Kardiologové vidí rezervy v prevenci
Hlavní části vědeckého programu patřily výsledkům klinické praxe i základního, klinického a epidemiologického výzkumu a bylo do nich přihlášeno více než 3 800 abstrakt. Oblast základního výzkumu pokrývala nejaktuálnější témata, jako je genomika, molekulární kardiologie, využití kmenových buněk, biologie cévy, ale i témata „tradiční“, jako je lipidový metabolismus, problematika aterosklerózy, trombózy a zánětu. Klíčovou součástí klinicky zaměřených sekcí byly prezentace výsledků celkem sedmnácti(!) právě dokončených klinických studií. Další sekce soustředily svou pozornost na nejvýznamnější chorobné stavy – ischemickou chorobu srdeční včetně akutních koronárních syndromů, srdeční selhání, poruchy srdečního rytmu, chlopenní srdeční vady, kardiopulmonální, mozkové a periferní cévní příhody, hypertenzi, metabolický syndrom – a na možnost jejich prevence, diagnostiky i léčby. Sekcím věnovaným kardiovaskulární epidemiologii a prevenci kralovala problematika obezity, diabetu, metabolického syndromu a s nimi souvisejících mikrovaskulárních i makrovaskulárních komplikací.Již úvodní přednáška prezidenta AHA prof. Roberta H. Eckela při slavnostním zahájení kongresu naznačila, že vedle tendence zavádět do diagnostiky a léčby v kardiologii všechny nejmodernější léky a přístroje se stále prosazuje také trend, který na jednom z předchozích kongresů kdosi pojmenoval „cardiology without technology“. Velké rezervy jsou v prevenci
Eckelova přednáška byla věnována problematice prevence, a to zejména tváří v tvář současné epidemii obezity jako bezprostřední příčiny rostoucí kardiovaskulární morbidity a mortality. Podle prof. Eckela žijeme dnes všichni v „toxickém prostředí“ ohrožujícím lidské zdraví nadměrným příjmem kalorií a jejich nedostatečným výdejem. Navzdory tomu, že moderní kardiologie má k dispozici nesmírně sofistikovanétechnologieamoderní, bezpečné a účinné léky, její úsilí o snižování kardiovaskulární morbidity a mortality je mařeno tím, že značná část či dokonce většina populace vyspělých zemí propadla nezdravému životnímu stylu s negativními zdravotními důsledky. Bylo by možno očekávat, že v takové situaci budou lékaři s pacienty – zejména pak s těmi, u nichž v rodinné či osobní anamnéze zjistí varovné signály – diskutovat o otázkách životního stylu při každé návštěvě v ordinaci. Že jim objasní zásady správné výživy a dostatečné fyzické aktivity a doporučí, jak tyto zásady dodržovat v každodenním životě. Situace je bohužel právě opačná a důvodů neuspokojivého stavu je hned několik: lékaři dávají před preventivními snahami přednost atraktivním intervencím a moderní farmakoterapii, preventivním strategiím příliš nedůvěřují, nejsou schopni s pacienty o těchto tématech srozumitelně hovořit, nemají na to dostatek času či personálu (dietních sester) a nemají tuto aktivitu placenou. Preventivní úsilí zaměřené na udržení normální tělesné hmotnosti je o to důležitější, že zbavovat se již vzniklé nadváhy či obezity je nesrovnatelně složitější a mnohdy dokonce nedosažitelné. Prof. Eckel nicméně na závěr svého vystoupení zdůraznil, že klíčem ke skutečnému řešení je pouze prohloubení základního výzkumu a tedy i větší investice do jeho provádění.
...
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 19A/2005, strana 1
Zdroj: