Jsou kraje lepšími hospodáři?

Dokázat na konkrétních číslech, že kraje umějí svá zdravotnická zařízení vést efektivně, se na Euro foru pokusil hejtman Plzeňského kraje Petr Zimmermann. Hned v úvodu připomněl, že bývalé okresní nemocnice získaly krajské samosprávy od státu v roce 2002 více méně proti své vůli. „A navíc ve ztrátě, která tehdy v souhrnu představovala sumu 6,5 miliardy korun. To není žádná domněnka, ale auditovaný fakt,“ zdůraznil P. Zimmermann. Jen v Plzeňském kraji činil kumulovaný dluh převáděných nemocnic více než 265 milionů korun. „Přebírali jsme je se štosem exekučních rozhodnutí a soudních výroků o zástavě majetku,“ připomněl P. Zimmermann. „Hned v prvních dnech roku 2003 se u mne v kanceláři střídali věřitelé a hrozili, že zítra nemocnicím zastaví dodávky léků, pozítří rohlíků a popozítří i vody či elektřiny.“ Vinu za zadlužení bývalých okresních nemocnic P. Zimmermann jednoznačně přisuzuje státu, který prý jako jejich provozovatel fatálně manažersky selhal. „Když už si státní orgány se situací nevěděly rady, převedly odpovědnost na kraje. Hodily nás tak do vody, ve které jsme chtě nechtě museli začít nějak plavat.“První logickou úvahou krajského managementu bylo podle P. Zimmer-manna rozhodnutí, v jaké právní formě zděděné nemocnice dále provozovat. „Příspěvková organizace je ta nejhorší varianta, kterou znám,“ zdůraznil P. Zimmermann. „Největší nevýhodou je slabá právní úprava pravidel hospodaření či odpovědnosti vedení za dosažené výsledky. Což ale může být v jistých kruzích pokládáno naopak za výhodu, protože takové nemocnice jsou pak snáze ovladatelné a manipulovatelní jsou i jejich představitelé.“
...

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 19A/2005, strana 18

Zdroj: