Přeskočit na obsah

Klíšťová meningoencefalitida stále zůstává závažným onemocněním

Přednáškový blok na letošní XL. výroční konferenci Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP ve Zlíně 11. 11. 2021, podporovaný společností Pfizer, byl věnován tématu novinek v očkování. Problematice klíšťové meningoencefalitidy věnovala svou přednášku MUDr. Renata Ciupek z Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje.

Klíšťová meningoencefalitida by si jistě zasloužila větší pozornost, než v současnosti má, neboť incidence nemoci v České republice v minulém roce zaznamenala největší nárůst za poslední dekádu. Naše republika patří k vysoce rizikovým oblastem s incidencí větší než 5/100 000 obyvatel. Na základě epidemiologických studií WHO byla stanovena kritéria, která řadí různé země do příslušných kategorií. Na podkladě výsledků z těchto studií a reportovaných dat za Českou republiku náleží střední Evropa k oblastem s vysokou endemicitou klíšťové meningoencefalitidy.

Dle definice WHO se jedná o závažné infekční onemocnění vyvolávající postižení CNS, které může skončit úmrtím nebo zanechat dlouhotrvající následky. Klíšťová meningoencefalitida je v populaci jako nákaza popisována několik desetiletí. Již v r. 1948 byl v Československu virus izolován z klíštěte i z pacienta, čímž byl poprvé podán důkaz, že onemocnění je přenášeno klíšťaty a vyvoláno virem, který tato klíšťata v sobě nesou. V 50. letech minulého století bylo dále prokázáno, že virus se na člověka může přenést i alimentární cestou, tedy požitím nedostatečně tepelně upraveného mléka volně se pasoucích infikovaných zvířat. V ČR na rozdíl od ostatních států světa už od r. 1971 funguje systém povinného hlášení a evidence všech prokázaných případů onemocnění klíšťovou meningoencefalitidou.

V našich zeměpisných šířkách klíšťovou meningoencefalitidu přenáší klíště obecné (Ixodes ricinus). Rizikový pás výskytu viru v přírodě se rozprostírá od Dálného východu přes Rusko až do střední Evropy, a to je i cesta, kterou k nám bylo onemocnění zavlečeno. Na základě epidemiologických studií se promořenost klíšťat v závislosti na oblasti a sezóně pohybuje v rozmezí 0,1–5 procent ze zachycených klíšťat. Přenos viru nastává přisátím infikovaného klíštěte v kterémkoli stadiu jeho vývoje nebo požitím tepelně neošetřeného mléka nakažených zvířat. „Co se týká cirkulace viru v přírodě mezi rezervoárovými zvířaty, člověk je pouze náhodným článkem celého řetězce a dále infekci nešíří,“ poznamenala MUDr. Ciupek.

Klíšťová meningoencefalitida má dvoufázový průběh, přičemž k rozvoji druhé fáze onemocnění u každého pacienta nemusí dojít. K rozvoji druhé fáze dochází především u infikovaných osob s vyšším věkem, komorbiditami a zátěží během latence. Klíště samo je aktivní pouze za určitých podmínek. Tato aktivita začíná a končí u teplot mezi +5 až +7 °C při zemi, následně klíště hibernuje nebo se udržuje při životě prostřednictvím rezervoárových zvířat. V přirozených biotopech se vyskytuje v travnatých porostech a křovinách do výšky až 70 cm nad zemí. Tyto pasáže jsou rizikové tím více, čím vyšší vlhkost je přítomna – na rozhraní lesa a louky, u potoků a studánek. Vyšší aktivita klíšťat je signifikantně spojena s vlhkým létem a mírnou zimou, dále velkou roli hraje výše úrody v předchozím roce. Například v r. 2019 došlo k vysokému přemnožení polních hlodavců, rezervoárových zvířat, což vyústilo ve zvýšení výskytu klíšťové meningoencefalitidy v následujícím roce 2020.

COVID‑19 klíšťové meningoencefalitidě nahrává

Zvýšení dlouhodobě rostoucího trendu onemocnění podpořilo i „covidové chování“ lidí v posledním roce, kdy se místo cestování k moři chodilo více do přírody.

Aktuální počet hlášených případů onemocnění klíšťovou meningoencefalitidou v České republice je 853 za rok 2020. Z hlediska rozvrstvení onemocnění napříč jednotlivými kraji ČR mezi lety 2015 a 2020 je patrné, že jsou zasaženy všechny kraje ČR, v tomto období došlo k dvoj‑ až trojnásobnému nárůstu výskytu onemocnění. „Klíšťová meningoencefalitida už není záležitost jižních Čech, Berounska či jižní Moravy, ale dochází k teritoriálnímu rozšiřování ohnisek nejen napříč Českou republikou, ale i celou Evropou,“ poznamenala MUDr. Ciupek. Dochází k posunu výskytu klíšťat i do nadmořských výšek nad 700 m. n. m a posunu hranice jejich výskytu až téměř k 1 000 m. n. m. Zaznamenáván je vyšší výskyt infekce ve věkové skupině obyvatel nad 50 let věku právě z důvodu vyššího rizika přechodu infekce do její druhé fáze u této skupiny obyvatel.
Z kumulovaných dat hlášených případů výskytu klíšťové meningoencefalitidy v ČR za poslední tři roky je patrné, jak tento trend roste jednak v čase, ale narůstá také v jednotlivých věkových kategoriích. Počet hlášených případů ve věkové kategorii nad 55 let věku je dvojnásobný oproti věkové kategorii 45–54 let. Onemocnění není dnes již spojováno s nákazou spojenou jen s výletem do přírody a do lesa, naopak jsou prokazatelně reportovány případy, kdy se lidé nakazili na vlastních zahrádkách či v městských lesoparcích.

Průběh onemocnění může být až fatální

Dnes již klíšťová meningoencefalitida není považována za volnočasovou nákazu, ale mnohem častěji se s touto nemocí setkáváme jako s onemocněním profesionálním, jako s chorobou z povolání. Řada zaměstnavatelů si naštěstí tuto skutečnost uvědomuje a zařazuje očkování proti klíšťové meningoencefalitidě do svých preventivních zaměstnaneckých programů. „Je potřeba si přiznat, že specifická léčba proti klíšťové meningoencefalitidě v současné době k dispozici stále není. Existuje pouze léčba symptomatická, takže nám zbývá pouze prevence očkováním, kdy máme od r. 1991 k dispozici vakcínu,“ zdůraznila MUDr. Ciupek.

Ze studií zkoumajících následky a dopady onemocnění klíšťovou meningoencefalitidou provedených napříč celou Evropou vyplývá, že 30 procent nakažených pacientů vykazuje zhoršenou kvalitu života. Kromě výskytu dlouhodobých neurologických potíží, jako jsou například nespavost, bolesti hlavy, poruchy koncentrace, mohou postižení trpět i dalšími neurologickými následky. Velmi závažné jsou však ireverzibilní následky ve formě paréz. Vzácně může být mozek postižen do té míry, že asi v jednom procentu případů dochází k respiračnímu selhání a úmrtí pacienta. Ne zcela zanedbatelným aspektem jsou socioekonomické dopady onemocnění, projevující se v podobě dlouhodobých pracovních neschopností, invalidizace, ztráty zaměstnání či rozpadu rodinného života.

Pojišťovna bude hradit vakcínu lidem nad 50 let věku

Jak závěrem MUDr. Ciupek shrnula, klíšťová meningoencefalitida je nákazou, která je a bude trvale přítomna v našem životě. Jedná se o nákazu s přírodní ohniskovostí, kterou nelze nikterak ovlivnit. Navíc z důvodu klimatických změn se zároveň posunují ohniska výskytu v teritoriálním slova smyslu jak do šíře, tak i do vyšších nadmořských výšek. Klinické studie prokazují, že závažnost onemocnění stoupá s věkem nakažených osob, stejně jako stoupá závažnost zdravotních a socioekonomických dopadů u těchto postižených. Kauzální léčba klíšťové meningoencefalitidy v současné době není k dispozici, účinnou specifickou ochranou před infekcí zůstává vakcinace.

„Jsem ráda, že k této infekci mohu říct na závěr aspoň jednu pozitivní zprávu, a tou je skutečnost, že od ledna 2022 bude očkování proti klíšťové meningoencefalitidě hrazeno z veřejného zdravotního pojištění pro osoby nad 50 let věku,“ sdělila MUDr. Ciupek. Toto očkování bude dobrovolné, a proto očekávaná compliance u podání této vakcíny, stejně jako u jiných typů očkování u české populace, bude pravděpodobně nízká. „Bohužel až osobní zkušenost, kdy se dotyčná osoba setká s onemocněním u svých známých, v rodině, a kdy vidí mnohdy velmi zdrcující následky tohoto onemocnění, vedou dotyčného k přehodnocení přístupu k očkování proti klíšťové meningoencefalitidě,“ uzavřela MUDr. Ciupek.

Sdílejte článek

Doporučené

Nemocné srdce a vliv psychofarmak

24. 1. 2022

Téměř každý pátý pacient se srdečním onemocněním užívá léky na duševní zdraví. Podle výzkumu zveřejněného v European Journal of Cardiovascular…