Jak se v těhotenství vyvarovat infekcí, které souvisejí s cestováním
Už několik měsíců si vaše pacientka plánuje vysněnou dovolenou – do Afriky na safari. Krátce před odjezdem ale zjistí, že je těhotná. Zatímco vás ihned napadnou myšlenky na malárii, tyfus a další choroby, ona stále sní o slonech, žirafách a zebrách. A tak úkol poskytnout radu nejspíš padne na vás – na porodníka. V případě rizikového těhotenství je nejlepší radou cestu zrušit nebo posunout. Kvůli zaměstnání nebo z jiných důvodů se to ale nemusí hodit. Cílem je pak minimalizovat možná rizika, aby cesta byla co nejbezpečnější. Nejvíce se budeme věnovat infekčním chorobám, které většinou stojí v popředí zájmu. Myslet ale musíme i na ostatní rizika, jako jsou tromboembolie, úrazy a vlivy prostředí (tab. 1). Pro podrobnější informace týkající se těchto a podobných témat lze využít našich odkazů na literaturu. Mějme také na paměti, že ne všechny cesty – a to i do stejného státu – představují stejná rizika. Mnohé choroby jsou přísně geograficky vymezeny. Abychom se například vyhnuli kontaktu se žlutou zimnicí, stačí v některých částech světa i malá změna v cestovním plánu. Stejně tak riziko malárie může výrazně snížit ubytování v hotelu s klimatizací.Jaké očkování a léky budou třeba?
Pokud jde o očkování a medikace, je zapotřebí najít kompromis mezi odstranitelnými a přijatelnými riziky (tab. 2). Některé vakcíny mohou být například bezpečně vynechány; ženě pak musíme vystavit doklad o osvobození od očkování, aby splnila cestovní požadavky. Častěji však nemoc představuje vyšší riziko než lék nebo vakcína. Škodlivost v těhotenství byla v současnosti definitivně prokázána jen u malé skupiny léků a u žádné ze současně dostupných vakcín. American College of Obstetricians and Gynecologists (ACOG) nedávno vydala zprávu shrnující relativní rizika a výhody. Nabízí se ovšem otázka efektivity. Z některých studií o vakcínách proti žluté zimnici a hepatitidě B vyplývá, že u těhotných žen vytvářejí nižší titry. Jestliže se ale expozici nelze vyhnout, pak se zdá lepší alespoň nějaká ochrana než žádná. Většina Američanek je už naštěstí o vakcínách s živými viry informována. Ve vzácných případech by žena, která se pravděpodobně nevyhne kontaktu se spalničkami, zarděnkami nebo neštovicemi a není proti nim imunní, měla absolvovat konzultaci týkající se rizika představovaného těmito chorobami. Poté bude muset učinit informované rozhodnutí s vědomím toho, že riziko vakcíny je teoretické, zatímco rizika plynoucí z choroby jsou velmi reálná.
...
Komentář
Autor: As. MUDr. Ivana Špálová, CSc.
V posledních letech se neuvěřitelně zvyšil počet lidí, kteří cestují doslova po celém světě. Ohromný nárůst zaznamenala zejména letecká doprava. Podle Letecké zdravotnické asociace (Aerospace Medical Association) cestuje letecky ročně (a to jak na vnitrostátních, tak na mezistátních spojích) více než miliarda lidí a lze očekávat, že se tento počet během příštích dvou desetiletí zdvojnásobí. Odhaduje se, že jen ve Spojených státech amerických cestuje denně letecky více než 1,7 milionu lidí.1 Důvody pro cestování mohou být velmi různorodé; může se jednat o služební cesty, společenské návštěvy, o turistické destinace nebo třeba o humanitární mise. A v budoucnu bude tento vzrůstající trend pokračovat. Přestože převážná část cestujících riskuje maximálně zpoždění letu nebo ztrátu zavazadel, neměli bychom zapomínat ani na možné zdravotní komplikace. Ty mohou být spojeny s létáním jako takovým nebo s pobytem v zemi, kterou jsme navštívili. Mezi druhé typy rizik patří hlavně tzv. cestovatelské infekce. A právě na tyto „cestovatelské infekce“ se soustřeďuje článek amerického autora. Vzhledem k tomu, že i my se v naší praxi čím dál tím častěji setkáváme s těhotnými, které plánují více či méně náročné zahraniční cesty, a v souvislosti s těmito cestami se nás často ptají na radu, může být pro nás tento článek zdrojem řady užitečných informací. V první části jsou v tabulce shrnuty informace ohledně očkování. Další tabulka přehledně uvádí možné příčiny pravděpodobně nejčastějšího problému všech turistů, tj. průjmovitých onemocnění. Kromě stručného popisu jednotlivých typů onemocnění (dle původce se může jednat o virové, bakteriální nebo parazitární onemocnění) jsou uvedeny informace o případné léčbě. V textu jsou v souvislosti s těmito nákazami, které můžeme považovat za alimentární nebo za důsledek nedostatečné hygieny, uvedeny i listerióza, brucelóza a toxoplasmóza. Listerióza a brucelóza patří dnes v našich zemích i ve vyspělé Evropě díky hygienicko-epidemiologickým opatřením (pasterizace mléka, veterinární dohled) spíše mezi historické infekce, ale na riziko toxoplasmové infekce bychom neměli zapomínat. Toto riziko je reálné i při pobytu v tzv. civilizovaných zemích, zvláště v souvislosti s odlišnými stravovacími zvyklostmi (nedostatečně tepelně upravené maso nebo mořské plody). Toxoplasmóza nicméně nepatří mezi typické cestovatelské infekce; s mnohdy závažnými následky tohoto často asymptomaticky probíhajícího onemocnění se můžeme setkat i u žen, které během těhotenství ani krátce před ním neopustily Českou republiku. Na druhou stranu riziko toxoplasmózy i ostatních alimentárních nákaz a nemocí „špinavých rukou“ lze výrazně snížit přísným dodržováním pravidel ohledně stravování, a stejně tak bedlivým dodržováním hygienických zásad. Bohužel někteří mají často tendenci, zejména jsou-li na dovolené, kterou si chtějí patřičně vychutnat i s místními specialitami, význam těchto opatření podceňovat. Proto bychom měli vždy před plánovanou cestou každé těhotné důležitost těchto opatření zdůraznit, protože i „banální“ cestovatelský průjem bude naše pacientka prožívat v cizině pravděpodobně daleko hůře než v domácím prostředí.
...
Plnou verzi článku najdete v: Gynekologie po promoci 4/2005, strana 44
Zdroj: