Když reálná praxe a klinické studie nejsou v rozporu
Za významně lepšími výsledky onkologické léčby v ČR v posledních letech stojí spolu s propracovanější organizací péče i rozvoj biologické léčby, která je u některých zhoubných nádorů již zcela běžným standardem. Jedním z prvních biologik, které vstoupilo do klinické praxe, je bevacizumab. Tato monoklonální protilátka zacílená proti růstovému faktoru cévního endotelu (VEGF) je v kombinaci se standardní chemoterapií používána nejen u metastatického kolorektálního karcinomu (mCRC), ale nachází uplatnění v léčbě karcinomu prsu, ledvin a plic.
Podle výsledků léčby se dá říci, že česká onkologie je nedílnou součástí evropského prostoru a pomalu dotahuje svou ztrátu vzhledem k těm nejvyspělejším zemím. Pokud jde o organizaci péče, i díky zřízení sítě komplexních onkologických center Evropu i předbíhá.
Příkladem úspěchu může být vývoj u kolorektálního karcinomu. Díky screeningu se daří snižovat i incidenci tohoto onemocnění – díky včasnému zákroku ve fázi prekancerózy v celé řadě případů nádor ani nevznikne.
Stále je však u této diagnózy zhruba 3 500 pozdních záchytů nemoci ve stadiu 3 a 4. Přes velký podíl pozdě zachycených nádorů se výsledky léčby v čase významně zlepšují. Pozitivní zprávou je snižování mortality potvrzené z mezinárodních srovnání. „Organizace OECD proto Českou republiku vyhlásila skokanem desetiletí, pokud jde o mortalitu a přežití na kolorektální karcinom,“ zdůraznil na nedávném diskusním setkání s názvem Kam kráčíš, česká onkologie? prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D., ředitel ÚZIS. „Právě u této diagnózy můžeme dobře doložit, že česká onkologie je schopna měřit efektivitu inovativní léčby. I to, že to zdaleka není léčba, která je pacientům aplikována až na samotném konci života, což je poměrně častý omyl,“ řekl k tomu prof. Dušek a dodal, že podstatná část těchto nádorů postihuje i relativně mladé pacienty, více než 19 procent z nich je mladších 60 let. Zátěž populace začíná narůstat již od věkové hranice 45–50 let.
Za tímto úspěchem stojí i relativně dobrá dostupnost moderní farmakoterapie. To prof. Dušek ukázal na monitoringu výsledků u jednoho z prvních inovativních léků, který je na trhu již dvě dekády – bevacizumabu. Doba trvání léčby v reálné praxi zhruba odpovídá době do progrese onemocnění. „Průměr této doby z dat českých zdravotních pojišťoven, konkrétně z Národního registru hrazených zdravotnických služeb, je u bevacizumabu 9,5 měsíce, více než polovina pacientů z léčby profitovala déle než 6 měsíců (čtvrtina déle než rok). To je výsledek minimálně srovnatelný, nebo ještě lepší, než tomu bylo v registračních studiích,“ řekl prof. Dušek. A totéž platí pro celkové přežití. Dosahované celkové přežití pacientů léčených v ČR (medián 20,6 měsíce) odpovídá hodnotám v registračních klinických studiích tohoto léku, nebo je dokonce i vyšší. Tato data pocházejí od téměř 12 000 pacientů, kteří takto byli v Česku léčeni. Bevacizumab je obecně považován za nákladově efektivní léčbu, která prodlužuje život pacientů s mCRC, v České republice je v léčbě mCRC hrazen od roku 2005. Dostupnost takové léčby dále podporuje, že již jsou dostupné biosimilární přípravky s touto účinnou látkou.