Klinická data trochu jinak
Ze série přednášek vybočovaly svou obecnější platností prezentace, které nesly souhrnný název Od STUDIÍ přes DATA do PRAXE. V první z nich doc. MUDr. Rostislav Vyzula, CSc., z Masarykova onkologického ústavu v Brně hovořil o významu správného zpracování a následné prezentace statistických údajů. V přednášce, která měla v podtitulu heslo Klinická data trochu jinak, doložil na konkrétních případech, že i zdánlivě nepatrné rozdíly ve výsledcích porovnávaných kritérií (i primárních cílů studií) mohou mít pro praxi značný význam.Jako důkaz předložil výsledky nového statistického zpracování v systému SVOD (Systém vizualizace onkologických dat) z údajů národního onkologického registru (podrobnou informaci o této problematice jsme přinesli v MT 16/2005), kdy byly u nás poprvé zaznamenány optimističtější trendy zejména v úmrtnosti na většinu onkologických onemocnění. O čem vypovídají klinické studie
Další řečníci (I. Kiss, R. Demlová a A. Svo-bodník) se zabývali „návodem“, jak číst klinické studie, tedy především vysvětlením základních pojmů, které v praxi nebývají vždy zcela jasné, což mnohdy vede k porovnávaní neporovnatelného. V úvodu bylo zdůrazněno, že pacient zahrnutý do studie nebývá typickým pacientem. Obvykle musí splňovat řadu kritérií (například dosažení určitého stadia onemocnění, předchozí léčby či neexistence jiných komorbidit), do kterých se reálný pacient „nevejde“, přesto vyžaduje terapii a je léčen.K nejčastěji hodnoceným kritériím patří tzv. disease-free survival (DFS), což je časový interval mezi randomizací pacienta a relapsem (lokální nebo regionální recidivou, detekcí metastáz) nebo úmrtím z jakýchkoli příčin bez projevů souvislosti se základním onemocněním. Úmrtí pacienta ještě před relapsem je v tomto případě považováno za projevenou událost („event“) a ovlivňuje tak profil křivky přežití. Žijící pacienti jsou hodnoceni k datu poslední kontrolní návštěvy.
...
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 17/2005, strana 13
Zdroj: