Kaleidoskop
Odborná appka na vyhodnocení EKG zaznamenala i závažné nálezy
Měření EKG pomocí chytrých hodinek má své výhody a nevýhody. Mezi výhody, jak je vyjmenovává Mgr. Veronika Bulková z MDT – Mezinárodního centra pro telemedicínu v Brně, patří snadná dostupnost, automatické vyhodnocení fibrilace síní nebo možnost okamžitého odeslání záznamu k analýze. Nevýhody zase spatřuje v tom, že chybí analýza jiných patologií, a také v zahlcení ošetřujících lékařů EKG záznamy. V květnu MDT spustilo novou aplikaci pro pacienty, ve které mohou přímo zaslat svoje záznamy k analýze a odbornému vyhodnocení MDT. První zkušenosti s touto pacientskou aplikací prezentovala Bulková v listopadu na Třetí české tele‑neurorehabilitační konferenci pořádané Českou asociací robotiky, telemedicíny a kybernetiky Artek. Aplikaci používá 138 pacientů a u 18 z nich byly zjištěné závažné nálezy, celkem se jedná o 113 závažných nálezů. „Je to vysoké číslo, myslíme si, že proaktivně tuto aplikaci hledají pacienti, kteří mají nějaké obtíže,“ uvedla Bulková. Vzhledem k nepřesnostem technologie mohou automatická vyhodnocení EKG přímo v chytrých hodinkách znepokojit zdravé klienty nebo naopak uklidnit lidi, kteří trpí jinou poruchou než fibrilace síní, již automatický systém neidentifikuje. Pacientská aplikace může tyto nedostatky částečně řešit a využít výhody, které EKG v chytrých hodinkách nabízí.
Carebot v Havířově
Nemocnice Havířov představila novinářům systém s umělou inteligencí Carebot pro asistenci při čtení rentgenových snímků plic, který testuje v praxi, informovala ČTK. Systém má pomoci lékařům zvládnout neustále se zvyšující počet rentgenových snímků, které musejí vyhodnotit, a pomoci eliminovat možné lidské chyby. „Aktuálně hodnotíme schopnost systému odlišit negativní snímky od snímků pozitivních, můžeme říci, že v tom systém funguje spolehlivě. Ve druhé fázi bude probíhat testování schopnosti systému odlišit například zápal plic od výpotku na plicích či pneumotoraxu,“ řekl lékař radiodiagnostického oddělení nemocnice Roman Michálek.
Elektronické záznamy o očkování přerušeny novelou
Zápis do evidence očkování v systému eRecept byl na základě nového znění zákona k 30. 11. 2022 ukončen. Informoval o tom Státní ústav pro kontrolu léčiv. Nově mají poskytovatelé zdravotních služeb povinnost zapisovat veškerá očkování do registru ISIN. Tato povinnost platí od 1. prosince. Data z ISIN pak zprostředkovaně budou proudit do eReceptu, dojde ale k prodlevě. ISIN nebyl včas na poskytování dat Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv připraven. „Dosud zapsaná data se tak vzhledem k nedodržení kontinuity zápisů stanou neaktuálními,“ upozornil SÚKL. Ústav zdravotnických informací a statistiky, který spravuje ISIN, uvádí, že údaje o očkování budou moci lékaři doplnit zpětně. „Prozatím bude možnost zápisu pozastavena s tím, že předpokládané datum zahájení sběru dat vakcinací do ISIN je 1. leden 2023. Po tomto datu bude možné dohlásit očkování i zpětně,“ uvádí ústav. Lékaři do systému eRecept hlásili očkování od ledna letošního roku, a to zatím bez sankcí. Za dobu fungování systému zapsali lékaři téměř dva miliony záznamů o všech typech očkování pro bezmála 1,3 milionu pacientů. Systém se změnil poté, co lékaři kritizovali složitost zapisování údajů o očkování, pozměňovacím návrhem k novele zákona o léčivech. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek před časem řekl, že by jako elektronický očkovací průkaz rád využil mobilní aplikaci Tečka, což by vyžadovalo změnit dva zákony a vést velmi intenzivní debatu s Úřadem pro ochranu osobních údajů.
„Infarkt na chipu“. Zařízení umožní lepší pochopení poškození srdce
Co se děje v srdci po infarktu myokardu? A proč jsou přeživší pacienti časem stále více unavení, podráždění, nemocní, a někteří dokonce umírají v důsledku srdečního selhání? Na vině je zřejmě zvláštní způsob rekonstrukce srdeční tkáně, kdy se buňky srdeční svaloviny obnovují jiným způsobem než jiné svalové buňky. V místě infarktu se objevují imunitní buňky, které mohou být škodlivé, a vzniká také zjizvení, které oslabuje schopnost srdce přečerpávat krev. To samo o sobě není pro lékaře nic nového. Vědci ale zatím stále tomuto procesu přestavby srdeční tkáně plně nerozumějí, zejména pak nemají zcela jasno v tom, jak spolu srdeční buňky ve zdravé a postižené oblasti komunikují a jak a proč se po infarktu mění.
Lepší pochopení tohoto procesu by mohlo umožnit nové zařízení vědců z katedry biomedicínského inženýrství Univerzity Jižní Kalifornie Alfreda E. Manna – „infarkt na chipu“. Podle docentky biomedicínského inženýrství a biologie kmenových buněk Megan McCainové, která spolu s postdoktorandkou Megan Rexius‑Hallovou zařízení vyvinula, je však pochopení tohoto procesu již blízko. „Naše zařízení replikuje některé klíčové vlastnosti srdečního infarktu v relativně jednoduchém a snadno použitelném systému,“ uvedla Megan McCainová, která svá zjištění spolu s Megan Rexius‑Hallovou podrobně popisuje v nedávno vydaném článku v časopise Science Advances.
Základem modelu, které vědkyně navrhly, je čtvercové mikrofluidní polymerové zařízení o rozměrech 22 × 22 milimetrů se dvěma kanály na protilehlých stranách, kterými proudí plyny. Nad zařízením se nachází velmi tenká vrstva stejného pryžového materiálu (PDMS), který je propustný pro kyslík. Na horní část čipu je pak nanesena miniaturní vrstva proteinu. Takto je podle Megan McCainové dosaženo stejné architektury, kterou máme v srdci. Následně se na proteinové vrstvě vypěstují srdeční buňky hlodavců. Aby se napodobil infarkt, je každým kanálem mikrofluidního zařízení uvolňován plyn s kyslíkem a bez kyslíku, čímž je podle McCainové model srdeční tkáně vystaven stejnému gradientu kyslíku jako v průběhu infarktu. Zařízení je přitom průhledné a snadno pozorovatelné mikroskopem. Vědci tedy mohou v reálném čase sledovat funkční změny, ke kterým v tkáni po infarktu dochází, a to včetně arytmií a kontraktilní dysfunkce. V budoucnu mohou vědci dále model rozšířit také přidáním imunitních buněk a fibroblastů, které tvoří zjizvení myokardu po infarktu. Zařízení by mohlo též sloužit jako základna pro vývoj nových léků na srdce, včetně personalizovaných.