Kasuistika: Diagnostikované karcinomy štítné žlázy v graviditě
1. Diagnostikovaný karcinom štítné žlázy v graviditě u pacientky bez osobní
anamnézy thyreopatie Devětadvacetiletá pacientka přichází k vyšetření v 11. týdnu spontánní první gravidity pro podezření z autoimunitní thyreoiditidy na základě laboratorního nálezu, subjektivně zcela bez obtíží imponujících z dysfunkce štítné žlázy nebo lokálních obtíží na krku (TSH 3,14 mIU/ml, fT4 13,4 pmol/l, aTPO 14,9 IU/ml, ATG 479 IU/ml). Odběr byl proveden v rámci laboratorního screeningu v prvním trimestru gravidity ošetřujícím gynekologem. Z anamnézy: RA: thyreopatie němá, DM otec na inzulinu od 40 let; OA: nikdy vážněji nestonala, jen běžná dětská onemocnění; AA: 0; FA: Mamavit 1 × 1 tbl Utrogestan; EA: němá, původem z Prahy. Obj.: váha 60 kg, TK 130/80 mm Hg, TF 77/min, moč neg. Klinicky euthyreoidní, na krku bez strumy. Sonograficky se zobrazuje ohraničená štítná žláza, trachea ve střední čáře. Pravý lalok: 5,7 ml, levý lalok: 4,7 ml, tj. volumově nezvětšená štítná žláza. V každém laloku v horním pólu ohraničená hypoechogenní ložiska do 0,1 ml, vpravo mírně větší. Ostatní parenchym normální echogenity, zrnitější zhrubělé textury. Uzlinky 0. Proveden kontrolní odběr TSH, fT4, fT3, thyreoglobulinu, Ca, Ph, parathormonu, protilátek proti peroxidáze a thyreoglobulinu. Vše v normě, došlo k normalizaci protilátek proti thyreoglobulinu, hraniční hodnota protilátek proti peroxidáze. Na základě provedených vyšetření zahájena izohormonální supresní terapie thyroxinem, redukován přísun jódu (Materna 1/2 tbl denně) a zajištěno kontrolní laboratorní a USG vyšetření. S ohledem na velikost lézí nebylo provedeno aspirační cytologické vyšetření (FNAC). Pacientka přichází v 21. týdnu těhotenství. Subjektivně zcela bez obtíží. Objektivně: váha 67,5 kg, TK 135/85 mm Hg, TF 80/min, klinicky euthyreoidní, na krku palpovatelná měkká pravostranná struma, uzlinky nezvětšeny. Sonograficky: ohraničená štítná žláza. Dochází ke zvětšení volumu pravého laloku na 8 ml, levý lalok téměř stacionární (4 ml), současně dochází k výraznému růstu hypoechogenního ložiska v horním pólu pravého laloku s přechodem do isthmu na 10 × 8 × 10 mm (0,4 ml), vlevo stacionární nález hypoechogenního ohraničeného ložiska 0,1 ml, uzlinky nezvětšeny, celkově je volum štítné žlázy v normě, ale zvětšuje se! Pacientka je s ohledem na růst léze indikována k provedení sonograficky navigované FNAC na specializovaném pracovišti. Výsledek: podezření na papilární karcinom štítné žlázy, v diferenciální diagnostice zvažován medulární tumor štítné žlázy.
...
Plnou verzi článku najdete v: Gynekologie po promoci 1/2006, strana 62
Zdroj: