Přeskočit na obsah

Klíčovým problémem diabetologické péče budoucnosti bude prevence

V rámci pracovního setkání diabetologů ze zemí střední a východní Evropy (DEICE) prezentoval nejnovější data současné české diabetologie prof. MUDr. Jan Škrha, DrSc., MBA, který je od roku 2018 předsedou výboru České diabetologické společnosti ČLS JEP a místopředsedou České lékařské společnosti J. E. Purkyně. Působil také ve výboru zahraničních společností (European Association for the Study of Diabetes – EASD) a Federace dunajských symposií, byl viceprezidentem European Union of Medical Specialists se sídlem v Bruselu.



  • Co očekáváte od této pracovní schůzky?

Toto setkání iniciované International Diabetes Federation v Evropě se zabývalo zlepšením péče o diabetiky v centrální a východní části Evropy ve vztahu k tomu, kde v současné době jsme a co je pro rozvoj možno udělat do budoucna. Proto byly stanoveny tři hlavní oblasti, kterých se to týká. Zaprvé jde o oblast registrů, které nám mohou poskytnout data, jak na tom s péčí o diabetiky jsme. Snažíme se stanovit, jak mají registry být konstituované, jaká data mají obsahovat atd. Druhá oblast se týká dostupnosti péče, přičemž každá země má svá specifika. Vycházíme z toho, že péče by se měla odvíjet od brzké diagnostiky diabetu, aby se pacienti měli možnost ihned dostat na potřebnou úroveň péče. Zde je důležité, zda k praktickému lékaři, diabetologovi či do centra a co jim lze poskytnout. Je to tedy otázka nejen léků, ale i pomůcek a nových možností využívání technologií, protože diabetes je heterogenní onemocnění a vyžaduje různý stupeň péče. Třetí oblastí je zajištění mnohoúrovňové péče, kdy podle toho, co pacient potřebuje, má být zařazen do primární, sekundární či terciární péče. Jde o to, zda stav pacient umožňuje základní péči na úrovni praktického lékaře, či zda musí být vedený u diabetologa, nebo vzhledem k případným možným komplikacím vyžaduje až centrovou péči.



  • Jak si v těchto oblastech stojí v současnosti ČR v porovnání s ostatními státy tohoto regionu?

Zatím to přesně říci nelze, protože nemáme srovnání a data z ostatních zemí. V současné době má každá země určité zkušenosti, ale zatím nebylo cílem tohoto setkání, abychom demonstrovali, kde jsme a co máme k dispozici.



  • A v porovnání se státy západní Evropy?

Abychom mohli říci, v čem se péče liší, v čem je rozdíl a abychom mohli srovnávat, potřebujeme konkrétní data, která zatím k dispozici nemáme. Obecně ale myslím, že Česká republika si z hlediska péče o diabetiky stojí velmi dobře. Péče je zde dostupná a je zajištěna na různých úrovních. Základní problém, který u nás do budoucna vidím, je otázka prevence, tedy otázka způsobu života naší populace. Tomu se zatím nevěnuje velká pozornost. Lidé ani příliš nechtějí slyšet, jak se mají chovat, že by měli mít více fyzické aktivity a rozumně se stravovat… Přitom právě v tom je základní nedostatek, protože fyzická aktivita v důsledku technických vymožeností stále klesá…



  • Guidelines EASD i ADA procházejí rychlými změnami. Jak se k jejich přijímání staví Česká republika?

Česká republika má s těmito nejmodernějšími posledními odbornými doporučeními souhlasné stanovisko. Rozebíráme je na jednotlivých setkáních diabetologů, kteří vědí, jaké jsou cíle a jak správně nastavovat terapii. Druhá věc je, do jaké míry má ČR na tyto nové terapie dostatek finančních prostředků, protože moderní léčba nejnovějšími léky je několikanásobně dražší, než jsou léky používané dříve. Pacienty nelze hromadně převádět na tuto moderní léčbu ani proto, že tyto léky jsou určeny pro určité typy diabetiků, nikoli pro celou populaci. Vzhledem k jejich specifickým účinkům jsou navrženy skupiny pacientů, kteří by z léčby mohly nejvíce profitovat.



  • V čem se nejnovější odborná doporučení liší od předešlých?

Jde o kontinuální vývoj. Od předchozích, která také vznikla na základě spolupráce EASD a ADA, se liší tím, že již zahrnují poslední skupinu léků, které se nyní objevily, tedy glifloziny. Až loni a předloni totiž byly ukončeny velké klinické studie, na jejichž základě doporučení vznikla. Poslední výsledky z konce minulého roku zahrnuly třetí lék ze skupiny gliflozinů, tedy dapagliflozin, čímž se uzavřela skupina empagliflozin, dapagliflozin a canagliflozin, aby se mohlo ukázat, že tato skupina má významný efekt. Nová doporučení stavějí na poznatcích o gliflozinech, které se objevily koncem minulého roku a které samozřejmě v doporučeních z roku 2012 a 2015 nemohly být, protože výsledky neexistovaly.



  • Jak vy sám vidíte vývoj diabetologie?

Ten je dán především tím, že počet diabetiků v České republice, stejně jako všude jinde ve světě, narůstá. Společnost si proto musí uvědomit, kolik bude do péče o diabetiky investovat. A jsou to obrovské peníze. Nyní prezentovaných až 15 procent zde bylo i v minulosti, již počátkem 90. let to bylo kolem 10–12 procent z celkového rozpočtu na zdravotnictví. Změnil se významně celkový objem prostředků, který narůstá. Samozřejmě náklady nepokrývají jen léky, ale i další péči, která je mnohem složitější. Problém spočívá v tom, že život diabetika se prodlužuje, v současné době diabetik v porovnání s dobou před třiceti lety žije minimálně o deset let déle. To s sebou přinese i výskyt dalších nemocí u diabetiků (např. nádorů), což dříve nebylo. A samozřejmě kombinace diabetu a onkologického onemocnění bude drahá a na to se bude muset společnost, zejména systémy zdravotních pojišťoven, připravit.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Ke Comirnaty pro děti se vyjádří EMA

23. 11. 2021

Vakcína proti COVID‑19 uzpůsobená dětem mezi pěti a jedenácti lety by mohla být brzy k dispozici i v Evropě. Každým dnem se očekává vyjádření…