Je prenatální substituce vitaminů dostatečná?
Vitaminový deficit může být poměrně běžným problémem dokonce i ve vyspělých zemích, jakými jsou Spojené státy americké, kde většina populace naopak trpí nadměrnou výživou, což je podmíněno životním stylem, věkem a základním onemocněním. Pro ženy jsou kyselina listová, vápník a železo obzvláště významnými prvky důležitými pro dobré zdraví. Denní potřeba se různí v závislosti na věku, fázi těhotenství a laktaci (tab. 1). Je mimořádně důležité, aby požadavky ženy na výživu byly správně naplněny obzvláště v těhotenství, z čehož plyne běžné předepisování prenatálních vitaminových přípravků. Otázkou ale zůstává, zda je možné se spoléhat jen na vitaminové preparáty a předpokládat, že žena je nutričně adekvátně kompenzována? Zamysleme se nad složením běžných přípravků a porovnejme je s nedávnými doporučeními Institute of Medicine (IOM) pro příjem kyseliny listové, vápníku a železa v těhotenství (tab. 2).
Doporučení Institute of Medicine pro adekvátní denní příjem vitaminů a minerálů (neboli dietary reference intakes) byla navržena k prevenci deficiencí. Dle IOM může většina žen přijmout dostatečný objem prvků (kromě železa) vhodnou výživou, ale jen málo Američanek se stravuje vhodným spůsobem. Většina gynekologů, jakož i Nadace pro vrozené vady (March of Dimes Foundation) se shodují s doporučením Ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí z roku 1989, aby první prenatální konzultace byla uskutečněna již před plánovaným početím.5 Někteří gynekologové radí ženám před plánovaným těhotenstvím začít užívat prenatální vitaminy, aby se zajistila dostatečná hladina základních živin, a přispělo se tak k prevenci negativních důsledků jejich nedostatku. Pre- a perikoncepční užívání kyseliny listové je obzvláště důležité v prevenci vrozených vad, jakými jsou defekty neurální trubice. V roce 1992 Zdravotní správa ve Spojených státech navrhla doporučení, aby všechny ženy v období, kdy plánují těhotenství, užívaly 400 µg kyseliny listové denně pro prevenci defektů neurální trubice, jakými jsou spina bifida a anencefalus. Centra pro zdravotní dohled a prevenci tvrdí, že v případě dodržení uvedeného doporučení, kdy se započne s užíváním před otěhotněním a pokračuje se v časném těhotenství, může se předejít 50–70 % defektů neurální trubice. Je pravdou, že v poslední době (od roku 1998), kdy je v USA zvykem obohacovat cereálie kyselinou listovou v poměru 140 µg/100 g, bylo zaznamenáno 32% snížení počtu žen se zvýšeným rizikem defektů neurální trubice a 20% pokles v počtu novorozenců s těmito defekty.
…
Komentář
Autor: As. MUDr. Ivana Špálová, CSc.
Na dotazy ohledně vhodnosti užívání multivitaminových preparátů v těhotenství odpovídá velmi často každý z nás. Dokážeme ale dát našim pacientkám skutečně správnou odpověď? Mají či nemají užívat tyto potravinové doplňky a proč? Tento článek nám nabízí odpovědi alespoň v některých konkrétních případech. Ač jsou v názvu článku zmiňovány pouze vitaminy a jejich (ne)dostatek v těhotenství, vlastní obsah je poněkud jiný. V podstatě se v něm hovoří pouze o jednom z vitaminů, a to o kyselině listové, dále se sdělení týká vápníku a železa, tedy dvou minerálů. Nadpis může proto působit poněkud zavádějícím dojmem, nicméně tři zmiňované „prvky“ výživy můžeme zařadit mezi ty nejpodstatnější a mezi ty, které jsou standardní součástí multivitaminových prenatálních substitučních preparátů. O tom, že deficit vitaminů, železa a vápníku pravděpodobně komplikuje mnohá těhotenství v rozvojových zemích, asi nebude pochybovat nikdo z nás. Nicméně i v zemích, jako je Česká republika, kde problémem je spíše všeobecný nadbytek a přejídání než nedostatek potravin, se můžeme setkat s negativními důsledky deficitu některé z nezbytných složek výživy. Od roku 1991 je prokázáno, že rozštěpy neurální trubice můžeme pokládat za vrozené vývojové vady, které jsou důsledkem nedostatku kyseliny listové. Adekvátní příjem kyseliny listové můžeme zajistit buď správnými dietními návyky, vitaminovou suplementací nebo obohacováním potravin o kyselinu listovou. Změna dietních návyků je záležitost dlouhodobá a leckdy velmi obtížně dosažitelná. Substituce kyselinou listovou v tabletové formě je nepochybně jednodušší, ale vzhledem k tomu, že by měla začít nejméně měsíc před těhotenstvím, vyžaduje také „dlouhodobější“ plánování. Bohužel, zhruba 50 % všech těhotenství je neplánovaných, a proto ani tento způsob nemůže být z celospolečenského hlediska dostatečně efektivní. Mnohé státy (v roce 2003 to bylo již 38 států včetně Kanady, USA a Mexika) zavedly proto povinně tzv. fortifikaci mouky a jiných obilovin, neboli jejich obohacování o kyselinu listovou v minimální dávce 0,14 mg/100 g obilovin, což představuje průměrný příjem 0,2 mg kyseliny listové/den. Tímto způsobem se podařilo ve zmiňovaných zemích snížit počet tohoto typu vrozených vývojových vad zhruba o 20 %.
…
Plnou verzi článku najdete v: Gynekologie po promoci 4/2004, strana 51
Zdroj: