, alergií, infekcí močových cest a vaginálních mykóz. Neumíme se správně obléknout, takže máme angíny, a chceme strhnout rekordy ve sportovních výkonech a práci na zahradě, takže máme různá zranění a zablokovaná záda. A prevence? Tu všichni známe: střídmost v pití, jídle, sexu, zdravý životní styl, nepřepínat síly, chránit se před sluncem atd. Je to vše velice jednoduché, levné a každému dostupné. Zato ale nesmírně nudné…

• MUDr. Jiří Chrobok, Ph.D.,

Neurochirurgické oddělení, Nemocnice Na Homolce

V letních měsících se u mladších jedinců častěji vyskytují úrazy páteře spojené s větší sportovní aktivitou, jako pády z kolečkových bruslí, velmi nebezpečné a relativně časté jsou úrazy při cykloturistice a také pády z koně, které mohou způsobit zlomeniny obratlů. Poranění páteře či míchy při skocích do vody díky osvětě podstatně poklesla. U starších věkových skupin v důsledku dehydratace a přehřátí může dojít k nebezpečným pádům s možným poraněním hlavy nebo páteře. Prevence těchto zranění zahrnuje nepřeceňování vlastních schopností, opatrnost, používání bezpečnostních prvků při sportování, u vyšších věkových skupin správný pitný režim a limitovat pobyt na přímém slunci.

• MUDr. Zorjan Jojko,

kardiolog

V rámci léta bývá zvykem varovat hlavně před teplem a také vyzývat pacienty k opatrnosti v době prudkých změn počasí. To jsou situace, které jsou svým způsobem nebezpečné pro pacienty snad se všemi kardiologickými diagnózami v jejich těžším stadiu (v naší terminologii NYHA III a IV, někdy již při NYHA II). Že by některá diagnóza byla „letnější“ než jiná, si nejsem vědom. Platí, myslím, univerzální doporučení: Dodržovat doporučení svého ošetřujícího kardiologa s důrazem na pravidelné užívání léků a doporučený příjem tekutin a mít jen přiměřenou fyzickou námahu.

• Prof. MUDr. Petr Havránek, CSc.,

Klinika dětské chirurgie a traumatologie, 3. LF UK a Thomayerova nemocnice

Na pracovištích dětské chirurgie a traumatologie se provoz o prázdninách hodně mění. Děti tráví většinu prázdnin mimo místo svého trvalého bydliště, nemáme proto plánované operace. Zato ale děti mají podstatně více času na sportování, jsou na skautských táborech, na dovolené s rodiči nebo prarodiči. A podle toho vypadá i spektrum diagnóz, které zaměstnávají dětské chirurgy. Na prvním místě to jsou samozřejmě úrazy. Nejčastější příčinou úrazu jsou překvapivě banální zakopnutí a pád při běhu po louce, v lese, na hřišti, při hrách. Dochází přitom ke zlomeninám zápěstí, v oblasti lokte, i k poranění kotníků. To jsou úrazy, se kterými se děti dostanou do nemocnice, pomineme množství odřenin, hematomů, „boulí“, které se zahojí s laickou pomocí a péčí. Velmi časté jsou úrazy při pádu z kola. Naštěstí převládají pády v terénu, mimo silnice, závažnější dopravní nehody jsou méně časté. Dnes už hodně cyklistů jezdí s ochrannou přilbou, proto těžká poranění hlavy a mozku vídáme málo. Typickým cyklistickým úrazem jsou opět zlomeniny v oblasti lokte, často se jedná už o zranění závažná, která je nutné operovat. Doslova epidemií mezi dětskými úrazy posledních let se staly pády na trampolíně. O prázdninách snad nemine den, abychom neošetřovali pacienta poraněného na trampolíně. Je překvapivé, že naprostá většina těchto úrazů vzniká v situaci, kdy na trampolíně skáče několik dětí; je‑li tam dítě samotné, je riziko úrazu podstatně menší. Ve spektru úrazů nechybějí bohužel ani těžké dopravní nehody, ke kterým dochází při únavných dlouhých cestách. Častěji proto ošetřujeme i cizince. A jaká je nejvhodnější prevence? Racionální organizace prázdninových dětských her, užívání ochranných pomůcek a zvýšená pozornost při cestách na dovolenou.

• MUDr. Hana Cabrnochová, MBA,

členka výboru Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP

Obecně lze říct, že v letních měsících, kdy děti odjedou na prázdniny, je nemocnost významně nižší, a to z několika důvodů. Zimní měsíce jsou spojeny s vyšším výskytem respiračních nákaz. Riziko navíc zvyšuje pobyt v kolektivním zařízení, kde je velké nakupení dětí, které jsou nosiči různých bakterií a virů, děti se do kolektivu po nemoci vracejí často bez dostatečné rekonvalescence. Letní měsíce s sebou nesou jiná rizika, jako jsou úrazy, zvlášť tonutí. Je potřeba, aby si rodiče byli těchto rizik vědomi a udělali vše pro to, aby jim předešli. Při některých kolektivních pobytech jsou děti bez dozoru rodičů, proto by si rodiče měli ověřit, kam dítě posílají, jaký je tam dozor, jak je tam zajištěna zdravotní péče, zda tábor má zdravotníka. Ne vzácně se stává, že některé obtíže mohou být bagatelizovány, a to i proto, že dětem se na táboře líbí a problém nepřiznají – ať je to lokální reakce po klíštěti, nebo drobný úraz typu zlomeniny kůstky na prstu, kdy se problém projeví jen otokem a těžko se bez rentgenu posuzuje, zda se jedná o zlomeninu. Co se týká infekčních onemocnění v létě, určitě musíme být bedlivější z hlediska výskytu infekcí přenášených klíšťaty, jako jsou klíšťová encefalitida u neočkovaných dětí a borelióza. V létě se objevují také infekty spojené s pobytem v klimatizovaných prostorách, velké výkyvy mezi horkem venku a chlazeným prostředím se spolupodílejí na rozvoji letních angín. S letními měsíci jsou spojeny bakteriální infekce zažívacího traktu, salmonelóza a kampylobakterióza po pozření nedostatečně tepelně upraveného masa při grilování. Typické jsou virózy, které jsou spojené se zvracením, případně průjmem, což může zkomplikovat táborové pobyty, dále úpal nebo úžeh, pokud se podcení dostatečná hydratace nebo je dítě dlouho na sluníčku. Naštěstí většinou uprostřed prázdnin ustupují alergické reakce na pyl, které jsou typické pro jarní měsíce. Mohou se ale projevovat jiné alergie, například na včelí nebo vosí štípnutí a alergie na sluníčko s typickým exantémem.

• Doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D.,

prezident Fóra infekční, tropické a cestovní medicíny

Léto je obdobím různých akcí a výletů do přírody, které přinášejí zvýšené riziko nákazy klíšťovou encefalitidou a lymeskou boreliózou. Ve středomořských turistických oblastech přenáší infekční nákazy i létající bodavý hmyz, repelent je proto základní výbavou lékárničky u domácích i zahraničních cest. Klíšťová encefalitida však hrozí nejen po přisátí klíštěte, ale i konzumací nepasterizovaného mléka a mléčných výrobků, např. při návštěvě farem. Vysoký podíl alimentárních případů této nemoci má Slovensko, kam každé léto míří velké množství českých turistů. Kontaminovaným jídlem se v teplém období přenášejí i salmonelóza a kampylobakterióza, průjmové infekce s možnou dehydratací i nepříjemnými sekundárními komplikacemi, např. ve formě artritidy. Rizikové mohou být krémy, pomazánky, vajíčka nebo nedostatečně tepelně upravené grilované maso. Podobně se přenášejí i virové infekce, např. virová hepatitida typu A i její čím dál častější typ E. Léto je rovněž obdobím masových hudebních nebo otevřených divadelních festivalů, kde se mohou šířit feko‑orální a alimentární nákazy, resp. intoxikace z jídla. Jejich epidemie mohou mít explozivní charakter. Vysoká koncentrace osob na malém prostoru hrozí i přenosem respiračních patogenů. K tomu napomáhá oslabení obranyschopnosti dýchacích cest střídáním velkých rozdílů venkovního tepla a suchého chladného vzduchu klimatizace. Na to si musejí dávat pozor zejména starší lidé, pečlivě chránit musíme i nejmenší děti. Další skupinou letních nákaz jsou mykotické infekce např. z koupališť v kombinaci s nevhodnou ochranou nohou a nesmíme zapomínat ani na často podceňované riziko pohlavně přenosných nákaz. Všem uvedeným problémům lze účinně předcházet, stačí znát správnou prevenci, využít dostupné očkování, dodržovat základní hygienická pravidla a chovat se zodpovědně vůči sobě i svému okolí.

• MUDr. František Picek,

ortoped, ORP Centrum, s. r. o.

S příchodem léta, prázdninových pobytů a kutilských chutí přibývá úrazů. Protože v létě více sportujeme a kutíme, jsme zranitelnější než v zimě. Asi 40 procent úrazů se přihodí ve věku 10–19 let, dalších 30 procent ve věku 20–29 let a pouze 25 procent lidem starším 30 let. Muži mají statisticky dvakrát víc úrazů než ženy, odpovídá to rizikovějším profesím a sportům. Nejvíce úrazů je spojeno s autonehodami, hned po nich následují úrazy ze sportů. V žebříčku nejčastějších letních úrazů vedou řezné a tržné úrazy rukou a nohou při sportu i odpočinku. Nejvíc jich bývá o víkendu, přicházejí s nimi muži. Na vině jsou většinou nože, pily, sekyrky, ale třeba i žebříky. Dalším častým úrazem je podvrtnutý kotník, laik ho neodliší od poškození vazů. Nutné bývá rentgenové vyšetření k vyloučení zlomeniny v kotníku či poškození kostí nártu. Dalším častým zraněním je podvrtnutý prst, např. z míčových her. Po rentgenovém vyšetření dostane pacient sádru. Pokud praskne i vaz, musí se operovat. Řezné a tržné rány na hlavě a obličeji sbírají většinou účastníci kontaktních sportů a hospodských bitek. Při sportu se často poraní kolenní klouby, poškodí menisky či utrhnou tzv. zkřížené vazy. Někdy stačí nešťastný rotační pohyb končetinou. Natržené menisky se bez operace zhojí jen výjimečně. Častým letním úrazem jsou podvrtnutá či vykloubená ramena po pádu z kola či na in‑linech. Při vykloubení je hlavice pažní kosti vytlačena ze své polohy. Poškodí se vazy i kloubní pouzdro. Ortéza nic neřeší, doporučena je artroskopická operace. Ortopedi řeší v létě také zlomeniny nohou, trendem je méně sádrovat a více operovat. Poškození achillovky postihuje zejména atlety, zlomené zápěstí bývá po pádu z kola, ale i na chodníku u starších lidí. A jak se vyhnout příčce vítězů? Tělo je nutno na pohyb připravit. Pro ty pasivní to znamená alespoň jednou za den, ideálně ráno, protáhnout tělo. Pro ty aktivnější je důležité zahřát svaly před sportem, zejména před během a dalšími dynamickými sporty. Zahřátí by však nikdy nemělo probíhat za pomoci skákání, ale spíše pomalými a plynulými pohyby. Stejně tak je nutno dopřát tělu čas na pomalé zklidnění tepu, relaxaci a finální protažení.

• Mgr. Aleš Krebs, Ph.D.,

Lékárna Slatinice

V lékárnách se v letním období setkáváme ve větší míře s pacienty, jejichž obtíže souvisejí právě s létem a dovolenými – ať už se jedná o následky nadměrného pobytu na slunci, drobná poranění ze sportovních aktivit, průjmy či alergie. Bezpochyby by ale bylo možné vyjmenovat i další typicky letní onemocnění. Určitou část můžeme s pacientem vyřešit přímo my, v jiných případech doporučíme návštěvu lékaře. Kromě více či méně běžných zdravotních obtíží řešíme s pacienty ve zvýšené míře také situace, kdy jim v důsledku opomenutí či prodloužení pobytu dojdou dlouhodobě užívané léky, u nichž není možné přerušit užívání. Bohužel, ne vždy můžeme v takovém případě pomoci pacientovi přímo, protože se zpravidla jedná o léky vázané na předpis, takže ho nasměrujeme na lékaře, který mu může pomoci. V současné době neexistuje jednodušší řešení. Dokonce ani v tomto případě nemá navštívený lékař příliš mnoho šancí, jak si verifikovat pacientem užívané léky. Můžeme pouze spekulovat, zda se v budoucnosti objeví například v rámci elektronizace zdravotnictví nějaká funkcionalita řešící tyto situace na úrovni kontaktu lékaře a lékárníka s konkrétním pacientem. Za definovaných podmínek by to mohlo být pro všechny významnou pomocí. Zatím však nemáme k dispozici žádný obdobný nástroj ani možnost. Léto by však mělo být především obdobím odpočinku, proto přeji všem příjemnou dovolenou a šťastný návrat domů. Ať se vaše dovolená obejde bez komplikací.

• MUDr. Martin Matoulek, Ph.D.,

vědecký sekretář České obezitologické společnosti, předseda České společnosti tělovýchovného lékařství 3. interní klinika 1. LF UK a VFN Praha

Z pohledu obezitologa: asi největším problémem mých pacientů je hubnutí do plavek a následně dovolená all-Inclusive, v rámci níž dochází nejen k přírůstkům hmotnosti, ale často i k různým žaludečním a střevním problémům v závislosti na tom, v jaké lokalitě dovolená probíhá. Pohyb na slunci u pacientů s vyšší hmotností může vést k přehřátí organismu, protože nezdatný a obézní člověk se více potí, a nedokáže tak adekvátně odvádět teplo. U diabetiků (nejen obézních) s renální insuficiencí může dojít vinou dehydratace k prudkému zhoršení ledvinných funkcí až k selhání ledvin. Proto je nezbytné dodržování pitného režimu a při vysokých teplotách i silném pocení se není třeba bát minerálních vod. Při grilování je třeba dbát na tepelnou úpravu bez připalování a „uhelnatění“ steaků, neboť se v nich tak objevují látky potenciálně karcinogenní. Naopak čas letních dovolených může vést k vyšší spotřebě zeleniny, kterou je ale třeba dokonale omývat, a zvláště u biozeleniny a bioovoce dát pozor, aby nebyly napadené plísní či hnilobou. Z pohledu tělovýchovného lékaře: pro pohybové aktivity či sport v létě je třeba v první řadě dbát na pitný režim. Dehydratace snižuje soustředění a například ve vysokohorské turistice může přispět k osudové chybě. Ačkoli se může zdát, že v horách, kde je příjemný větřík, dehydratace nehrozí, opak je pravdou. Zejména při výletech v nadmořských výškách nad 1 500 m, kde je nižší vlhkost, se při námaze zvyšuje frekvence dýchání a dochází k větším ztrátám tekutin. Zvláště u dětí je na to třeba myslet, stejně jako dbát na vhodné oblečení. Velkým rizikem je sport, resp. aktivní pohyb u pacientů s diabetem, kdy může dojít ke zhoršení i na vrub dehydratace. Hypertonici by si měli pravidelně měřit krevní tlak a při změně atmosférického tlaku, která se může projevit i náhlou změnou krevního tlaku, se raději vyhnout větší námaze. Pozor také na rychlý přechod z tepla do chladné vody, což může být zvláště pro kardiaky a astmatiky rizikové. Vždy je potřeba ochlazovat se postupně, pokud nejste trénovaní např. z pravidelných návštěv sauny.

• RNDr. Pavel Suchánek,

výživový specialista pro sportovce, Fitbee s. r. o.

Vzhledem k tomu, že se v našem zařízení hodně věnujeme sportovcům, a to jak výkonnostním, tak i tzv. hobíkům, nejčastěji se v létě setkáváme s výraznější dehydratací, svalovými křečemi a případnými trávicími obtížemi, časté je také přetrénování, zejména v období dovolených. Spousta lidí si někdy dovolenou naplánuje ne jako dovolenou, ale jako dvoufázové soustředění, a pokud celý rok moc nesportují, tak se to o dovolené opravdu nedá dohnat :) Proto na dovolené pozor na přetrénování a na možná rizika zranění z únavy, aby dovolená nebyla náročnější než pracovní týden. Dále doporučujeme být opatrný nejen na stravu a dávat pozor na kvalitní očištění zeleniny i ovoce, pokud lidé jedou do zahraničí a jedí ovoce koupené na trhu.

• MUDr. Vladimír Dvořák, Ph.D.,

předseda Sdružení soukromých gynekologů

Spektrum diagnóz se v gynekologických ordinacích o prázdninách nijak neliší. Jestli je to červenec, srpen nebo říjen, rozdíly nepozorujeme. Každý měsíc je prakticky stejný, nemáme

Zdroj: MT