Kde jsou rezervy v péči o nemocné s alergiemi?
Pacientů s alergologickými onemocněními kontinuálně přibývá. Pokud se jim nedostane správné léčby, má to na kvalitu jejich života výrazně negativní vliv. Do jaké míry je český zdravotní systém na péči o tuto rozšiřující se populaci připraven, jsme se zeptali jak zástupců odborné veřejnosti, tak zástupců plátců a organizátorů péče.
- MUDr. Tomáš Doležal, Ph.D.,
zakladatel Institutu pro zdravotní ekonomiku a technology assessment (iHETA)
- Jak vnímáte připravenost zdravotního systému v České republice na rostoucí počet pacientů s alergiemi a alergickým astmatem?
Vidím tam silné i slabé stránky. K těm silným patří dobrá dostupnost specializované péče (alergologové/imunologové, pneumologové). Ke slabým bohužel špatná koordinace a integrace péče i z důvodu nízké digitalizace a sdílení dat, neexistence motivačních úhradových mechanismů napojených na indikátory kvality péče a také špatná informovanost pacientů a schopnost se aktivně podílet na léčebném programu.
- Které aspekty v diagnostice a léčbě alergie považujete za důležité?
Důležitý je včasný záchyt a nastavení účinné chorobu modifikující terapie, která zabrání další progresi do stadia astmatu. Zde bohužel velmi pokulháváme v penetraci specifické alergenové imunoterapie, která je jedinou kauzální terapií alergických stavů. Nevyhovující je také nastavení úhrad, které neodráží terapeutické guidelines ani klinickou evidenci.
- Doc. MUDr. Petr Čáp, Ph.D.,
vedoucí lékař Centra alergologie a klinické imunologie Nemocnice Na Homolce
- Jak vnímáte připravenost zdravotního systému v České republice na rostoucí počet pacientů s alergiemi a alergickým astmatem
Největší problém vidím v personálních kapacitách lékařů‑specialistů, kterými odbornosti AKI aktuálně disponuje. Každý rok je méně lékařů i v našem oboru, což je patrně dáno tím, že už deset let z přibližně tisíce nových absolventů, které vychovají lékařské fakulty v ČR (UK – Praha, Plzeň, Hradec Králové, MU Brno a UP Olomouc), automaticky odchází asi pětina, tedy asi 200 absolventů, do anglicky a německy hovořících zemí. Tito lidé zákonitě doma chybějí a jen část z nich se vrací posléze do ČR. Vše je umocněno faktem, že řada specialistů oboru odchází do důchodu a v praxi jen malá část pracuje na částečný úvazek. Kapacity nestačí. To se pak projeví v stále horší dostupnosti odborné lékařské péče napříč republikou, bohužel tedy i v oblasti alergologie.
- Které aspekty v diagnostice a léčbě alergie považujete za důležité řešit na systémové úrovni (tedy ve spolupráci s plátci a organizátory péče, případně s jinými odbornostmi)?
Velmi perspektivní není jen biologická terapie alergií a astmatu, ta je sice nesmírně efektivní, není však levná, ale budoucnost patří alergenové imunoterapii.
Ta se neustále zdokonaluje a je léčbou kauzální. Biologická nikoli. Proto by se léčba i alergenová diagnostika (kožní prick testy a jejich dostupnost) měla řešit na systémové úrovni (pojišťovny, SÚKL, ČSAKI), a to tak, aby se jí vytvářely optimální podmínky k využití v praxi.
- Prof. MUDr. Petr Panzner, CSc.,
předseda ČSAKI ČLS JEP, přednosta Ústavu imunologie a alergologie LF UK a FN Plzeň
- Jak vnímáte připravenost zdravotního systému v České republice na rostoucí počet pacientů s alergiemi a alergickým astmatem?
Péče o alergické pacienty v ČR je zajištěna poměrně dobře, síť alergologických pracovišť zejména ve větších městech je většinou dostatečná, v menších místech je dostupnost variabilnější. Přesto se nedá říci, že by s dostupností péče v menších místech byl obecně zásadní problém. Nepříjemné jsou často dost dlouhé čekací doby k vyšetření, které jsou také regionálně často rozdílné. Nicméně lze říci, že se systém s rostoucím počtem alergických pacientů stále vyrovnává celkem dobře. Rezervy jsou v počtu specialistů tohoto oboru v některých oblastech zejména menších měst.
- Které aspekty v diagnostice a léčbě alergie považujete za důležité řešit na systémové úrovni (tedy ve spolupráci s plátci a organizátory péče, případně s jinými odbornostmi)?
Diagnostické postupy klinické i laboratorní jsou víceméně dobře dostupné. Jedním ze základních alergologických vyšetření jsou kožní testy prováděné s komerčně dodávanými alergenovými extrakty. Bohužel paleta alergenů, které jsou dodávány jednotlivými výrobci k těmto testům, se stále zužuje. Diagnostika se tedy často přesouvá více do oblasti laboratorní, což nemusí být vždy optimální z hlediska jak medicínského, tak ekonomického. V oblasti léčebné je k dispozici široká řada léčiv s dobrou účinností a bezpečností a u většiny z nich je i uspokojivá úhrada zdravotními pojišťovnami. Výjimkou jsou některé moderní přípravky pro alergenovou imunoterapii, kde stále probíhají jednání s výrobci, plátci a organizátory zdravotní péče a věříme v jejich úspěšné zakončení.
- vyjádření Ministerstva zdravotnictví ČR
- Jak vnímáte připravenost zdravotního systému v České republice na rostoucí počet pacientů s alergiemi a alergickým astmatem?
Určité více či méně významné změny v prevalenci různých alergií či převážně alergického bronchiálního astmatu jsou sledovány již celou řadu let. V podmínkách českého zdravotnictví se přitom diagnostice a léčbě těchto onemocnění dlouhodobě věnují lékaři různých odborností (nejen alergologové či praktičtí lékaři), a tedy i celá řada různých zdravotnických pracovišť. Problematikou diagnostiky a léčby alergií a astmatu se v České republice zabývá i řada odborných institucí s přímou návazností na běžnou klinickou praxi (některé intenzivně a některé zase spíše okrajově) – zmínit lze například Českou společnost alergologie a klinické imunologie České lékařské společnosti J. E. Purkyně, Českou iniciativu proti astma o. p. s. či Českou pneumologickou a ftizeologickou společnost České lékařské společnosti J. E. Purkyně. S ohledem na určité historické zkušenosti, existující síť lékařů a zdravotnických pracovišť, jakož i existující odborné instituce, které se problematice diagnostiky a léčby těchto nemocí v podmínkách běžné klinické praxe věnují, máme za to, že Česká republika je v dané oblasti připravena dostatečně.
- Které aspekty v diagnostice a léčbě alergie považujete za důležité?
Důležitých aspektů v diagnostice a léčbě alergií je značné množství, ostatně nejedná se o nějakou triviální oblast poskytování zdravotní péče. Mezi nejvýznamnější aspekty bychom pak asi obecně řadili kvalitu, dostupnost, včasnost poskytování péče a s tím související prevenci a dostatečnou informovanost.
- Mgr. Kateřina Podrazilová, Ph.D.,
předsedkyně Lékové komise Svazu zdravotních pojišťoven ČR
- Jak vnímáte připravenost zdravotního systému v České republice na rostoucí počet pacientů s alergiemi a alergickým astmatem?
Musím zdůraznit, že nejsem odborník na léčbu alergie a astmatu, prosím berte proto odpovědi jako můj osobní pohled. Alergie a astma se často rozvíjejí již v dětském věku. U dětí však může být obtížné alergii/astma na počátku správně diagnostikovat. Nezastupitelnou roli v diagnostice mají tedy pediatři či praktičtí lékaři pro dospělé. Zde do značné míry záleží na jejich erudici, aby u akutních či přetrvávajících obtíží zvážili vliv alergie.
Pokud jsou obtíže větší a trvají déle, je nezbytné odeslat pacienta ke specialistovi. Ačkoli v ČR je mnohem více ambulantních specialistů, než je běžné v jiných zemích EU, udává se cca 450 alergologů a klinických imunologů v ČR, při přijetí nového pacienta do péče je obvykle nutné čekat na termín delší dobu. Zkrácení doby do získání termínu u specialisty by mohlo pomoci prodloužení ordinačních hodin, ambulance pět dní v týdnu i více odpoledních hodin. Zlepšení „propustnosti“ systému by rovněž umožnilo odborné vyšetření specialistou a následné vrácení nekomplikovaného pacienta s doporučením k další terapii zpět registrujícímu lékaři.
- Které aspekty v diagnostice a léčbě alergie považujete za důležité?
Zásadní je primární diagnostika a vyloučení či potvrzení diagnózy alergie či astmatu. Dalším stupněm jsou režimová opatření, vyloučení alergenu a podobně. Až dalším krokem je (dlouhodobá) farmakoterapie. V ČR je dostatek terapeutických možností ke zvládnutí i těžkých forem alergií či astmatu, léčba je však vždy dlouhodobá, i celoživotní. Pro nemocného je tedy třeba najít optimální léčbu a motivovat ho ke spolupráci. „Pouhé“ polykání tablet nemusí být dostatečnou či jedinou účinnou možností léčby.
I když je alergie nebo astma obtěžující a někdy i velmi závažný problém, který trápí už i malé děti, je řešitelný a při optimální léčbě umožňuje nemocnému věnovat se svým zájmům. Troufám si říci, že v ČR máme dobrý systém péče o nemocné s alergií a astmatem, kteří mají přístup i k nejnovější a nákladné biologické léčbě hrazené z veřejného zdravotního pojištění.
