Přeskočit na obsah

Kam se posouvá kvalita péče o rány

Bez názvu
Lenka Veverková, Foto Jiří Koťátko

XIX. konference Wound Management se konala 15.–16. června 2023 v Mariánských Lázních. Letošní program se zaměřil nejen na to, jak i nadále posouvat léčbu ran v ČR, sdíleny byly i další zkušenosti s používáním podtlakové terapie a představeny byly i nové produkty, od nichž se očekává další posun ve zlepšení péče o rány. Setkání přineslo řadu nových nápadů, dalších zkušeností, ale i impulsů k zamyšlení.

K základním rizikům v hojení ran patří infekce kůže a měkkých tkání, zahrnující patologické stavy od jednoduchých povrchních infekcí až po závažné nekrotizující infekce. Nekrotizující infekce měkkých tkání jsou potenciálně život ohrožující a invalidizující infekcí s nemocniční mortalitou 20–30 procent, a to i ve 21. století.

Jak zdůraznila doc. MUDr. Lenka Veverková, Ph.D., z I. chirurgické kliniky FN u sv. Anny, je potřeba počítat s tím, že podíl osob ve věku 65–79 let v ČR stále narůstá a je vyšší než v ostatních evropských zemích. Pro nemocniční praxi to znamená, že bude mít více pacientů se zlomeninami a dekubity. Věková struktura obyvatelstva se mění, přičemž podíl obyvatel ve věku od 15 do 64 let od roku 1961 klesá. V současné době žijeme déle, ale bohužel ne kvalitním životem. Délka hospitalizace za rok 2022 podle OECD činí v ČR 7,3 dne (Slovensko 10,1, Jižní Korea 14,7). Délku hospitalizace ovlivňuje věk, komorbidity, doba trvání operace, vznik dekubitů a SSI. Zatímco v roce 1991 žilo v ČR 45 680 lidí starších 80 let, v roce 2021 jich bylo již 62 538. Devadesátníků při sčítání v roce 1991 bylo 5 478, nyní jich je 17 126 a více než stoletých obyvatel přibylo z 93 na 647.

„S 95procentní pravděpodobností lze potvrdit, že infekce je statisticky významný faktor ovlivňující úmrtí pacienta. V neposlední řadě je důležitým faktorem i sociální zázemí pacienta. Z komorbidit patří k těm nejzávažnějším diabetes mellitus,“ vysvětlila doc. Veverková. V roce 2021 byl celosvětově DM diagnostikován u 537 milionů dospělých, v roce 2030 se počítá s nárůstem na 643 milionů. Právě DM má významné zdravotní důsledky, do budoucna lze tedy počítat s vyšším rizikem SSI, vyšší morbiditou, vyšší mortalitou, prodlužující se délkou hospitalizace a nárůstem nákladů na zdravotní péči, zejména pokud dojde ke kombinaci DM s dalšími faktory. Otázkou podle doc. Veverkové nyní zůstává, kde a kým bude přibývající počet pacientů s těmito diagnózami léčen. I proto je klíčovým momentem prevence, která je však v ČR na velmi nízké úrovni.

Pro hojení ran je určitě povzbuzující, že terapie NPWT může být od 1. 1. 2020 prováděna i ambulantně a je hrazena. „Operace jsou spojeny s chirurgickým výkonem, který s sebou nese riziko dehiscence, infekce operační rány, vzniku hematomu a zpomaleného hojení. Jak ukazují data z naší kliniky za posledních deset let, dehiscence z rány narůstá, stejně jako výskyt SSI, a narůstá i používání podtlakové terapie. Pokud bychom sečetli výskyt dehiscence a SSI, je ale zřejmé, že by NPWT měla být používána dvakrát častěji. Na to ale nemáme finanční prostředky,“ poznamenala doc. Veverková.

Rámec pro hodnocení rizikových faktorů (RF) SSI zahrnuje jednak vnitřní faktory související s pacientem, jednak vnější faktory, které souvisejí se zákrokem. K vnitřním RF patří především BMI, DM, skóre ASA a věk. Z vnějších je to délka zákroku, klasifikace rány a naléhavost operace.

Obezita. Významným rizikovým faktorem je obezita, která se dělí do tří tříd. Ačkoli existují protichůdné názory na stupeň obezity signalizující nástup zvýšeného rizika, třída III – morbidní obezita (BMI ≥ 40) je nejčastěji označována za nezávislý prediktor rizika vzniku SSI. Celých 68 procent existujících modelů identifikuje obezitu bez ohledu na třídu jako rizikový faktor pro SSI.

ASA. Významným faktorem přispívajícím k riziku SSI je ASA III a více, která zahrnuje pacienty se špatně kontrolovaným DM, s hypertenzí, CHOPN, morbidní obezitou, aktivní hepatitidou, závislostí na alkoholu, pacienty s implantovaným kardiostimulátorem, středně závažným snížením ejekční frakce nebo člověka podstupujícího pravidelnou dialýzu. „Zjistili jsme, že 91,8 procenta pacientů, kteří měli SSI, měli ASA více než III. Lze tedy říci, že ASA III je tak rizikový faktor, že musíme počítat s tím, že u každého pacienta s ASA III je vysoká pravděpodobnost, že infekci dostane,“ uvedla doc. Veverková.

Doba trvání operace. Doba trvání operačních zákroků v celkové anestezii je udávána jako nezávislý faktor pooperační mortality a morbidity a hlavně vzniku SSI. Pravděpodobnost vzniku komplikace se přitom zvyšuje s rostoucím časem operace, a to o jedno procento pro každou další minutu zákroku, čtyři procenta pro každých 10 minut, 14 procent pro každých 30 minut a 21 procent pro každých 60 minut prodloužení operační doby. V případě brněnského pracoviště bylo kritických 107 minut. Při porovnání ASA III s délkou trvání operace se ukázalo, že teoreticky přes 58 procent pacientů mohlo mít infekci. Ukázalo se, že pacienti, kteří jsou bez infekce, v nemocnici tráví 2,8 dne a mají jen jednu operaci. Ve chvíli, kdy dojde k dehiscenci, je medián hospitalizace 8,13 dne a potřeba dvou operací. Avšak má‑li pacient infekci a dehiscenci, je hospitalizace trojnásobná, stejně jako počet operací. Je‑li navíc pacient obézní, je medián hospitalizace 11 dnů při pěti operacích.

V léčbě rány hraje stále důležitější místo nejen v terapii, ale i v prevenci podtlaková terapie. Ta je nově rozšířena i o NPWT na jedno použití (single – sNPWT), která se používá jako preventivní opatření proti dehiscenci rány a na zabránění infekci u vysoce rizikových pacientů. Důležité ale je umět se rozhodnout, jaký typ podtlakové terapie použít. „Vždy musíme mít na paměti preferenci pacienta, který bude většinou upřednostňovat malé zařízení. Na škodu ale není ani velký přístroj, tedy klasická NPWT terapie, zejména u pacientů s rozsáhlým exsudátem,“ uvedla doc. Veverková.

V dalším vývoji můžeme u NPWT očekávat její zavedení do primární péče. Pacienti z hospitalizace budou odcházet s podtlakovou terapií do domácí péče stále častěji. Proto je potřeba, aby se pracovníci i v tomto sektoru naučili systém používat. A nejde jen o sestry domácí péče, ale i o ambulantní lékaře, kteří by na používání NPWT měli být také připraveni a znát jednotlivé přístroje. Praxe již potvrdila, že tato léčba přinese ekonomickou efektivitu, je spojena s nižší mírou komplikací, nižšími náklady pro nemocnici díky tomu, že pacient může být s naloženou NPWT propuštěn do domácího prostředí, ale v neposlední řadě znamená přínos pro pacienta a úlevu, protože může být doma.

„Je potřeba léčit lege artis. Pacient má právo na poskytování zdravotních služeb podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování jeho individuality s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti, tedy náležitou odbornou úroveň. Máme doporučené postupy, které jsou platné a závazné pro lékaře v ČR. Naprostým základem je ale databáze a znalost dat svého pracoviště. Zařízení pro podtlakovou terapii představuje bezpečnou a účinnou terapii, podporuje hojení vybraných otevřených ran a snižuje komplikace po uzavření chirurgických řezů. Navíc ji lze používat v jakémkoli prostředí,“ uzavřela doc. Veverková s tím, že být dobře připraven znamená nebýt zaskočen.

Změny v preskripci prostředků vlhkého hojení

Jan Zahálka, Foto Jiří KoťátkoPraktické aspekty preskripce zdravotnických prostředků na hojení ran a posun v používání ePoukazů shrnul právník specializující se na české zdravotnictví Mgr. Jan Zahálka. Jak připomněl, ke spuštění centrálního úložiště došlo 1. 5. 2022 a v používání ePoukazů stále platí princip dobrovolnosti. „Legislativa je zatím nastavena tak, že na rozdíl od léčiv jsou zde obě varianty, jak papírová, tak elektronická, naprosto rovnocenné. Pacientovi je tedy možnost poslat ePoukaz formou SMS, e‑mailem, přes aplikaci nebo formou vytištěné průvodky na papíře. Platnost ePoukazu je stále 30 dnů, neurčí‑li předepisující jinak,“ uvedl Mgr. Zahálka s tím, že vždy je potřeba zkontrolovat, zda při předepisování vlhkého hojení systém automaticky nezaškrtává „nutný souhlas revizního lékaře“, který ale v prvních šesti měsících neprobíhá a celý proces se zbytečně komplikuje.

Od 1. 11. 2022 přibyla položka: „Platnost poukazu prodloužena do“, která je zavedena na tiskopis listinného poukazu. Navíc od ledna 2022 je možnost preskripce zdravotnických prostředků i zdravotními sestrami. V případě předepisování sestrami je nutné zřídit nový přístup do centrálního úložiště za pomoci kvalifikovaného certifikátu pro elektronický podpis. Zřízení nového přístupu lze provést na: pristupy.sukl.cz. V této souvislosti vznikly dvě nové kategorie: sestra v lékařských oborech (SLO) a sestra v domácí péči (SDP). Sestry musejí mít specializovanou nebo zvláštní odbornou způsobilost. Preskripce ZP sestrami zatím není častá, ale postupně narůstá.

Základní zásady preskripce vlhkého hojení:

  • Prvních 6 měsíců neprobíhá schvalování revizním lékařem – nelze proto ani zamítnout.
  • Poukaz pacientovi se předává ihned po vystavení, nečeká se na vyjádření revizního lékaře.
  • Lhůta 6 měsíců pro volnou léčbu se rozbíhá pro každý defekt samostatně. Čím jsou si defekty podobnější a čím blíže jsou u sebe, tím větší důraz je třeba klást na dokumentaci.
  • Dobře vedená zdravotnická dokumentace je s dobrým popisem léčeného defektu, jeho rozměry a ideálně i fotografiemi.
  • Převzetí rozléčeného pacienta je možné, lékař nastupuje do běžící lhůty.
  • Při přebírání rozléčeného pacienta je nutno poslat novou žádanku – „oznámenku“.
  • Pozor na preskripci na hraně 6 měsíců – do posledního dne je potřeba nejen předepsat, ale i vydat pacientovi.
  • Není nutné se obávat regulací, ale je potřeba je odlišit od revize.

„Jak pro ambulantní specialisty, tak pro PL patří preskripce léčiv a ZP z hlediska regulačních limitů do jedné velké skupiny, jedinou výjimkou jsou u praktiků inkontinenční pomůcky. Poměr ZP k léčivům je uváděn 9 : 1 ve prospěch léčiv, tudíž není potřeba se obávat ZP předepisovat kvůli nákladům. Žádný lékař není bit na tom, že léčí hodně pacientů, nebo proto, že má nákladnější klientelu, a proto by se neměl obávat mít více pacientů např. z domovů pro seniory, což zdravotní pojišťovny musejí ze zákona zohlednit. Lečte tak, jak si myslíte, že byste měli, ne podle toho, co (si myslíte, že) vám pojišťovny zaplatí – ty mají velký problém neuhradit řádně zdokumentovanou péči lege artis. Nyní je ideální doba nastavit standardy a držet je,“ zdůraznil Mgr. Zahálka.

Léčba ran v prezentovaných kazuistikách

Veronika Mátlová a Irena Vnuková, Foto Jiří KoťátkoNa prezentaci léčby rány, s nimiž se na pracovišti nesetkávají úplně běžně, přesto je poměrně často hojí v rámci intenzivní péče, se zaměřily Veronika Mátlová, DiS., KARIM FN Brno, a Irena Vnuková, KARIM FN Brno Bohunice, které ve své druhé kazuistice představily i byť krátké, ale dobré zkušenosti s oplachovým roztokem HydroClean Solution.

  • Kazuistika I. Muž, 47 let, schizofrenik, přijat v katatonii s rozsáhlou bronchopneumonií, UPV, ventilační selhání. Pacient přijat s rozsáhlým puchýřem na pravé patě, po třech dnech přistoupeno ke snesení celého puchýře, spodina čistá, bez známek infekce, naložen HydroTac Border Multisite. Výměna krytí provedena po třech dnech, pacient přeložen s naprosto zhojenou ránou. Rána byla zhojena překvapivě rychle, během pouhých šesti dnů.
  • Kazuistika II. Žena, 27 let, polytrauma po nárazu do stromu při řízení osobního automobilu, na místě vyprošťována, při vědomí. Dominující poranění pánve a DKK, ruptura močového měchýře. Přijata po operační revizi, extubovaná, značně algická, naloženy zevní fixátory na DKK a pánev. Během hospitalizace opakovaně proběhly operační revize končetin, pánve i močového měchýře. Pacientka odmítá polohování, nechce se hýbat kvůli bolesti a je značně psychicky deprivována. Hospitalizace trvala celkem 42 dnů. Při negativním polohování vznikla rozsáhlá dermatitida spojená s reakcí na ATB. Použity obklady s HydroClean Solution, dvakrát denně obložky s HydroClean Solution, které nechali naložené 15–20 minut, a promazáváno krémem se zinkovou složkou. Následně po týdnu obklad HydroClean Solution jen jednou denně, krém se zinkem. 25. 4. byla léčba úspěšně ukončena. Při zahájení obkladů pacientka udávala úlevu od bolestivosti a celkové příjemné zchlazení. Zlepšení cítila již po dvou obkladech.

Jak obě přednášející shrnuly, velmi důležitá je multioborová spolupráce v péči v hojení ran, která bohužel ne všude funguje. To souvisí i s faktem, že na různých pracovištích jsou preferovány různé přípravky, což v důsledku negativně dopadá zejména na pacienta.

Dana Kašová z Oddělení popáleninové medicíny a rekonstrukční chirurgie FN Ostrava prezentovala zkušenosti s používáním NPWT a HydroTac Border Multisite u těžkých traumat v popáleninové medicíně.

  • Kazuistika III. Muž, 22 let, ukrajinské národnosti, přivezen se zraněním ruky, která se mu dostala do lisu, popáleniny 1. st., zápěstí a prstů 2. a 3. st., compartment syndrom. Délka hospitalizace (75 dní) byla ovlivněna ukončením pracovního víza, komunikace s pacientem probíhala nejčastěji prostřednictvím tlumočníka. Byla provedena escharotomie a fasciotomie, 7. den použit HydroTac Border Multisite – výměna podle potřeby, převazy třikrát týdně v CA. Po transplantaci došlo k dalšímu postupnému odumírání šlach a následně k další transplantaci. Byla nasazena NPWT a i nadále používán HydroTac Border Multisite. Rána se hojila dobře, avšak pacient se musel vrátit na Ukrajinu a jeho další osud není znám.
  • Kazuistika IV. Mladý muž, 25 let, zasažen el. proudem po pádu ze sloupu vysokého vedení. Na místě resuscitován, kontuze plíce, hematurie. Popáleniny na obou HK byly zpočátku malé, postupně se po nekrekto­miích významně zvětšily, progrese poškození svalů a šlach. Díky obrovské regenerační schopnosti organismu docházelo i přes značné poškození k postupnému hojení. Hospitalizace trvala 96 dní. 23. den bylo přistoupeno k naložení NPWT, následně došlo k transplantaci. 55. den po úrazu je zřejmé hojení, pacient byl po 66 dnech přeložen na standardní oddělení, kde pokračovala intenzivní rehabilitace a dlahování HKK. Pacient léčbu zvládal s psychiatrickou medikací a velkou podporou rodiny. Řešena byla otázka dřívějšího nasazení podtlaku a zkrácení doby léčení díky managementu exsudátu. Kvůli zasažení hlubokých struktur a významnému útlaku tkání není však vždy doba, kdy nasadit NPWT, zcela zřejmá.

„U obou případů byla opakovaně diskutována amputace. Vždy se ale snažíme, i když to trvá déle, zachránit vše, co je možné, a v obou případech se to podařilo,“ shrnula Dana Kašová.

Kazuistiku použití podtlakové terapie u pacienta s abscesem na stehně levé dolní končetiny prezentovala MUDr. Lucie Brzulová z Krajské nemocnice Liberec, která má s používáním NPWT rozsáhlé zkušenosti.

  • Kazuistika V. Pacient se známým abúzem drog, přijat pro flegmonu levého stehna. Po přijetí došlo k rozvoji septického šoku a progrese flegmony v absces levého stehna, který zasahoval od podbřišku až do oblasti kolenního kloubu. Pacient musel být pro zhoršování zdravotního i psychického stavu tlumen se zajištěním dýchacích cest. Opakované převazy, nekrektomie v oblasti rány a velmi agresivní terapie na jednotce intenzivní péče vedly nakonec ke zlepšení jeho celkového stavu. Jakmile se v ráně začala objevovat granulační tkáň a ustala progrese nekrózy, byla nasazena podtlaková terapie. Zcela vygranulovaná spodina byla následně překryta plastikou dle Tiersche, na kterou byla opět naložena podtlaková terapie. Následovalo kompletní přihojení štěpů a propuštění pacienta do domácího ošetřování.

S NPWT na nekrotizující fasciitidu

„Nekrotizující fasciitida (NF) je raritním onemocněním charakteristickým rapidně progredující bakteriální infekcí měkkých tkání s destrukcí 2–3 cm fascie za hodinu. Bez léčby jde vesměs o fatální onemocnění časně vedoucí k sepsi a MODS,“ uvedla MUDr. Jitka Böhmová, Chirurgická klinika FN Bulovka, která prezentovala zkušenosti s využitím podtlakové terapie u pacientů s nekrotizující fasciitidou.

První zmínky o ní lze dohledat již v 5. stol. před n. l. v dobách Hippokrata. V moderní době bylo například za občanské války USA (1861–1865) zaznamenáno 2 642 případů NF s mortalitou 50 procent. Manifestuje se podél fascií mikrovaskulární okluzí a následnou ischemií podkoží a kůže, svaly obvykle dotčeny nejsou. Iniciálně je typická výrazná bolestivost s otokem oblasti bez dalšího klinického korelátu. Šíří se v hloubce podél hlubokých fascií a způsobuje mikrovaskulární okluzi, tedy trombotizaci drobných cév, na jejímž základě dochází k ischemizaci tkání v podkoží, posléze kůže. U pokročilého onemocnění postihuje i svaly.

Nutná je zde včasná diagnóza. Dominantní je klinický nález, který lze doplnit CT (100% senzitivita, 80–98% specificita), MR nebo finger testem, biopsií a mikrobiologickým vyšetřením. Terapie spočívá v časném podání širokospektrých ATB a léčbě sepse. Chirurgická léčba zahrnuje drenáž abscesů a agresivní débridement a nekrektomii. Pacient je hospitalizován na JIP s nutriční podporou. Velkým problémem u NF zůstává řešení rozsáhlých ztrátových defektů, které je potřeba zhojit a krýt. Spolehlivým způsobem se ukázala být právě NPWT.

Současný pohled na management exsudátu rány

Problém s exsudátem patří k častým komplikacím léčby ran. Exsudát má důležitou roli v procesu hojení ran, může však hojení i zpomalit a někdy je velmi obtěžující a pro pacienty problematický. Problémem jsou odchylky v jeho množství, významným faktorem je i jeho lokalizace a jeho složení – z experimentů víme, že dostane‑li se exsudát z chronické rány do akutní, přestane se rána hojit. Kterákoli z těchto poruch vede k potřebě odstranění exsudátu.

Tomáš Kopal, Foto Jiří KoťátkoJak připomněl MUDr. Tomáš Kopal z Dermatovenerologické ambulance Nemocnice Považská Bystrica, mezinárodní dokument o managementu exsudátu Konsensus WUWHS (Wound exsudate consensus 2019) obsahuje praktické postupy pro léčbu ran a informace o diagnostice a ovlivňování exsudátu. Efektivní posouzení a management exsudátu je podmínkou včasného a nekomplikovaného hojení. Neexistuje žádná mezinárodní standardizovaná metoda měření tvorby exsudátu ani definice normální míry tvorby exsudátu.
Hlavní roli hraje individuální posouzení, kdy je potřeba zaměřit se na hodnocení jeho množství, charakteru, zápachu a efektivnosti dosavadního managementu léčby rány.

Hlavním nástrojem v managementu exsudátu je krytí, důležitá je i bandáž a odlehčení. Zhodnocení použitého krytí při odstranění z rány poskytne informaci o charakteru exsudátu a efektivitě krytí. V případě potřeby kombinace primárního a sekundárního krytí je nutná důkladná úvaha, aby byl zajištěn maximální účinek kombinace přípravků a minimalizovala se zbytečná tloušťka krytí. Nezbytné je minimalizovat riziko poškození kůže po dobu výměny krytí.

Problémy spojené s exsudací mohou pomoci řešit superabsorbenty. Fungují i pod kompresí a mohou být použity jako primární i sekundární krytí. Studie prokázaly, že absorpcí nadbytečného exsudátu a ochranou proti protečení efektivně chrání citlivou kůži v okolí rány. Superabsorbenty se silikonovým povrchem mohou být výhodnější než ty bez silikonu s tendencí lepit se na ránu. Jsou i výhodnější než silikonové pěny, které mají nižší absorpční schopnost a protékají nebo podtékají.

Co požadujeme od superabsorbentu:

  • rychlou vertikální absorpci,
  • vysokou retenční schopnost i pod kompresí,
  • rychlou a rovnoměrnou distribuci tekutiny,
  • vysokou absorpční kapacitu,
  • voděodolnou vnější vrstvu,
  • hladkou a jemnou vnitřní vrstvu – ideálně silikonizovanou,
  • měkké a ohybné, případně lepivé okraje.

Od superabsorbentu lékaři podle průzkumu nejčastěji očekávají plnohodnotnou schopnost krýt ránu, schopnost vytvářet v ráně ideální vlhké prostředí na hojení a výbornou absorpci exsudátu. Většina lékařů by ráda používala pěnové krytí, ale chtěli by zvýšit jeho absorpční kapacitu. Otázkou tedy je, zda lze superabsorbent upravit tak, aby byl zároveň krytím. Řešením je úprava kontaktní vrstvy, optimalizace absorpční rychlosti a kapacity a klinické přezkoušení. Všechny tyto požadavky splňuje Zetuvit Plus Silicone Border, jehož recentní data porovnání nákladů a účinnosti ukazují, že jeho efektivita je vyšší o 29 procent oproti jiným superabsorbentům, o 26 procent proti antimikrobiálním krytím, o pět procent ve srovnání s algináty a o 19 procent oproti jiným krytím.

Jak MUDr. Kopal shrnul, správné stanovení kvality a kvantity exsudátu je podmínkou správného výběru krytí. Standardizace procesu vyžaduje použití skóre. Správný výběr krytí je hlavním prostředkem managementu exsudátu, přičemž superabsorbenty, které jsou prokazatelně účinné při managementu exsudátu, představují dobrou možnost primárního krytí. Navíc superabsorbenty s vhodnou povrchovou úpravou mohou představovat krytí rány komplexně řešící problém exsudátu i rány.

První zkušenosti s hydropolymerovým krytím se superabsorbentem

Hana Poláková, Foto Jiří Koťátko„K základům dobrého hojení patří správný management exsudátu, který, je‑li v optimální míře, ránu chrání a podporuje její hojení. Správný management exsudátu sehrává zásadní roli v procesu hojení rány se střední až vysokou mírou exsudace,“ uvedla MUDr. Hana Poláková, GERMED, Ambulance pro chronické rány Pardubice, která se podělila o první zkušenosti s používáním nového krytí Zetuvit Plus Silicone Border.

Jedná se o hydropolymerové krytí se silikonem, které nabízí kombinaci výhod pěnového krytí se silikonem a superabsorbentu a zajišťuje dobrou absorpci s retencí a uzamknutím exsudátu se zachováním optimálního prostředí v ráně spolu se zabráněním poškození okolí rány. Skládá se z pěti vrstev, nadbytečná tekutina je vstřebávána prostřednictvím silikonové kontaktní vrstvy a unikátní kombinace hydropolymeru (celulózy) a superabsorpčního polymeru. Toto krytí má vysokou absorpční a retenční kapacitu a udržuje optimální mikroklima v ráně. Jeho struktura poskytuje pacientům vysoký komfort a ochranu před mechanickým poškozením. Ochranná krycí vrstva je vodě­odol­ná, prodyšná, a především odolná proti bakteriím a virům. Kontaktní silikonová vrstva umožňuje nejen téměř bezbolestnou výměnu krytí, ale také fixaci volných okrajů krytí.

Velkou výhodou tohoto krytí je podle MUDr. Polákové jeho schopnost udržet optimální prostředí v ráně a zabránit poškození okolí rány, a to díky superabsorpci a silikonové vrstvě na kontaktní ploše, a jednoduchá aplikace. Navíc díky eliminaci zápachu pomáhá sociálně izolovaným pacientům znovu získat sebedůvěru. Používáním tohoto výrobku se podařilo snížit frekvenci obvazů, a tudíž snížit riziko zanesení infekce. „Zetuvit Plus Silicone Border je snadno aplikovatelný, pohodlný pro pacienta, snadno snímatelný, lze jej použít jako primární i sekundární krytí a může se kombinovat se všemi prostředky vlhkého krytí. Nabízí i možnost aplikovat jej pod kompresivní terapii, snižuje zápach, pomáhá udržovat optimální prostředí v ráně a je vhodný na rány s křehkou spodinou, s tendencemi ke krvácení, na rány u osob s tenkou a křehkou pokožkou (tzv. pergamenová kůže), rány s problematickým okolím a s macerovaným okolím. Jako každé krytí má i své limity. Před použitím je vždy nutno ránu zhodnotit, není vhodným řešením na rozsáhlé defekty nebo excesivně secernující rány s píštělem,“ shrnula MUDr. Poláková.

Sdílejte článek

Doporučené