Klademe důraz na integraci základního a klinického výzkumu

Studiem neurobiologické podstaty nejzávažnějších duševních onemocnění – schizofrenie a afektivních poruch – se u nás zabývá Centrum neuropsychických studií, za jehož odborný program je zodpovědný prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., který stručně shrnuje některé novinky v psychiatrii. Praktické dopady poznatků v oblasti neurověd v psychiatrii pozorujeme zvláště ve větším využití zobrazovacích metod. Pomáhají jednak při stanovení diagnózy, jednak k pochopení etiopatogeneze například schizofrenie, deprese nebo bipolární poruchy. Ukazuje se, že schizofrenii je možno považovat za dyskonekční poruchu, při které dochází k patologickému pospojování neuronální sítě. To vede k narušenému zpracování informací, jež má za následek spuštění obranných mechanismů projevujících se jako klinické příznaky schizofrenního onemocnění. Nové poznatky také potvrzují starší epidemiologické studie, které si všímaly většího výskytu případů schizofrenie v závislosti na velkých chřipkových epidemiích. Už se ví, že prodělání chřipky u žen v prvním trimestru těhotenství zvyšuje riziko, že u jejich potomků nalezneme klinické příznaky schizofrenie. Podařilo se také prokázat, že k dyskonexi vedou zvýšené koncentrace látek, které ve zvýšeném množství nalézáme při imunitní odpovědi na virózu; jednou z nich je například kyselina chinolinová. Možnosti terapie rozšiřuje využití aplikace vysokofrekvenčního intenzivního magnetického pole ve formě repetitivní transkraniální magnetické stimulace na určité definované oblasti mozku. Ve vysokých frekvencích tyto podněty působí stimulačně, ale ve frekvencích cca 1 Hz působí naopak inhibičně.
...

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 5/2005, strana 16

Zdroj: