KASUISTIKA - Potravinová alergie a anafylaxe u dětí
Prevalence potravinové alergie v uplynulých deseti letech výrazně stoupla ve vyspělých zemích západní Evropy a v Severní Americe. Epidemiologické studie uvádějí, že je postiženo 6–8 % dětí do věku pěti let a 2–4 % dospělých. Potraviny (arašídy, ořechy, ryby, měkkýši, korýši, ovoce a zelenina, koření, sezam, mák, mléko, vejce...) jsou nejčastějším vyvolávajícím faktorem anafylaxe. U předškolních a školních dětí v západní Evropě, Severní Americe a jižní Austrálii způsobují téměř polovinu všech případů anafylaxe. Zatímco u většiny dětí alergie na mléko, vejce a sóju je spojena s mírnějším průběhem anafylaxe a navíc může vymizet s věkem, alergie na arašídy, lískové a vlašské ořechy, ryby, měkkýše a korýše v zemích se „západním“ životním stylem přetrvává do dospělosti a přináší s sebou riziko těžké anafylaxe s možným úmrtím. Anafylaxe je akutní celková alergická reakce, která může vést až k úmrtí dítěte. Rozvíjí se během několika minut až hodin a je zprostředkována IgE protilátkami. Projevuje se zejména kožními, respiračními a kardiovaskulárními příznaky (kopřivka, angioedém, stridor, pískoty, hypotenze). Uvádí se, že riziko anafylaxe u dětí s potravinovou alergií dosahuje až 30 %. Pravděpodobnost jejího fatálního průběhu je vyšší, pokud se anafylaxe rozvine u dítěte s alergií na arašídy a ořechy, má−li nemocný nekontrolované průduškové astma, pokud je opomenuto podání adrenalinu nebo je−li příliš pozdní. Těžší průběh anafylaxe lze očekávat i u osob, které již anafylaxi prodělaly, a to bez ohledu na její tíži. Rizikovou skupinou jsou také dospívající a osoby užívající betablokátory a inhibitory ACE. Atopie sama o sobě není predispozicí k anafylaxi, ale je spojena s jejím těžším průběhem.
Incidence fatální anafylaxe vyvolané potravinami u dětí mladších 15 let ve Velké Británii je 0,006 úmrtí na 100 000 dětí za rok. Rozbor anafylaxí v dětském věku, které měly těžký průběh nebo skončily úmrtím, ukázal, že se příznaky anafylaxe objevily za krátkou dobu po požití potraviny. U poloviny případů následovalo latentní období a teprve potom nastala respirační insuficience. Okamžitá aplikace adrenalinu v autoinjektoru vede ve většině případů k záchraně života. Z literárních údajů jednoznačně vyplývá, že čím dříve se podá adrenalin, tím je větší naděje na dobrou prognózu.
Doba, za kterou se objeví příznaky po požití potravinového alergenu, jejich časová posloupnost a tíže se liší nejen mezi jedinci, ale dokonce i u téhož jedince při opakujících se epizodách a u osob s multiproteinovou alergií, v závislosti na požitém alergenu. Zkušenosti ukazují na to, že když se k potravinové alergii přidruží astma, průběh anafylaxe je těžší. Například u batolete má anafylaxe po arašídech mírné kožní a gastrointerstinální projevy, jakmile se ale ve školním věku objeví astma, anafylaxe má těžší průběh.
První příznaky potravinové alergie se manifestují v dutině ústní a hltanu. Pacienti si stěžují na pachuť v ústech, svědění, pálení a otok rtů, jazyka, patra a hltanu. Stejné příznaky se projevují až u třetiny dětí se sezónní alergickou rýmou způsobenou pyly bezprostředně po požití ovoce, zeleniny a koření. Mezi další symptomy patří kýchání, nosní obstrukce, porucha polykání, exantém a otok kolem úst. Toto onemocnění je označováno jako orální alergický syndrom. Ten může dokonce o několik let předcházet manifestaci sezónní alergické rýmy. Jde o zkříženou alergickou reakci mezi pyly, ovocem a zeleninou (např. pyl travin – jablko, rajské jablko, brambory, cereálie…, pyl břízy – jablko, lískový ořech, mrkev, celer, kiwi, koření…, pyl pelyňku – celer, mrkev, petržel, koření, slunečnicový olej…), která má většinou mírný průběh a nelze ji považovat za iniciální projev anafylaxe. Naopak některé potraviny rostlinného původu, např. mák, arašídy a celer, často způsobují anafylaxi.
...
Plnou verzi článku najdete v: Medicína po promoci 6/2006, strana 85
Zdroj: