Přeskočit na obsah

Kardiaci potřebují větší pomoc při hubnutí

Studie na více než 10 000 pacientech zjistila, že jen méně než 20 procent z nich mělo v době hospitalizace kvůli srdeční příhodě optimální index BMI. O 16 měsíců později bylo 86 procent pacientů, kteří byli obézní během hospitalizace, stále obézních, zatímco 14 procent pacientů s nadváhou se dostalo do kategorie obezity. Postiženy byly zejména mladé ženy, obézních byla téměř polovina osob mladších 55 let. Přesto více než třetina pacientů s obezitou uvedla, že nedostala rady ohledně fyzické aktivity nebo výživy a téměř každý pátý řekl, že nebyl informován o nadváze.

Podle autorů studie se zdá, že lékaři obezitu nepovažují za vážný zdravotní problém, který vyžaduje pozornost, doporučení a jasné rady ohledně osobních váhových cílů. Úbytek hmotnosti se důrazně doporučuje u pacientů s nadváhou a obézních pacientů s ischemickou chorobou srdeční ke zlepšení krevního tlaku a koncentrace lipidů a snížení rizika diabetu 2. typu, čímž se sníží pravděpodobnost další srdeční příhody. Tato studie zkoumala léčbu pacientů s nadváhou nebo obezitou v době hospitalizace pro první nebo opakující se srdeční příhodě (např. infarkt myokardu nebo elektivní postup k odblokování ucpaných tepen). Vědci zkoumali přijaté rady ohledně životního stylu, přijatá opatření a vztah mezi změnami hmotnosti a zdravotním stavem.

Pro výzkum byla shromážděna data ze studií EUROASPIRE IV (2012 až 2013) a EUROASPIRE V (2016 až 2017), které byly provedeny ve 29 zemích. Analýza zahrnovala 10 507 pacientů s ischemickou chorobou srdeční. Pacienti byli navštíveni 6 až 24 měsíců po hospitalizaci kvůli srdeční příhodě (průměrná doba byla 16 měsíců). Návštěva se skládala z pohovoru, vyplnění dotazníků a klinického vyšetření včetně testů krve a záznamů hmotnosti a výšky. Každým čtvrtým účastníkem (24,8 %) byly ženy a průměrný věk v době hospitalizace byl 62,5 roku. V době hospitalizace bylo 34,9 procent pacientů obézních a dalších 46 procent mělo nadváhu. V době návštěvy, tedy průměrně o 16 měsíců později, byl obézní ještě větší podíl pacientů (36,9 %). Míra obezity byla vyšší u mladších pacientů s prevalencí 40,1 procenta u osob mladších 55 let (muži 38,3 %, ženy 48,4 %).

Pokud jde o souvislost mezi změnami hmotnosti a zdravotním stavem, pacienti s nadváhou nebo obezitou, kteří ztratili pět nebo více procent tělesné hmotnosti, měli výrazně nižší hodnoty hypertenze, dyslipidémie a dříve nerozpoznaného diabetu ve srovnání s těmi, kteří naopak získali pět a více procent ke své tělesné hmotnosti, přestože byli obě skupiny stejně léčeni na snížení krevního tlaku a lipidů. Ti, u nichž došlo k úbytku na váze rovněž hlásili vyšší úrovně fyzické a emocionální kvality života.

Pokud jde o rady, které pacienti obdrželi, polovině z nich bylo doporučeno, aby dodržovali program prevence a rehabilitace srdce, bez rozdílu v doporučeních podle jejich hmotnosti. U obézních pacientů bylo méně než dvěma třetinám doporučeno dodržovat dietní doporučení (63,7 %) nebo pravidelně cvičit (64,2 %). Přitom, byly potvrzeny pozitivní souvislosti mezi zlepšením životního stylu a hubnutím u obézních nebo obézních pacientů. Ve srovnání s těmi, kteří přibrali pět a více procent své tělesné hmotnosti, ti, kteří ztratili alespoň 5pšt procent své tělesné hmotnosti, měli častěji snížený příjem tuků a cukrů, zvýšenou spotřebu ovoce, zeleniny a ryb, pravidelně cvičili, dodržovali plán rehabilitace a kardio-prevence, stejně jako dietní rady od zdravotníka.

Autoři také zaznamenali, že přírůstek hmotnosti byl významně spojen s odvykáním kouření. Pacienti s nadváhou nebo obezitou při hospitalizaci, kteří následně přestali kouřit, přibrali v průměru 1,8 kg, na rozdíl od 0,4 kg průměrného přírůstku hmotnosti, pozorovaného u přetrvávajících kuřáků. Autorka studie profesorka Catriona Jenningsová z National University of Ireland - Galway uvedla, že programy kardio-rehabilitace, které obvykle kladou důraz na cvičení, by měly dávat stejnou prioritu i dietnímu managementu. „Hubnutí je nejlépe dosaženo dodržováním pravidel zdravého stravování a zvýšením úrovně fyzické aktivity a cvičení. Přestože se aktivně snažit zhubnout současně s pokusem přestat kouřit nedoporučuje, přijetí kardioochranné diety a zvýšení fyzické aktivity má potenciál zmírnit dopady odvykání kouření na přibývání na váze u pacientů, kteří se snaží přestat kouřit. Jejich cílem je udržet si váhu a zabránit tomu, aby při odvykání ještě více přibrali,“ dodává.

Využití a přístup k programům kardio-rehabilitace jsou podle prof. Jenningsové nedostatečné, protože jen méně než polovina pacientů v celé Evropě uvádí, že program dokončili. Přitom právě tyto programy mohou poskytnout dobrou příležitost k podpoře pacientů při řešení nadváhy a obezity, zejména u pacientek, u nichž byl ve studii zjištěn největší problém s nadváhou a obezitou. „Přístup k těmto programům by bylo možné zlepšit např. využitím digitálních technologií, zejména u žen, u nichž je menší pravděpodobnost účasti na programu, protože mají mnoho dalších konkurenčních priorit, jako je péče o ostatní. Existují dobré důvody, proč lidé po srdeční příhodě řeší svoji váhu, ale není to snadné a potřebují pomoc,“ uzavřela prof. Jenningsová.

 

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Nejen ukolébavky

7. 12. 2021

Na svět ročně přichází asi 15 milionů předčasně narozených dětí. Různou, někdy dlouhou dobu žijí na novorozeneckých jednotkách intenzivní péče.…