Jsou podnikání a zisk ve zdravotnictví nemorální?
Tato slova organizátora a tradičního moderátora seriálu panelových diskusí Dialogem k reformě MUDr. Pavla Vepřeka otevřela další pokračování, které proběhlo v přednáškovém sále pražského Národohospodářského ústavu Akademie věd 25. června. Téma znělo „Patří podnikání do zdravotnictví?“ a referujícími hosty byli tři úspěšní zdravotničtí podnikatelé – generální ředitel a předseda představenstva a. s. Česká lékárna Ing. Mgr. Pavel Vajskebr, vlastník a předseda představenstva a. s. Nemocnice sv. Zdislavy Velké Meziříčí-Mostiště MUDr. Jaroslav Tvarůžek a člen vedení společnosti Santé Bc. Kamil Doležel.
Soukromníci našli svou niku
MUDr. Tvarůžek považuje české zdravotnické prostředí za vhodné pro koexistenci privátních, municipálních i státem zřizovaných subjektů (a je podle něho lhostejné, jakou mají právní formu). Na příkladu své nemocnice dokazoval, že v prostředí malého města a venkovského regionu je privátní forma velmi výhodná. V jejím spádovém okolí nepůsobí žádné krajské, městské ani státní zdravotnické zařízení (vyjma krajské záchranné služby exponované hlavně na dálnici D1), ale přesto se zde občanům dostává nadstandardní péče. Síť služeb tvoří privátní ordinace praktiků i specialistů, soukromý poskytovatel lékařské služby první pomoci a Nemocnice sv. Zdislavy, která nabízí plnou šíři standardních „každodenních“ výkonů, doplněnou o úzce specializované odbornosti, které dosahují výborných výsledků (v r. 2007 zde např. provedli 100 miniinvazivních aloplastik kyčle, chirurgickým robotem da Vinci odoperovali 100 radikálních prostatektomií pro lokalizovaný karcinom prostaty, letos do programu specializované chirurgické péče přidali jako první v ČR implantace Brindleiho neurostimulátoru atd.). „Každý privátní zdravotnický subjekt v regionu Velkomeziříčska našel svoji niku, vyplnil ji poskytovanými službami a systém dnes funguje velmi dobře. Neumím si představit, že by ty niky hledal nějaký velký městem zřizovaný subjekt, nemotivovaný potřebou každodenní obživy. To by naši spoluobčané asi jezdili za zubařem do Jihlavy a za chirurgem do Brna,“ říká V. Tvarůžek. Podle jeho soudu první reformní zásah vyžadují zdravotní pojišťovny: „Je lhostejné, zda pojišťovny budou státní, privátní, municipální, oborové, podnikové či jaké, jen by si měly skutečně konkurovat. Jedině tak se totiž stanou tím, čím být mají – odborným zástupcem svého klienta na velmi odborném trhu služeb. Jeho nákupčím, jeho ochráncem, jeho průvodcem,“ doplňuje. Za podstatný prvek považuje i stabilizaci společenských poměrů, resp. vytvoření neměnných politických mantinelů. „Žádný podnikatel – ať provozuje slévárnu, pekařství nebo nemocnici – by se v demokratické zemi neměl obávat toho, že se změnou vládní strany může přijít o majetek,“ konstatuje MUDr. Tvarůžek.
Potřebujeme obě formy
Bc. Doležel zastupující firmu, která provozuje soukromou zdravotnickou síť, charakterizoval tuzemské poměry pohádkovou anekdotou: Nad kolébkou českého zdravotnictví se sešly tři sudičky – jedna řekla „budeš na světové úrovni“, druhá „budeš pro všechny“a třetí „budeš zadarmo“! Vtom ale přilétla čtvrtá sudička, řkouc rozlíceně „ale nikdy to nebude současně“. Princip tohoto vtipu považuje K. Doležel za odpověď na otázku, zda do zdravotnictví patří podnikání. V naší zdravotnické legislativě podle něho ale stále chybí základní pohled na privátní část – není dána možnost požadovat za lepší službu lepší platbu, při navazování vztahu se zdravotní pojišťovnou nehraje roli ekonomická efektivita zdravotnického pracoviště atd. „Zdravotnictví ČR potřebuje obě formy – tržní i státem garantovanou. Potřebuje transparentní model fungování s účinnými kontrolními mechanismy a konkrétní vlastnickou strukturu na úrovni pojišťoven. Tím lze zajistit přirozené motivace všech účastníků péče a dlouhodobě udržitelnou funkčnost systému,“říká K. Doležel.
Odpolitizujme zdravotnictví
Ing. Mgr. Vajskebr uvažoval o „morálnosti“ zisku ve zdravotnictví. Podle jeho mínění je pro rozvoj každého trhu – včetně zdravotnického – nutné vybudovat takové konkurenční prostředí, v němž právě zisk funguje jako základní měřítko úspěšnosti jednotlivých soutěžících. Jedině tak získává zákazník (klient) za své peníze maximální hodnotu a bez zisku také není žádná společnost schopna dlouhodobě udržet svůj rozvoj. „Myslím si, že našemu zdravotnictví by v tomto okamžiku nejvíce prospělo jeho odpolitizování – a to zřejmě bez řízené privatizace nepůjde,“ konstatuje P. Vajskebr.
Zdroj: