Jak správně aplikovat oxytocin
Cíl indukce porodu (tj. stimulace děložních kontrakcí před začátkem porodu) i posílení děložních kontrakcí (tj. stimulace neadekvátních děložních kontrakcí) je v podstatě shodný: dosáhnout pravidelné děložní činnosti, která by vedla k dilataci děložního čípku a sestupu hlavičky plodu, a přitom současně nevyvolat děložní hypertonus. Oxytocin pomáhá dosáhnout tohoto cíle stimulací buněk děložní svaloviny, které se během porodu stahují. Syntetický oxytocin představuje nejčastěji podávanou medikaci v porodnictví, i když není v žádném případě jedinou metodou indukce nebo posílení děložních kontrakcí. V některých částech světa se podává téměř každé rodící ženě. Oxytocin se používá v porodnictví již téměř sto let. S jeho využitím se začalo krátce poté, co byla v roce 1906 objevena uterotonická aktivita extraktu z neurohypofýzy. Tři roky po popsání jeho chemické struktury Vincent du Vigneaud v roce 1953 vytvořil syntetický hormon, za což obdržel Nobelovu cenu. Naším cílem je shrnout biochemickou podstatu použití oxytocinu a poskytnout příklady fyziologických režimů oxytocinu u pacientek s vysokým rizikem vzniku hypoxie plodu během porodu.
Hypothalamus produkuje oxytocin, který je syntetizován jako prohormon (prooxyphysin) v supraoptických a paraventrikulárních jádrech hypothalamu. Vázán na velký transportní peptid zvaný neurophysin je prohormon transportován v granulech nervovými zakončeními do zadního laloku hypofýzy, kde je kumulován. Odtud je oxytocinový prohormon secernován do mozkomíšního moku a přímo do portální cirkulace a během transportu je enzymaticky přeměněn na oxytocin. Uvolňování oxytocinu ze zadního laloku hypofýzy je přednostně regulováno cholinergními a noradrenergními neurotransmitery a opioidními peptidy. Také zvýšená hladina estrogenů zvyšuje počet oxytocinových receptorů a sekreci oxytocinu stimuluje i thyreotropin-releasing hormon (TRH). Fyziologickou úlohu oxytocinu je velmi obtížné přesně popsat, zejména pro jeho pulsatilní uvolňování v tří- až pětiminutových intervalech a dále pro jeho obtížné měření. Během těhotenství se oxytocin chová jako cirkulující hormon, stejně jako lokální mediátor. Kromě zadního laloku hypofýzy je syntetizován také v decidue a v placentě a podporuje deciduu k tvorbě prostaglandinů.
…
Komentář
Autor: MUDr. Petr Janků
Oxytocin patří i v dnešní době k nejužívanějším lékům v porodnictví. Za poslední roky však došlo ke změně indikací i k omezení využití. Před dvaceti a více lety to byla jediná látka, která se využívala k vyvolání kontrakční činnosti. S nástupem prostaglandinů, především dinoprostonu, došlo k výraznému ústupu užívání oxytocinu jako indukčního preparátu. Oxytocin má na rozdíl od prostaglandinů jednu podstatnou nevýhodu. Musí se aplikovat intravenózně a u fyziologických porodů je tak žena zbytečně omezována v pohybu a připoutána k infuzní pumpě. S rozvojem moderního porodnictví jsou tyto metody pro ženy, které dávají přednost přirozenému porodu, méně akceptovatelné. Proto dnes preferujeme u žen s minimálním rizikem nepříznivého porodnického vývoje jako indukční preparát první volby prostaglandiny. Prostaglandiny mají ještě jednu podstatnou výhodu. Je to pozitivní vliv na zrání děložního čípku. Na rozdíl od oxytocinu je můžeme při nezralosti děložního čípku použít k přípravě porodních cest. Oxytocin vyvolává především kontrakce, a ke zrání porodních cest tak dochází až sekundárně. Kontrakční činnost může při nezralých porodních cestách postupně způsobit distres plodu, a zvyšuje tak riziko hypoxie. K preindukci jsou ideální preparáty vyvolávající na mechanickém principu postupnou dilataci hrdla děložního (Dilapan) nebo depotní preparáty postupně a kontinuálně uvolňující malé dávky prostaglandinů, které jsou tak nízké, že zpočátku nevyvolávají kontrakční činnost, ale působí na zrání porodních cest. Pokud nejsou porodní cesty dostatečně zralé, měli bychom vždy pečlivě zvažovat všechny indikace k indukci porodu a indukovat pouze těhotenství, kde je jednoznačně ohroženo zdraví matky nebo plodu a další pokračování gravidity by ohrozilo výsledek těhotenství. Nejlepší preindukční metodou je při nepřipravenosti porodních cest paradoxně odložení porodu a vyčkání, až dojde k samovolnému dozrání porodních cest.
…
Plnou verzi článku najdete v: Gynekologie po promoci 6/2004, strana 6
Zdroj: