Přeskočit na obsah

Když dva resorty spolupracují…

Již téměř rok funguje Centrum duševního zdraví (CDZ) Brno, které vzniklo loni v květnu díky spolupráci poskytovatele zdravotních služeb – Psychiatrické kliniky FN Brno a poskytovatele sociálních služeb – Práh jižní Morava, z. s. Jde o první centrum svého druhu v Jihomoravském kraji a o třetí v celém Česku. Právě vznik CDZ patří mezi první viditelné kroky probíhající rozsáhlé reformy psychiatrické péče v České republice.



Toto centrum mohlo vzniknout díky dlouhodobé spolupráci těchto dvou organizací, která je podpořena i společným projektem z Norských fondů. Hlavním cílem je provázání péče o zdraví pacientů s duševními poruchami s péčí o jejich sociální potřeby. Jak je ze zahraničních zkušeností zřejmé, adekvátní pozorností věnovanou oběma oblastem lze nejenom zlepšit fungování duševně nemocných v běžném životě, ale díky redukci zevních stresorů a podporou pozitivního sebehodnocení či nezdolnosti je možné dosáhnout zlepšení průběhu vlastního onemocnění a snižovat tak četnost zhoršení stavu s případnou potřebou hospitalizací, zejména těch dlouhodobých.

Inspirací k tomuto modelu se staly skandinávské země a Velká Británie, která má zejména s komunitními službami dlouhodobé zkušenosti. Právě rozvoj komunitní péče a změna podmínek nezbytných hospitalizačních pobytů je jedním z hlavních cílů reformy. Centra duševního zdraví mají být v připravovaném systému novým pilířem péče, který bude doplňovat ambulantní péči, akutní a následnou hospitalizační péči. Jeho smyslem je poskytování nízkoprahové péče o lidi v ohrožení rozvojem závažného duševního onemocnění (včetně tzv. asertivního přístupu) a o skupiny pacientů se závažným duševním onemocněním, u kterých hrozí, že vypadnou ze systému zdravotní i sociální péče, a kvůli tomu u nich hrozí nepříznivý průběh nemoci a významný funkční, resp. sociální deficit.



Jak vypadá CDZ v praxi?

Komu konkrétně jsou tedy služby již fungujícího brněnského centra určeny? „V tuto chvíli jde zejména o pacienty, kteří trpí onemocněním z okruhu schizofrenie, těžkými průběhy afektivních poruch, v některých případech i pro závažné varianty dalších duševních poruch. Zejména nemocní schizofrenií často ze systému zdravotnictví vypadávají, jejich onemocnění progreduje, což vede k selhávání v sociální sféře, nezřídka s následky dlouhodobých hospitalizací v psychiatrických nemocnicích (dříve léčebnách),“ uvádí prof. MUDr. Tomáš Kašpárek, Ph.D., přednosta Psychiatrické kliniky LF MU a FN Brno a proděkan Lékařské fakulty MU pro vědu a doktorské studium. Jak dodává, služby CDZ mají takovýmto osudům bránit a první zkušenosti ukazují, že se tak opravdu děje.

CDZ si nemůžeme představovat jako nějakou „psychiatrickou“ alternativu rychlé záchranné služby, jako tým zřízenců, který projíždí spádovou oblastí a „transportuje“ lidi někým označené za duševně nemocné do lůžkového psychiatrického zařízení. Není to ani psychiatr, který objíždí pacienty a ulehčuje jim život tím, že už nemusejí sami do ambulance docházet. Naopak, cílem CDZ je vytvoření takových schopností, že klient bude v budoucnu schopen sám ambulanci navštěvovat a nebude služby CDZ dále potřebovat. Návštěva pacienta u lékaře CDZ v jeho ambulanci tak může být jedním z důležitých prvků sociální rehabilitace pacienta – i díky tomu, že v místě CDZ jsou dostupné další služby, které tak může začít čerpat.

„Opakovaně se setkáváme s dotazy typu: Kde to vaše CDZ je? Tazatelé si představují, že je to něco podobného jako nemocnice nebo ambulance, že to je kamenná instituce. My si CDZ spíš představujeme jako ‚síť služeb‘, to, že se o klienta programově stará multioborový tým, který pravidelně hodnotí jeho potřeby a podle nich jej zapojuje do dostupných služeb a podporuje jej v jejich čerpání,“ vysvětluje prof. Kašpárek.

V současnosti využívá CDZ Brno jak prostory budovy Psychiatrické kliniky, tak zařízení Práh jižní Morava. Rekonstrukce budovy Psychiatrické kliniky, která probíhá v rámci projektu reformy, umožní rozšíření prostorového zázemí CDZ, stále však bude platit, že CDZ je zejména multioborový tým, který působí v komunitě.



Stěžejní multioborové týmy

Jádrem CDZ je tzv. multioborový tým, který s jednotlivými klienty, které má v péči, pracuje formou tzv. case managementu. Tento tým je složen z psychiatra, klinického psychologa, zdravotních sester (ideálně psychiatrických), sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách a tzv. peer konzultanta (pracovníka s vlastní zkušeností s duševním onemocněním). Podílí se na poskytování služeb CDZ – těmi jsou zejména tzv. terénní tým, Krizové centrum, ambulantní služby psychiatra a klinického psychologa, alternativy hospitalizace, jako je stacionární péče, či krátkodobá hospitalizace na „odlehčovacích“ lůžkách Krizového centra, aktivizační služby, sociální rehabilitace, edukační a destigmatizační aktivity.

Služby CDZ mají vést k hladké návaznosti péče mezi jednotlivými segmenty péče a intenzivní koordinovanou zdravotní i sociální podporou vést k prevenci rehospitalizací či k využívání alternativ hospitalizační péče. Díky tomu je možné „udržet“ i člověka se závažnou duševní nemocí v jeho přirozené komunitě, neztratí tak své sociální vazby, což podporuje kvalitu jeho života i uplatnění v životě.

Podle prof. Kašpárka CDZ Brno tyto požadavky na spolupráci, koordinaci a návaznost – díky spolupráci akutní lůžkové péče, nepřetržitému provozu Krizového centra a telefonní linky a přes den dostupným službám terénního týmu – téměř modelově naplňuje. Vedle pravidelné klientely poskytuje centrum i tzv. asertivní služby, tj. kontaktuje osoby, které ještě nejsou v kontaktu s odbornými službami, snaží se navázat pravidelný kontakt, zhodnotit riziko přítomnosti či hrozby rozvoje duševní nemoci a motivovat tyto osoby k návštěvě zdravotnického zařízení k upřesnění diagnózy či úpravě léčby.



Práce v terénu

Těžiště práce CDZ spočívá v pravidelné péči zdravotních sester a sociálních pracovníků o stálé klienty centra, kteří z nejrůznějších důvodů nezvládají samostatně docházet do psychiatrické ambulance nebo si vyřídit záležitosti běžného života.



Zdravotní sestry CDZ mají na starosti:

 

  • koordinaci spolupráce mezi lůžkovými a terénními službami, včetně služeb sociálních a svépomocných skupin,

 

 

  • začleňování pacientů s duševním onemocněním do vlastního sociálního prostředí i za využití komplementárních center, jako jsou ubytovny, domovy, chráněná bydlení, chráněné dílny, kontaktní centra a denní centra,

 

 

  • návštěvní službu a domácí zdravotní péči u ambulantně léčených pacientů s duševní poruchou a posuzování jejich zdravotního stavu v prostředí jim vlastním,

 

 

  • v případě potřeby podporu v užívání perorální medikace (po dohodě s psychiatrem), trénink komunikačních dovedností, edukaci a reedukaci pacienta a jeho blízkých, kognitivně‑behaviorální techniky zaměřené na zvládání běžných situací, techniky zaměřené na zvládání stresu nebo krize, podporu v péči o vlastní somatický stav pacienta, poskytování psychoterapeutické podpory v rámci procesu zotavení jak pro klienta, tak pro osoby blízké,

 

 

  • kontrolu dodržování léčebného režimu, hodnocení zhoršování onemocnění, zejména zda pacienti nejsou nebezpeční sobě nebo svému okolí, prevenci relapsu,

 

 

  • informování lékaře o svých zjištěních a v případě nebezpečí z prodlení zajištění nezbytných opatření,

 

 

  • plánování a organizování péče o duševně nemocné ve spolupráci s multidisciplinárním týmem CDZ,

 

 

  • analýzu zdravotní a sociální situace jednotlivce či skupiny občanů ve vlastním sociálním prostředí z hlediska nabízené a poskytované péče, stanovení priorit při řešení zdravotních rizik,

 

 

  • případové vedení pacienta (case management), sestra společně s klientem vytváří terapeutický plán, který je součástí ošetřovatelské dokumentace, jeho součástí je zpracování rehabilitačního a krizového plánu, pravidelné revize plánu na základě aktuálního stavu pacienta a konzultací s týmem,

 

 

  • spolupráci s ambulantním psychiatrem klienta – terénní krizová intervence u dekompenzovaných pacientů, psychiatrická individuální rehabilitace, edukace a reedukace pacienta a osob blízkých, týkající se zejména vysvětlení významu dlouhodobého užívání medikace a jeho vlivu na psychický stav pacienta,

 

 

  • v případě hospitalizace klienta terénního týmu podporu tohoto klienta ve spolupráci s týmem CDZ,

 

 

  • asertivní oslovování klientů,

 

 

  • účast na pravidelných poradách týmu CDZ,

 

 

  • poradenskou činnost v oblasti prevence duševního zdraví a v oblasti resocializace.

 



Na rozdíl od zdravotní sestry se sociální pracovník zaměřuje na navázání kontaktu s budoucími uživateli v rámci psychiatrických institucí nebo v terénu, komunikuje s osobami blízkými a dalšími službami a věnuje se tréninku dovedností a schopností potřebných pro život v komunitě. „Jeho práce se však neomezuje jen na tyto oblasti. Díky tomu, že spolupracujeme s Prahem jižní Morava, jsou dostupné důležité služby, jako je podporované zaměstnávání, kde všichni určitě známe Café Práh ve Vaňkovce, podporované bydlení či trénink kognitivních funkcí a podpora studijního výkonu, protože – jak známo – závažné nemoci vznikají často v pozdní adolescenci či časné dospělosti a hrozí ztráta schopnosti studovat,“ vysvětluje prof. Kašpárek.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Naši bližní peněžní

3. 12. 2021

Peníze jsou cokoli, co je prostředkem směny, nositelem hodnoty a účetní jednotkou. Penězi byly kousky bronzu, drahých kovů, perly, sůl, mušličky…