Jídlo a pití českých králů
Havel ze Strahova, jeden z prvních profesorů pražské lékařské fakulty a dvorní lékař Karla IV., napsal svému králi dokonce dvě regimina: jedno je tzv. Missum imperatori a týká se mimo jiné i stravování v době morové epidemie, druhé je všeobecná životospráva pro císaře Karla. Nás zajímá ta druhá, všeobecná životospráva. Opět je na prvním místě „quantitas cibi“, tedy množství konzumovaného jídla. Nechme hovořit autora: „Na prvním místě začněme u množství. Porce jídla a pití musí být tak velká, aby ji vnitřní teplo mohlo strávit … množství stravy (však) nemůže být vyznačeno pevnými číslicemi. Je třeba ponechat (přiměřené množství) na zkušenosti, podle níž se všechno upraví. Tudíž množství má být takové, aby se neměnil ani dech, ani puls, ani objem moče, ani stolice, ani spánek, ani bdění, ani aby se nepociťovalo nadýmání, ani křeče, ani těžkost, ani slabost. A tak musí být množství jídla a pití přiměřené … a vše se musí vyzkoušet ve zkušenosti … Proto jsme řekli, že teprve zkušenost objasní potřebné množství stravy, neboť je velmi veliká rozmanitost zvláštností (jedinců) a každému musí být přizpůsobeno určité množství, jehož úpravy jsou ponechány na zkušenosti.“ Také v další části se Havel dotýká množství jídla. Doporučuje Karlu IV. prostřídávat dny pouze o jednom větším jídle se dny o dvou jídlech denně, a tedy buď oběd, anebo večeři (radí spíše večeři), anebo oběd i večeři v jednom dni, ale následující den je opět pouze o jednom kompletním jídle, nikoli tedy obojí zároveň, a radí: „Střídání v podávání pokrmů budiž takové, že jeden den pojezte (tj. větší jídlo) dvakrát a druhý den pouze jednou a tímto způsobem pokračujte, poněvadž kdyby byla učiněna chyba a jedlo by se první den nadmíru, bude to druhý den opraveno zmenšením množství jídla.“ Havel ze Strahova se dotýká i skladby potravin a nikoli proti duchu současných dietních předpisů krále Karla nabádá: „Řád v přijímání pokrmů a nápojů je následující: ráno, když se (Vaše královská Výsost) probudí ze spánku, nechť se nejprve snaží zbavit své tělo všech přebytků … pak ať se důkladně pročeše a promasíruje si pokožku hlavy a také celé tělo … potom ať si umyje ruce a obličej a oči studenou vodou v létě, vlažnou v zimě, vyčistí si zuby citronovou kůrou, posléze nechť se vyrovná s Nejvyšším návštěvou mše a modlitbami, pak ať si zacvičí ve výše položených místech, čistých a s dobrým ovzduším, jeho šat nechť je drahocenný a provoněný a teprve teď, když začne mít přirozený hlad, nechť zasedne k jídlu a již neotálí … Lehké jídlo se podává před těžším, syrové ať nenásleduje po vařeném, nechť se nepodávají ryby a mléko na jednom stole, ani mléko s vínem, nechť (Vaše královská Výsost) nepije po jídle vřelé nápoje … a nechť pak odpočívá buď vsedě, anebo vestoje, anebo v příjemné procházce … A nechť se (při jídle i po něm) vyhne negativním hnutím mysli, smutku a úzkosti, pokud jen to bude možné…“
...
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 13/2005, strana 8
Zdroj: