Kategorizace léků je dnes důležitější než cenotvorba

Informace o velikosti trhu s léky v České republice i o jeho struktuře se míchají s řadou mýtů. Rozcházejí se už základní údaje o roční spotřebě léků. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) vydal statistická data, podle nichž v roce 2004 činil celkový objem spotřebovaných léčiv 57 miliard korun, což představovalo meziroční nárůst o 9,2 procenta. Naproti tomu mezinárodní agentura IMS, zabývající se obchodními informacemi a strategickými konzultacemi pro farmaceutický a zdravotnický průmysl, za stejné období zaregistrovala v ČR spotřebu léků „jen“ v objemu 51,1 miliardy. Ředitel Kroček se přiklání spíše k údaji IMS a domnívá se, že právě nadhodnocení údajů ze strany SÚKL o 5,9 mld. Kč vede k domněnce, že tuzemský trh s léky roste rychleji, než je zdrávo. Větším problémem přitom v současné době je cenotvorba a transparentní kategorizace, která je podle L. Kročka ze všeho nejakutnější. Zejména proto, že pro zdravotnictví jsou rozhodující úhrady od zdravotních pojišťoven, nikoli stanovené maximální ceny.Jedna diagnóza, více terapií
Hlavní problémy lékové politiky i nakládání s léčivy v ČR formuloval poměrně pregnantně Svaz zdravotních pojišťoven:
 léky se plýtvá;
 léky představují disproporčně vysokou část celkových výdajů veřejného zdravotnictví – podle L. Kročka to však není dáno tím, že by byly léky extrémně drahé, ale protože naopak jiné položky, například platy, jsou neúměrně nízké;
 předepisování léků je ekonomicky motivované a řada předepisovaných léků nemá přesvědčivý ekonomický ani medicínský účinek – L. Kroček na konferenci dodal, že to vynikne zejména v porovnání s tím, jak masivně jsou právě tato farmaka prosazována a podporována;
 řada léků je v mezinárodním srovnání v ČR dražší než ve srovnatelných zemích – L. Kroček ovšem považuje toto tvrzení více méně za nadsázku, nedomnívá se, že by platilo pro více než 10 léků z celkové nabídky na trhu;

...

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 17/2005, strana 27

Zdroj: