Je příčinou syndromu suchého oka užívání hormonální terapie?
Věk nemocné a její pohlaví znamenají zvýšené riziko syndromu suchého oka, poměrně běžného postižení žen středního a staršího věku. Syndrom suchého oka představuje spektrum poruch týkajících se slzného filmu, při nichž povrch oka vysychá z důvodů vytváření nedostatečného množství slz slznými žlázami nebo nadměrného odpařování slzného filmu. Toto postižení může vést k iritaci, k pocitu cizího tělesa v oku, k přechodně rozostřenému vidění a k intoleranci kontaktních čoček.
Pacientka pravděpodobně trpěla subklinickou formou suchého oka již v době, kdy přestala nosit kontaktní čočky. Postižení se následně zhoršilo, když začala užívat hormonální terapii, a mohlo by s touto léčbou souviset. Ačkoli vztah suchého oka k menopauze, HT a pohlavním hormonům je nutno dále zkoumat, z dostupných údajů vyplývá, že pohlavní hormony hrají z hlediska zdraví očního povrchu významnou roli.
Receptory pro pohlavní hormony se nacházejí na rohovce, spojivce, v meibomských žlázách, v slzných žlázách i v nitroočních tkáních. Je známo, že androgeny stimulují funkci meibomských žláz a že ovlivňují morfologické, fyziologické a imunologické vlastnosti žláz slzných. Pohlavní hormony rovněž ovlivňují imunitní systém. Estrogeny obecně podporují zánět, zatímco androgeny působí protizánětlivě. Se syndromem suchého oka jsou spojena onemocnění, jako syndrom vrozené necitlivosti vůči androgenům, autoimunitní porucha pojmenovaná jako Sjögrenův syndrom a předčasné selhání ovarií.
Komentář
Autor: As. MUDr. Marek Pluta, CSc.
Syndrom suchého oka je velmi nepříjemným stavem. V originálním článku je popisován možný vztah k hormonální terapii. Syndrom suchého oka je častější u žen než u mužů. Je zřejmě stimulován přítomností ženských steroidů a zřejmě tlumen přítomností androgenů.
Nicméně jasný důkaz zatím neexistuje, stejně tak nebyl pozorován rozdíl u žen s adnexektomií nebo bez ní. Pro tento syndrom neexistuje také žádný objektivní test. Pokud je v pracích hodnocen, je hodnocen na základě subjektivních dotazníků. V citované práci WHS z roku 2001 je tento syndrom popsán v prevalenci jak je uváděno, ale důležité je relativní riziko. Pro léčbu estrogenem je RR 1,69 a pro kombinovanou terapii RR 1,29. Existuje několik studií popisujících vliv hormonální terapie na vznik tohoto syndromu, ale dvě studie ho nepotvrdily. Pokud dojde ke vzniku tohoto problému, není to důvodem k vysazení hormonální terapie, nicméně je vhodné pacientku informovat o možném vlivu HT na zhoršení problému. Vhodná je úprava očního prostředí ve spolupráci s oftalmologem.
Stejně tak je vhodné (a to nejenom ve vztahu k syndromu suchého oka) v pravidelných intervalech zhodnotit celkový přínos podávání hormonální terapie.
Plnou verzi článku najdete v: Gynekologie po promoci 2/2008, strana 59
Zdroj: