Kasuistika: Vasa praevia rupta – porodnická katastrofa se šťastným koncem
Vasa praevia, vcestné cévy, je stav, kdy placentární cévy probíhají v blanách v oblasti dolního pólu plodového vejce (vaku blan). Nejčastěji se stav vyskytuje při velamentozní inserci pupečníku, kdy cévy procházejí v blanách směrem od inserce do placenty, poměrně zřídka mohou vcestné cévy spojovat akcesorní placentu, nebo céva vychází přímo z jedné části placenty a vrací se zpět při normální inserci pupečníku. Při dirupci vaku blan i při spontánní ruptuře je nebezpečí roztržení cév a krvácení plodu. Jde o vzácnou porodnickou komplikaci. Rizikové faktory zahrnují placentu praevii, akcesorní placentu, přídatný lalok placenty a in vitro fertilizaci.1,2 Ruptura se projevuje bezbolestným vaginálním krvácením v době porušení plodových blan, spontánním či po dirupci. Fetální krvácení je neočekávanou, často fatální komplikací. Fetální mortalita je v případě nezjištění této diagnózy před začátkem porodu 33 až 100 %. Celkový objem krve plodu je přibližně 250 ml; ztráta 20 až 25 % objemu, což odpovídá 60 ml krve, vede k oběhovému šoku plodu.3 K záchraně plodu je nutno provést okamžitě císařský řez. Silnější krvácení začínající právě v době porušení plodových blan nebo po jejich dirupci musí vždy směřovat k podezření na prasknutí aberantních cév. Prognóza pro matku je zpravidla dobrá. Vzhledem k vysoké perinatální úmrtnosti je jedinou možností záchrany plodu prevence. Vcestné cévy lze diagnostikovat v těhotenství pomocí ultrasonografie, magnetické rezonance, amnioskopie, digitální palpace při vaginálním vyšetření a identifikace fetální krve v krvi vaginální.4,5 Nejslibnější diagnostickou metodou se zdá být vaginální ultrasonografie doplněná dopplerovským vyšetřením. Avšak pro extrémně vzácný výskyt této komplikace (prevalence cca 1 : 2 500 těhotenství) je účinnost screeningového programu pomocí dopplerovské vaginální sonografie kontroverzní. 6,7 Amnioskopie, rutinně prováděná při příjmu rodičky, není schopna zachytit všechny případy, tak jako to uvádíme v naší kasuistice. V naší kasuistice referujeme o případu ruptury vcestné aberantní cévy, kde souhra náhod vedla ke šťastnému konci. Kasuistika
Třicetiletá primipara byla přijata na naši kliniku ve 41. týdnu gravidity k preindukci a indukci porodu z důvodu potermínové gravidity a většího váhového odhadu plodu. V den příjmu bylo provedeno vstupní vyšetření s amnioskopií Nález: měkké prosáklé hrdlo, 1 cm dlouhé, otevřeno volně pro prst, blány transparentní, čirá plodová voda. Bylo provedeno ultrasonografické vyšetření s normálním nálezem – placenta umístěna na přední stěně děložní, nezasahovala do dolního děložního segmentu. Dále byl proveden zátěžový oxytocinový test. Druhý den provedena amnioskopie, opět s normálním nálezem. Pro příznivý vaginální nález byla zahájena indukce porodu. V 7.30 byl do hrdla vložen prostaglandin E2 v dávce 0,75 mg. V 9.00 provedeno CTG vyšetření, záznam zcela fyziologický. Ve 12.00 udává rodička slabé bolesti v podbřišku, vaginální nález nezměněn, plodová voda zachována, nekrvácí. Ve 12.20 dochází ke spontánnímu odtoku plodové vody s příměsí krve, ozvy plodu 120/min. Sestra ihned volá vedoucího oddělení, protože rodička krvácí jasnou krví. Rodička ihned odeslána na porodní sál a je indikováno ukončení těhotenství císařským řezem. Ve 12.36 je vybaven plod a předán pediatrovi.
...
Plnou verzi článku najdete v: Gynekologie po promoci 3/2006, strana 46
Zdroj: