Kasuistika: Purulentní meningitida salmonelové etiologie u šestiměsíčního kojence

Salmonelové infekce jsou ročně hlášeny v ČR v rozmezí 50–60 tisíc případů. V drtivé většině se jedná o gastrointestinální formu onemocnění, přičemž nejčastěji jsou zachyceny varianty Salmonella enteritidis. Nejzávažnější formu salmonelózy pak představuje septická forma s lokální manifestací či bez ní, přičemž dominujícím vyvolavatelem této formy je Salmonella typhimurium. Septická forma se manifestuje především u pacientů s imunodefektem, nezralých i zralých novorozenců a kojenců. Mortalita u septických forem salmonelózy se pohybuje v rozmezí 10–30 %, v případě purulentní meningitidy v rozmezí 30–50 %. K častým komplikacím hnisavého procesu salmonelového původu v nitrolebním prostoru patří tvorba subdurálního výpotku, vývoj mozkového nebo mozečkového abscesu, zánětlivá obturace likvorových cest s rozvojem obstruktivního hydrocefalu, nehledě na přímé postižení tkání centrálního nervového systému s následnými rozmanitými poruchami jeho funkcí. Na Pediatrické klinice l. LF UK a IPVZ ve Fakultní Thomayerově nemocnici s poliklinikou (dále FTNsP) jsme v posledních deseti letech měli možnost ošetřovat čtyři děti se septickou formou salmonelózy; v jednom případě se jednalo o sepsi bez lokální manifestace, jedenkrát o sepsi s osteomyelitidou a dvakrát o purulentní meningitidu – žádný z těchto pacientů nezemřel. V následujícím sdělení uvádíme průběh léčby purulentní meningitidy u kojence z posledních měsíců roku 2003 na pediatrických pracovištích ve FTN.

Anamnestické údaje
RA: matka – stav po autonehodě s nitrolebním krvácením a nutností evakuace subdurálního hematomu v roce 1994 – bez dalších následků, jinak zdráva, otec – zdráv, sourozence dítě nemá.
OA: gravidita fyziologického průběhu do 7. měsíce, potom u matky projevy hepatopatie s elevací transamináz a progredujícícm úporným pruritem, ve 36. týdnu gravidity byla matka hospitalizována na spádovém gynekologicko-porodnickém pracovišti, zde začátkem 37. týdne gravidity pro neztišitelný pruritus, známky progrese hepatopatie a počínající tíseň plodu bylo přistoupeno k indukci porodu. Porod záhlavím, porodní rozměry: 2 600 gramů a 45 cm, po vybavení dítě cyanotické, po odsátí a zahájení insuflace O2 popisována tachykardie, tachypnoe s rozvojem dyspnoe a gruntingu, skóre dle Apgarové 7 – 4 – 3 body, krev z pupečníku: pH 7,21, deficit bazí – 7,7. Indikován a záhy proveden překlad na JIRP Kliniky dětského a dorostového lékařství 1. LF UK ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Na tomto pracovišti trval pobyt 26 dnů, diagnostický závěr: syndrom dechové tísně novorozence, oběhové selhání, perzistující plicní hypertenze novorozence, mírná porodní asfyxie a nezralost, centrální tonusová a koordinační porucha. V rámci pobytu byla ventilační podpora aplikována 10 dnů, z toho v prvních třech dnech stav vyžadoval HFOV, aplikace NO trvala šest dnů, iniciálně byla nutná oběhová podpora a opakované krevní převody. Při propuštění bylo doporučeno sledování v rizikové poradně Kliniky dětského a dorostového lékařství 1. LF UK a VFN. Dítě bylo trvale na umělé stravě, prospívalo, psychomotorický vývoj byl přiměřený, přechodná anémie se upravila k normě, sledování u PLDD i v odborné ambulanci (riziková poradna KDDL 1. LF UK a VFN – viz výše) probíhalo dle plánu, při přijetí na Pediatrické klinice 1. LF UK a IPVZ ve Fakultní Thomayerově nemocnici nebyla uvedena žádná další závažnější sdělení, AA byla negativní.
EA: 14 dnů před začátkem onemocnění dítěte prodělali oba rodiče lehkou enterokolitidu, obtíže trvaly jeden den. Týden před přijetím mělo dítě po dva dny zvýšené teploty s maximem 38,6 °C a přechodně řídší stolice bez příměsí, stav se spontánně upravil.
...

Plnou verzi článku najdete v: Pediatrie po promoci 0/2004, strana 48

Zdroj: