Jaký je přínos inovace léků?
Vývoj nových léků je komplexní, riskantní a dlouhotrvající proces. Přesto bylo od roku 1990 uvedeno na trh přes tři sta kompletně nových léčiv, která pokryla potřebu nových přístupů v léčbě zhruba u 150 onemocnění od infekčních nemocí až po oblast chronických zdravotních obtíží. Investice do této oblasti jsou stále na vzestupu a zdá se, že během několika posledních let kulminují. např. v roce 2006 dosáhly investice farmaceutických inovativních společností působících v Evropě do vývoje nových léků částky téměř 25 miliard eur. V této chvíli pracuje 107 000 výzkumných pracovníků v evropských laboratořích na vývoji nových léků v oblasti nádorových a kardiovaskulárních onemocnění, dále pak HIV/AIDs, Alzheimerovy a Parkinsonovy nemoci, osteoporózy, cystické fibrózy a mnoha dalších nemocí.
Inovace nových léčiv se děje dvěma způsoby - buď se jedná o vývoj zcela nového léku, tedy radikální inovace nebo o modifikaci již známého léčivého přípravku či o jeho použitív nové indikaci, tedy krokovou inovaci. Ta se velmi často podceňuje, nicméně je důležité vědět, že i krokové inovace přinášejí signifikantní zlepšenízdravía kvality života pacienta, neboť nabízejí více možností léčby, menší počet nežádoucích účinků, jednodušší dávkování apod. Úspěch inovativního farmaceutického průmyslu je do značné míry závislý na spolupráci farmaceutických společností a odpovědných státních úředníků, kteří by v zájmu nastavení co nejlepších pravidel měli být zběhlí v problematice léčiv. na základě této spolupráce vzniká tzv. farmaceutická inovativní platforma.
Liší se stát od státu, přesto má vždy společné základní pilíře, na nichž stojí. Jsou to především dobře fungující zdravotnický systém, zdravé tržní prostředí, předvídatelné regulatorní mechanismy a jasně definovaná léková politika. Velmi důležitou roli hraje v celém procesu vztah farmaceutická firma - "konečný spotřebitel", tedy lékař a jeho pacient. Před prvním použitím jakéhokoli nového léku či léčebného přístupu si lékař oprávněně klade mnoho otázek týkajících se prospěšnosti pro pacienta jak z hlediska terapie jeho nemoci, tak z hlediska prodloužení života a jeho kvality.
U inovativních léčiv obvykle platí, že na většinu z nich může odpovědět kladně. za hmatatelný důsledek vývoje nových léků lze považovat signifikantní prodloužení života obyvatel vyspělých států, jež s sebou přineslo 20. a počátek 21. století. Průměrná délka života stoupla ze 47 let v roce 1900 na současných 79 let, což představuje 70procentní nárůst během jednoho století. Společnost samozřejmě očekává, že tato tendence bude víceméně stabilní, či bude ještě vzrůstat.
Očekávání je příčinou zcela nového trendu v léčebných přístupech, jímž je tzv. personalizovaná medicína. Tato medicína "šitá na míru", založená na znalosti genetické výbavy jednotlivce, vytváří nové možnosti pro inovativní farmaceutické společnosti. Vedle přímého dopadu na zlepšení zdravotní péče koreluje míra medicínské inovace silně s ekonomickou produktivitou a mezinárodní soutěží. Inovace je jedním ze tří aspektů, které světové ekonomické fórum používá k posouzení rozvoje jednotlivých zemí. například v letech 2005 až 2006 byly Finsko a Spojené státy označeny za první a druhou ekonomicky nejúspěšnější zemi světa právě díky inovaci podporujícímu státnímu nastavení.
Přínosy vývoje nových léků na nové nemoci nebo zlepšující stávající léčbu již známých nemocí jsou tedy nesporné. Bez výzkumu a vývoje by se nám nemohlo dařit léčit stále lépe, rychleji a pro pacienta pohodlněji. Proto je důležité do budoucna podporovat inovace. Vždyť i malé zlepšení léčby je velkým benefitem pro pacienta, kterým je v určitém období života každý z nás.
Zdroj: Medical Tribune