Přeskočit na obsah

Kdo funkci šéfa ČLK odpracuje, nadělá si nepřátele

V posledním roce a půl jste se hodně věnoval problematice kolem pandemie COVID-19. Už se váš pracovní život vrací do normálu?

Situace se zlepšuje. Jako prezident České lékařské komory jsem se musel hodně věnovat katastrofě, která Českou republiku postihla. Vnímal jsem to jako svoji povinnost. Prezident lékařské komory nemůže dělat nic jiného, než bránit lékaře a zdravotníky, a také bojovat za to, aby umřelo co nejméně lidí. Zásadně jsem nesouhlasil s tím, že se zvolila v České republice hazardní taktika divokého promořování, a šel jsem kvůli tomu do tvrdých konfliktů. Situace se na podzim úplně vymkla z rukou a ve třetí a čtvrté vlně, které přišly po Novém roce, už byla jediným parametrem řízení epidemických opatření míra zahlcení nemocnic. Politici ze zdravotnictví udělali obětovanou jednotku. Neměli odvahu přijmout ani na krátkou dobu dvou tří týdnů účinná protiepidemická opatření, například omezení průmyslové výroby jen na to nezbytné pro fungování společnosti a státu. Všechen boj s epidemií nahrnuli na zdravotnictví. Situace byla místy katastrofální. 77 000 zdravotníků nemoc COVID-19 prodělalo, z toho 12 000 lékařů. 88 zdravotníků zemřelo, z toho 34 lékařů, jejichž památku jsme si připomněli na úvod našeho sjezdu. Budu dělat vše pro to, abychom už nikdy nic podobného nezažili.

 

Co vás čeká teď, po covidu, pokud nepřijde něco nečekaného?

Už jsem jedno vítězství nad epidemií zažil, přesně před rokem. Poté umřelo 30 000 lidí. Je potřeba si uvědomit, že epidemie neskončila, dává nám určitý oddychový čas. Musíme ho maximálně využít. Nemůžeme opakovat chyby z loňska, kdy ministerstvo zdravotnictví situaci katastrofálně podcenilo, léto se proflákalo a nepřipravilo se nic. Proto jsem na posledním zasedání ministerské rady pro řízení nemoci COVID-19, které se konalo ještě za ministra Arenbergera, požadoval, aby vláda do začátku června předložila plán, jaká opatření budou platit v létě, za jakých podmínek budeme cestovat a vracet se z dovolených do práce, jak se budou děti vracet do škol… Bohužel ministr Vojtěch radu hned po svém návratu do funkce rozpustil, v současnosti nemám na řízení epidemie žádný bezprostřední vliv.

Důležité teď je očkovat, očkovat a očkovat. Mrzí mě, jak si stát udělal z praktických lékařů dobrý den. Nejprve, když nebyla připravena žádná strategie, vydával ordinace praktické lékaře za pět tisíc očkovacích center, ale pak jim nebyl schopen dodat očkovací látky. Prioritní teď ale je, aby se co nejvíce lidí naočkovalo. Kde se budou očkovat, je druhotné. V současnosti už očkovací látky dostupné jsou a mohou se očkovat mladší ročníky, mezi kterými je o očkování menší zájem. Necítí se COVID-19 tolik ohroženi. To je ale klamavý pocit jistoty, protože zejména nové mutace viru bohužel postihují mladší ročníky, ani děti nejsou v bezpečí. Musíme motivovat lidi mladšího a středního věku, aby se nechali očkovat, protože pokud nedosáhneme kolektivní imunity, budou nám epidemie covidu dál hrozit, byť už snad ne v takovém rozsahu, jaký jsme zažili.

 

Jak může komora pomoci lékařům přesvědčit lidi, aby se očkovali?

V tom mají vliv na své pacienty jednotliví lékaři. Za sebe můžu říct, že se každého pacienta, který ke mně přichází, ptám, jestli nemoc prodělal, jestli je očkovaný, a pokud má o očkování pochybnosti, snažím se s ním diskutovat a vyvracet nejrůznější mýty. Jako lékařská komora jsme podpořili několik informačních kampaní pro veřejnost. Lékaři ze Slaného natočili vlastní informační video, které komora podpořila. Naše možnosti jsou ale omezené. Velkou vysvětlovací kampaň musí zajistit stát. Bohužel mi taková promyšlená kampaň stále chybí a politici se více věnují předvolebním kampaním než tomu, co je pro nás všechny životně důležité, tedy propagaci očkování.

 

V souvislosti s pandemií vyzvala vědecká rada ČLK lékaře, aby se ve svých vyjádřeních drželi své odbornosti. Souzníte s tím?

Je smutnou realitou, že se někteří věhlasní kolegové zpronevěřili lékařské etice tím, že veřejně plácali bohapusté nesmysly o něčem, čemu vůbec nerozumí. Medicína je velmi široký obor a laici často nechápou, že když někdo umí operovat srdce, léčit rakovinu nebo léčit zuby, neznamená to nic o tom, jestli rozumí epidemiologii a infektologii. S výzvou vědecké rady tedy v tomto smyslu souzním. Lékařská komora ale nemá takovou autoritu, abychom mohli zakázat plácat nesmysly koryfejům medicíny, kteří jsou zvyklí, že jim novináři visí na rtech a hltají každé jejich slovo.

 

Pokud se ale lékaři, kteří plácají o pandemii nebo očkování nesmysly, zpronevěřili etice povolání, jak říkáte, je to jedině lékařská komora, která má v takové věci nějaké kompetence.

To ano, ale velmi bych varoval před tím, aby byli lékaři trestáni za své odborné názory, byť by byly chybné. To je velmi tenký led. Budu dělat vše pro to, abych na půdě České lékařské komory nepřipustil žádné čarodějnické procesy. Když někdo odmítá očkování nebo jednoznačně vědecky prokázanou účinnost ochrany úst a nosu jako prevenci infekce, tak můžeme říct, že to je naprosté tmářství. Mohlo by to ale snadno sklouznout k tomu, že si jednotlivé skupiny lékařů budou přes lékařskou komoru vyřizovat účty v méně jasných sporech, například jestli léčit určitou diagnózu konzervativně, nebo invazivně, jakou skupinu léků je lepší používat, a podobně. Není možné, aby se komora k něčemu takovému nechala zneužívat. Občas se mi zatmívá před očima, když některé nesmysly slyším, ale musím bránit tomu, aby se lékařská komora pustila do postihování lékařů za chybné názory.

 

Mezi lékaři, kteří zastávají okrajové názory na pandemii a očkování, panuje názor, že jsou omezováni na svobodě slova nebo že jsou některé názory takzvaně nežádoucí…

Bráním tomu, aby se pořádaly s těmito lékaři čarodějnické procesy, ale Česká lékařská komora nebude podporovat šíření bludných názorů. Zastáváme medicínu založenou na důkazech a propagujeme pouze to, na čem panuje vědecký konsenzus.

Absence nějakého státního orgánu, který by měl v epidemických otázkách dostatečnou autoritu, a zároveň šíření bludů po internetu, vedly k tomu, že se skupina odborníků v České republice připojila k memorandu Johna Snowa, které zveřejnil časopis Lancet jako určitý celosvětový konsenzus boje s pandemií. Ze signatářů se vytvořila neformální iniciativa Sníh, kde jsou zastoupeni odborníci nejrůznějších oborů. Ukázalo se, že na řešení pandemie nestačí lékaři, a že názor matematika, který je schopný pochopit a vysvětlit exponenciální počty, je v některých situacích důležitější než názor lékaře na jednotce intenzivní péče, který perfektně pečuje o těžce nemocné pacienty, ale tím jeho obzor končí a o víc se nezajímá.

Iniciativu Sníh jsem využíval jako svůj poradní orgán, protože bohužel vědecká rada České lékařské komory nebyla dost fundovaná, aby formulovala stanoviska. Ze skupiny Sníh také vznikla meziresortní poradní skupina MESES, která nějakou dobu spolupracovala s ministerstvem zdravotnictví.

 

Na sjezdu komory několikrát zaznělo, že účast lékařů na shromážděních okresních sdružení je velmi nízká a vnitrokomorový život slabý. Zaměříte se nějak na to, jak vnitřní diskuzi povzbudit a vtáhnout do ní víc lékařů?

Nemyslím si, že by v tom Česká lékařská komora byla nějak výjimečná. Lékaři jsou velmi zaměstnaní lidé. Na sjezd, který jsme měli v Praze o víkendu s třicetistupňovými teplotami, dorazilo přes tři sta delegátů. Vážím si toho a chtěl bych jim poděkovat. Mnohdy jsou to lidé, kteří řadu týdnů neměli jediný den volna, a přesto jeli k prospěchu svých kolegů jednat o budoucnosti České lékařské komory.

Vyčítat někomu, kdo je tak zaměstnaný jako lékaři, že nechodí na schůze, to by nebylo fér. Česká lékařská komora je servisní organizací, která nesmí lékaře obtěžovat a musí jim poskytnout perfektní služby, ať jsou to služby právní, vzdělávání, poskytování informací… Lékaři vědí, že se mohou na Českou lékařskou komoru obrátit, když budou mít problém. Nutit někoho chodit na schůze, to mi nepřijde na úrovni.

Záleží také na okresech, jak atraktivní schůzi udělají. Máme kolegy, kteří pořádají schůze na atraktivní místech a doplní je odborným nebo společenským programem. Jinde to odfláknou a sezvou okresní shromáždění v nevhodnou dobu. Možná ani nechtějí, aby tam přišlo více kolegů, nechtějí s nimi diskutovat. Nepřeceňujte vliv prezidenta České lékařské komory.

Když se třeba kolegové v Brně rozhodnou, že mi ani nedají vědět, kdy se koná okresní shromáždění a sejdou se v mizivém počtu, málem v ilegalitě, je to jejich rozhodnutí a nemůžu na tom nic změnit. Co můžu, je zlepšovat servis pro lékaře, a o to se snažím. Myslím, že v souvislosti s pandemií autorita České lékařské komory vzrostla a Česká lékařská komora obstála.

 

Vaši kolegové v Brně jsou podle toho, co jsem slyšela na sjezdu, dodnes uražení, že jste nepřijel na pohřeb doktora Jiřího Macha. Nebylo by lepší ty vztahy nějak urovnat, než je tady dál jitřit?

Nic nejitřím. Přijde mi to jako naprosto bizarní a neprofesionální zdůvodnění, že neinformují prezidenta České lékařské komory o konání výroční schůze proto, že jsem před šesti lety v zimě nepřijel na pohřeb kolegy. Už ani nevím, proč jsem nemohl přijet. Stejně jako v případě profesora Sokola, doktora Nováčka a doktora Balého, kteří umřeli během posledních měsíců, i doktora Macha jsme si tenkrát připomněli pietní vzpomínkou.

 

Chystáte něco, co by mohlo vztah lékařů a komory povzbudit?

Během pandemie přišel kolega Mečl z Liberce s geniálním nápadem, sjednotit pravidla pro oceňování lékařů na jednotlivých okresních sdruženích. Ocenění Rytíř lékařského stavu, které dostává jeden lékař za rok, může být pro některé lékaře příliš vzdálené. V každém regionu ale vědí o lékařích a lékařkách, kteří by si ocenění také zasloužili. Na některých okresech svoje ocenění už dříve udíleli. Kolega Mečl přišel s návrhem to sjednotit. Vytvořili jsme čestnou medaili České lékařské komory, kterou může každé okresní sdružení udělit jednou ročně. Jsem rád, že několik těchto medailí už bylo uděleno. Podpoří to komorový život.

 

Přemýšlíte o tom, co bude za pět let, jestli budete znovu kandidovat na prezidenta ČLK?

V uplynulém volebním období jsem jako svůj hlavní úkol vnímal vybudovat Dům lékařů. Ten úkol jsem si na sebe vymyslel sám. Bylo to pět let práce a jsem rád, že je dnes Dům lékařů koupený, zrekonstruovaný a zbývá jen ho oživit, nastěhovat se, rozjet v něm vzdělávání a vybudovat lékařské muzeum, zajistit pronájmy tamních prostor, které nebudeme potřebovat, a zajistit pronájem nebo prodej stávajících nemovitostí. Mým hlavním úkolem pro následující funkční období by ale mělo být hlavně připravit Českou lékařskou komoru na situaci, až prezidentem nebudu. Znamená to poohlížet se po mladších nástupcích, kteří budou mít dost sil táhnout to dál. Budu se snažit umožnit růst takovým lidem, u kterých budu mít záruku, že pro ně nebude funkce prezidenta ČLK jen záznamem v CV, ale budou ochotni za lékaře bojovat. Jak jsem zmínil ve své předvolební řeči, funkci prezidenta komory si můžete odpracovat, nebo užít. Pokud se rozhodnete si ji odpracovat, utržíte spoustu šrámů, uděláte si řadu nepřítel, ale občas se vám podaří pro lékaře něco vybojovat. Kdo si funkci bude chtít jen užít, toho budou mít politici rádi, protože po nich nebude nic požadovat, a bude oblíbený. Pro lékaře ale nic neudělá.

 

Na sjezdu jste zmínil některé nové výzvy dnešní doby, mezi nimi tlak na převzetí některých lékařských kompetencí jinými zdravotnickými profesemi. Má k této věci komora vydiskutovaný jasný názor?

Obecně nemůžeme podporovat, pokud je přechod kompetencí motivován pouze snahou ušetřit. Nám jde o kvalitu a lékaři jsou nejkvalifikovanějšími zdravotnickými profesionály. Nemůžeme souhlasit ani s takovým přechodem kompetencí, který není provázen přesunem odpovědnosti. Stále například platí, že konečnou zodpovědnost nese vedoucí lékař daného oddělení. Postupovat budeme obezřetně a nejrůznější aktivity posuzovat individuálně. Musíme hájit svůj obor. Měli bychom mít na mysli problémy advokátů, kteří se potýkají s tím, že jsou stále více nabízeny různé služby právního poradenství lidmi, kteří nejsou advokáty. Nemůžeme nečinně přihlížet tomu, když si někdo bude chtít hrát na doktora.

 

Co konkrétně soudíte o očkování lékárníkem v lékárně? Potřebujeme to zavést?

V České republice to odporuje platné legislativě a není potřeba na tom nic měnit. Česká republika má dostatečnou síť zdravotnických zařízení, která mohou očkovat, a očkování v lékárnách by nepřineslo žádný prospěch pro pacienty. Je za tím pouze byznysový zájem lékáren.

 

Jednou z dalších výzev, které jste jmenoval, je přizpůsobení nemocnic feminizaci medicíny tak, aby šlo snáz sladit rodinný a pracovní život lékařek. Co udělá komora pro matky lékařky?

Nejsme to my, kdo určuje pracovní podmínky lékařek. Budeme upozorňovat, vyjednávat, budeme se snažit tlačit na zaměstnavatele, aby poskytovali mladým lékařkám částečné pracovní úvazky. Ovšem férově, aby to nevedlo ke známému okrádání, kdy má sice lékařka částečný úvazek, ale je nucena chodit na služby, a za ty nedostává přesčasové příplatky. Velké nemocnice mají mít vlastní školky nebo dětské skupiny. Budeme také vyvíjet tlak na zlepšení specializačního vzdělávání. S tím jsou prakticky všichni nespokojení. Bohužel, lékařské komoře se nepodařilo přesvědčit ministerstvo zdravotnictví, aby nám dalo větší kompetence ve specializačním vzdělávání. Střetávají se v něm zájmy lékařských fakult, odborných společností, komory a ministerstva, veškerá jednání jsou velmi komplikovaná. Bohužel, výsledkem není jednodušší, přátelštější a dostupnější specializační vzdělávání. Spíše mám pocit, že to je stále horší a horší. Navíc je tu stále velký rozdíl mezi platy v České republice a sousedním Německu nebo Rakousku. Mladé lékaře touto kombinací spíše vyháníme, než že bychom je lákali do českého zdravotnictví.

 

V celoživotním vzdělávání se podařilo komoře zprovoznit nový vzdělávací portál a v posledních měsících pozorujete solidní návštěvnost online kurzů. Máte z toho radost?

To je jeden z mála pozitivních efektů epidemie. Nemohli jsme pořádat tradiční prezenční přednášky, a to urychlilo vývoj elektronických forem vzdělávání. Vždy budou distanční kurzy spíše doplňkové. Diskuze tváří v tvář, možnost se zeptat a charisma přednášejícího, to žádnou elektronickou formou nenahradíte. Chceme ale ty přednášky, které bude Česká lékařská komora pořádat, nahrávat, aby nemuseli kolegové z periferie tolik cestovat. Máme na to techniku a umíme to.

Největší přínos našeho nového vzdělávacího portálu je, že lékař velice snadno najde vzdělávací akce, které jsou pro něj zajímavé. Snižuje to také administrativní zátěž – pokud lékaři nebudou chtít, nemusí kvůli kreditům a diplomům celoživotního vzdělávání chodit do kanceláří komory.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Ke Comirnaty pro děti se vyjádří EMA

23. 11. 2021

Vakcína proti COVID‑19 uzpůsobená dětem mezi pěti a jedenácti lety by mohla být brzy k dispozici i v Evropě. Každým dnem se očekává vyjádření…