Jsou inhalační kortikosteroidy u dětí namístě?

Terapie inhalačními kortikosteroidy v dětství nezlepšuje u dětí s astmatem plicní funkce, říká norská studie zveřejněná v časopise Pediatric Allergy and Immunology.

„Přestože jsou stále přinášeny důkazy, že inhalační kortikosteroidy zlepšují symptomy astmatu a snižují počet hospitalizací vyvolaných exacerbací astmatu, současné publikace dávají tušit, že terapie inhalačními kortikosteroidy v dětském věku neovlivňuje přirozený průběh astmatu a nezlepšuje plicní funkce,“ říká Karin Lødrup Carlsenová z Univerzitní nemocnice v norském Oslu.

Ona a její tým analyzovali data ze studie Environment and Childhood Asthma Study u 614 dětí od narození do věku deseti let, včetně 124 dětí nemocných astmatem. U všech z nich byly k dispozici výsledky vyšetření plicních funkcí brzy po narození a ve věku deseti let.

Z celkového počtu užívalo inhalační kortikosteroidy 73 dětí, průměrná doba užívání byla 3,8 roku. Z těchto 73 dětí mělo ve věku deseti let 32,9 % astma v remisi a 65,8 % mělo aktivní astma.

Vědci zjistili, že terapie inhalačními kortikosteroidy v době od narození do věku deseti let neměla signifikantní vliv na plicní funkce. Analýza desetiletých dětí neukázala významné rozdíly mezi nejlepší hodnotou FEV1 a střední hodnotou usilovného exspiračního průtoku (Forced Exspiratory Flow – FEF) u dětí, jež užívaly inhalační kortikosteroidy před třetím rokem života nebo po něm, a u dětí, které se s nimi vůbec nesetkaly. Téměř polovinu změn v plicních funkcích do deseti let života lze vysvětlit pohlavím, historií astmatu, hodnotami FEV1 a FVC při narození.

„Terapie inhalačními kortikosteroidy v prvních deseti letech života, užívaná 11,9 % dětmi v populaci obecně a 71,6 % dětmi s aktivním astmatem, neovlivnila signifikantně po vztažení na parametry plicních funkcí při narození, vážnosti obstrukce dýchacích cest ve dvou letech a dalších relevantních rizikových faktorů plicní funkce u desetiletých dětí,“ uzavřeli výsledky analýzy její autoři.

Zdroj: Medical Tribune