Klíčem k úspěchu je ochota podělit se o znalosti s ostatními

* Proč jste se letos rozhodli přistoupit jako partneři k projektu Kraje Vysočina?

Helena Jungová: Projekt Bezpečná nemocnice mě oslovil již při svém druhém ročníku, a to především tím, jak blízká je jeho problematika našemu programu Nil nocere. Proto jsme se rozhodli do projektu vstoupit. Určitě svoji roli sehrála i znalost lidí, kteří projekt Bezpečná nemocnice vytvořili a nyní jej naplňují. Jde o bývalé absolventy našeho manažerského programu Project HOPE - hejtmana MUDr. Jiřího Běhounka a I ng. Soňu Měrtlovou. Oba určitě zaručují vysokou kvalitu projektu.

Aleš Martinovský: Společnost Johnson & Johnson se dlouhodobě věnuje aktivitám podporujícím zvyšování kvality a bezpečí poskytované zdravotní péče. Projekt Bezpečná nemocnice, který vystihuje samotnou podstatu všech aktivit v oblasti bezpečí pacientů, vnímáme jako unikátní v českém prostředí. Kraj Vysočina se zorganizováním prvního ročníku soutěže a konference postavil čelem k problémům. A tak by tomu mělo být vždy - poučme se z toho, co se stalo, a udělejme vše pro to, abychom zvýšili kvalitu a bezpečí na nejvyšší možnou míru. Jsme rádi, že projekt Bezpečná nemocnice pokračuje, a velmi si vážíme možnosti spolupracovat a spojit síly na této aktivitě.

* Jak se Bezpečná nemocnice a její kritéria mohou prolínat s vaším společným projektem Nil nocere?

AM: Věříme, že čím více se v oblasti bezpečí pacientů udělá, tím lépe pro ně, ale také pro lékaře, sestry i ostatní zdravotnický personál. Projekt Nil nocere je poněkud odlišný koncept, jde o dlouhodobý vzdělávací kurs pro týmy ze zdravotnických zařízení. Přesto mají jedno společné - je to snaha podnítit zájem o zlepšování kvality a bezpečí "odspodu" - od konkrétních lékařů a sester, formou konkrétních projektů na odděleních a klinikách. Protože řídit a měřit kvalitu můžeme odkudkoli, například z ředitelství nebo z úrovně zřizovatele, ale něco opravdu zlepšit mohou jen motivovaní a vzdělaní lidé na pracovištích.

HJ: Ano, opravdu jde především o společnou snahu vytvořit v nemocnicích bezpečné prostředí nejen pro pacienty, ale i pro zdravotníky samotné. Na to jsou zaměřeny oba projekty. Navíc frekventanti programu Nil nocere zpracovávají projekty zaměřené na bezpečí pacientů a byla by škoda jich nevyužít a neseznámit s nimi širokou zdravotnickou veřejnost.

* Zaznamenali jste v soutěži Bezpečná nemocnice třeba i úspěch bývalých absolventů svých vzdělávacích programů v manažerských dovednostech?

HJ: Určitě ano, mezi finalisty minulého ročníku naši absolventi byli. Skvělým způsobem v projektech využili znalostí získaných v programu, což je pro nás jako organizátory velmi příjemné zjištění.

Navíc ještě dále rozpracovávali témata, na která se v manažerském programu zaměřili. Osvědčili tak nejen co nejširší využití zkušeností a znalostí, ale i snahu podělit se o ně s jinými tak, aby mohly být využity i v dalších zdravotnických zařízeních ku prospěchu všech.

* Jakou roli v bezpečí pacientů mohou hrát moderní zdravotnické prostředky?

AM: Je třeba si uvědomit, že jeden zdravotnický prostředek v různém provedení a od různých výrobců představuje vždy jinou úroveň kvality, bezpečí a komfortu pro pacienta i zdravotnický personál. Pro jeho uvedení na trh v EU musejí být splněny podmínky dané legislativou - výrobce musí například doložit označení výrobku známkou CE nebo prohlášení o shodě. Matematik by asi řekl, že je to "podmínka nutná, nikoli však postačující". Pokud chce zdravotnické zařízení pro své pacienty a zdravotníky to nejlepší, nebo alespoň nejlepší finančně dostupný poměr kvality a ceny, je třeba si pokládat mnohem více otázek.

Představte si například klasický ostrý kovový trokar používaný při laparoskopické operativě a moderní trokar s ochranou proti poškození vnitřních orgánů po proniknutí břišní stěnou. Šicí materiály jsou dnes dostupné v provedení, kdy jsou napuštěny antibakteriální látkou snižující riziko výskytu infekce v operační ráně. Takže při použití běžného šicího materiálu je na místě otázka: Udělali jsme dost pro redukci výskytu ranných pooperačních infekcí?

* Je v ČR ještě prostor pro rozvoj dalších projektů zaměřených na zvyšování bezpečí pacientů i zdravotnického personálu? Nebo je pozornost věnovaná této problematice již dostatečná?

HJ: Pokud soudím jen podle počtu přihlášených účastníků do programu Nil nocere - a ten mnohonásobně převyšoval limit -, troufám si říci, že prostor pro edukaci v oblasti zvyšování bezpečí pacientů a personálu v ČR stále ještě je.

AM: Skoro se mi chce odpovědět, že kdokoli v oblasti bezpečí pacientů něco udělá, je to dobře. Společnost Johnson & Johnson určitě v budoucnu podpoří některé další projekty. Samozřejmě budeme sledovat efektivitu vynakládaných zdrojů do této oblasti - budeme se ptát, co se podařilo zlepšit, jak projekty pomohly? A protože chceme táhnout za jeden provaz, budeme se také ptát, jak jsou projekty propojeny s prioritami v oblasti bezpečí, které stanovilo Ministerstvo zdravotnictví ČR.

Zdroj: Medical Tribune