Přeskočit na obsah

Je čas řádně se připravit na očkování

Evropská komise vydala 15. října 2020 zprávu o přípravě vakcinačních strategií a používání očkovacích látek.[1] Vyzývá vlády jednotlivých zemí, aby podnikly nezbytné kroky k přípravě na očkování. Očkování bude hrát rozhodující roli při záchraně životů i ochraně zdraví populace, jakmile budou očkovací látky schváleny pro použití. Je nezbytné, aby jednotlivé země měly strategii pro vakcinaci.

Informační kampaň

Prvním předpokladem je, že se lidé dají očkovat. Očkování bude dobrovolné. Podle doporučení Evropské komise i ECDC[2] mají vlády jednotlivých zemí organizovat již od října 2020 intenzivní informační kampaně směřující k podpoře očkování mezi občany. Cestou je vybudování důvěry občanů v bezpečnost, účinnost a potřebnost očkování.

Základem je otevřená komunikace o očkovacích látkách a jejich vlastnostech, účinnosti, bezpečnosti. Součástí informační kampaně musí být i informace o tom, kdo v které vlně bude očkován, kdy a jak se dozví, kde a jak očkování proběhne. Vlády by měly provádět informační kampaň prostřednictvím odpovídajících komunikačních médií. Komunikované informace musejí být objektivní, přiměřené, srozumitelné a správně cílené.

Součástí informační kampaně vlád by měly být aktivní kroky proti šíření dezinformací, nepravdivých informací souvisejících s očkováním proti COVID-19.

Očkovací látky musejí být dostupné pro všechny občany, a to jak finančně (měly by být dostupné bezplatně), tak místně, tedy v blízkosti bydliště očkovaných občanů.

Očkování po skupinách

Je jasné, že očkovací látky nebudou ihned dostupné v potřebném množství. Jednotlivé země by proto měly rozhodnout o tom, které skupiny obyvatel budou očkovány v jakém pořadí.

Při volbě těchto skupin bude záležet i na vlastnostech jednotlivých očkovacích látek. Látky, které omezí riziko těžkého průběhu, budou přednostně podávány osobám se zvýšeným zdravotním rizikem, očkovací látky, které budou snižovat riziko přenosu na další osoby, budou přednostně podávány osobám, u kterých přenos hrozí.

Zpráva Evropské komise obsahuje následující skupiny:

  1. zdravotníci a pracovníci v zařízeních dlouhodobé sociální péče
  2. občané nad 60 let věku
  3. pacienti se zvýšeným zdravotním rizikem, chronicky nemocní
  4. nezbytní pracovníci mimo zdravotnictví (např. učitelé, potravináři, doprava, policie, hasiči…)
  5. uzavřené komunity (např. vězni, uprchlické tábory, ubytovny…)
  6. pracovníci, kteří nemohou pracovat z domova (např. továrny, jatka…)
  7. skupiny s jiným zvýšeným rizikem
  8. ostatní občané

Distribuce očkovacích látek

Ve chvíli, kdy budou očkovací látky schváleny, začne (může, měla by začít) bezprostředně jejich distribuce. Výrobci avizují, že mají ve svých skladech připraveny miliony dávek k použití bezprostředně po schválení. Klíčovou otázkou bude připravenost jednotlivých zemí očkovací látky distribuovat a podávat pacientům.

Země by měly mít včas připraven systém distribuce očkovacích látek a systém jejich podávání. Není jasné, ale je zřejmé, že podmínky pro zacházení s konkrétními očkovacími látkami mohou být mnohem složitější, než je to u očkování běžných, na jaká jsme zvyklí. Hovoří se například o uchovávání očkovací látky při teplotách pod –70 °C. Nesmějí být opomenuty ani bezpečnostní otázky, tedy například ochrana očkovacích látek před odcizením. Všechny podmínky musejí být nejen stanoveny a dodržovány, ale také kontrolovány.

Je třeba jasně stanovit požadavky na místa, kde budou pacienti očkováni, a tato místa připravit. Součástí přípravy je kromě materiálního a technického vybavení také neméně důležité vyškolení potřebného počtu zdravotníků, kteří budou s očkovacími látkami zacházet a budou je aplikovat pacientům. Kromě zdravotníků v praxi předpokládá Evropská komise zapojení studentů nebo například zdravotníků v důchodu.

Sledování bezpečnosti a účinnosti

Součástí očkování bude intenzivní monitorování bezpečnosti a účinnosti očkování. Na evropské úrovni budou země sledovat, hlásit a sdílet informace o případných nežádoucích účincích, podobně jako informace o účinnosti jednotlivých očkovacích látek.

Součástí sledování bude vyšetření pacienta před očkováním a rozhodnutí, zda může být očkován, stejně jako nezbytné sledování pacienta několik desítek minut po vlastním očkování. Očkovaný pacient by měl být aktivně pozván k druhému očkování v odstupu několika týdnů.

Po celou dobu po očkování musí mít očkovaný pacient možnost komunikovat s lékařem, sdělit mu případné komplikace, které by mohly s očkováním souviset, a poradit se o dalším postupu. Nedílnou součástí očkování je funkční, rychlý systém evidence případných nežádoucích účinků očkování.

Důležitou součástí je také sledování proočkovanosti celé populace a evidence očkovaných občanů.

Epidemie trvá již dlouho a je zřejmé, že se s ní bez očkování nevypořádáme. Máme již zkušenost s tím, jakou chybou může být odkládání a zanedbání přípravy. Právě nyní je nejvyšší čas připravit se na očkování. Pojďme tento čas co nejlépe využít.

MUDr. Milan Cabrnoch, MBA,

člen zdravotního výboru Evropského parlamentu 2004–2014



[1] COM(2020) 680 final, COMMUNICATION FROM THE COMMISSION TO THE EUROPEAN PARLIAMENT AND THE COUNCIL: Preparedness for COVID-19 vaccination strategies and vaccine deployment.

[2] European Centre for Disease Prevention and Control: Key aspects regarding the introduction and prioritisation of COVID-19 vaccination in the EU/EEA and the UK, 26.10.2020.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Den vzácných onemocnění 2024

28. 3. 2024

Jde o několik pacientů s konkrétní diagnózou. Avšak je již známo přes 10 000 klinických jednotek a jedná se o miliony pacientů. Česko patří k zemím s…