Klinické protokoly zlepšují zdravotní péči

Ing. Lydie Zbuzková z Nemocnice Na Homolce připomněla starou známou pravdu, že se většina laické populace – ale i nemalá část zdravotnické veřejnosti – domnívá či dokonce předpokládá, že poskytování zdravotní péče v nemocnicích nebo jiných zdravotnických zařízeních je bez rizika. Nicméně výsledky studie „To Err Is Human“ provedené v roce 2000 v USA potvrzují, že z 23 milionů sledovaných hospitalizačních případů byl vino u omylů zdravotnického personálu více než jeden milion pacientů zdravotně poškozen a téměř ve 100 000 případů došlo k úmrtí. A jak je tomu v České republice? Ing. Zbuzková citovala průzkum České lékařské komory, který se zabývá chybami při poskytování zdravotní péče. Od roku 2000 do roku 2005 podle něj vzrostl počet stížností z 833 na 1 954. To je nárůst přibližně o 130 procent během pěti let – tedy o více než 25 procent ročně!.

Jednu z možností, jak přecházet odborným pochybením a jak zvýšit kvalitu a efektivitu zdravotní péče, představují tzv. klinické protokoly – nazývané v zahraniční literatuře clinical pathways, care pathways nebo critical pathways. Klinický protokol je popisem optimálního standardního postupu péče o pacienta s určitou diagnózou nebo specifickým zdravotním stavem v daném časovém úseku – například od jeho přijetí až po propuštění ze zdravotnického zařízení. Zahrnuje mimo jiné všechna lékařská ošetření, diagnostická vyšetření, ošetřovatelskou péči, medikaci, dále nefarmakologickou léčbu, rehabilitaci a samozřejmě také poučení pacienta včetně informování členů rodiny.

Informovaný pacient – spokojený pacient

Přestože klinické protokoly vycházejí z tzv. léčebných standardů, popisují zdravotní péči komplexněji a jsou zasazeny do prostředí konkrétního zdravotnického zařízení nebo jen oddělení. Umožňují tak optimalizaci organizace péče, která vede především ke spokojenosti a informovanosti pacienta. „Seznámíme‑li pacienta s klinickým protokolem, má pak reálné představy o tom, jak bude jeho péče probíhat. S tím samozřejmě souvisí i pocit jistoty, neboť ví, že o něj bude komplexně postaráno a že v případě potřeby bude navazovat následná péče, která bude nemocnicí zorganizována a koordinována,“ uvedla Ing. Lydie Zbuzková z Nemocnice Na Homolce – první organizace v České republice, která klinické protokoly využívá. „Pro lékaře vidím jednoznačný přínos v tom, že díky protokolům mají přístup k novým informacím z jiných oborů i k nejnovějším poznatkům medicíny založené na důkazech. Dále okamžitě vědí, v jakém stadiu léčby se péče nachází a co bude následovat. Zejména pak u mladších lékařů může dojít k odstranění stresu z nedostatku zkušeností.“

Na sestavení klinického protokolu se podílejí multisdisciplinární týmy složené z lékařů různých oborů, zdravotních sester, ale i ekonomů, manažerů nebo externích konzultantů – například zástupců pacientů nebo sociálních pracovníků. Dobře vytvořený a korektně užívaný klinický protokol tak pomůže v dlouhodobém horizontu udržet kvalitu péče, zlepšit klinickou i nákladovou efektivitu, podporovat týmovou spolupráci lékařů, sester i managementu a především zlepšit postavení pacienta při poskytování zdravotní péče.

Jak uvedla Ing. Zbuzková, Nemocnice Na Homolce se specializuje na neurochirurgii a kardiochirurgii, proto v první fázi vybrali pro tvorbu klinických protokolů následující čtyři výkony: odstranění výhřezu bederní ploténky, kraniotomii pro mozkový nádor, plánovaný nekomplikovaný bypass a akutní aortální disekci.

„Snažili jsme se, aby klinické protokoly byly minimálně administrativně náročné. Takže v případě, že jsou všechny definované kroky postupu učiněny, jednoduše se odškrtnou v příslušné kolonce. V případě, že nejsou z jakéhokoli důvodu provedeny, zapíše se příčina, včetně uvedení zodpovědnosti – tedy podpisu lékaře.“

A s jakými překážkami se při použití klinických protokolů v Nemocnici Na Homolce potýkají? „Jde hlavně o nechuť cokoli měnit. Jakmile přijdete s novou věcí znamenající nejen změnu organizace určitých činností, ale i změnu myšlení, v první fázi narážíte opravdu na odpor. Proto organizujeme řadu informativních seminářů, kde prezentujeme význam klinických protokolů,“ dodala L. Zbuzková.
...

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 8/2007, strana B4

Zdroj: