Kmenové buňky jako průsečík biologie, medicíny, naděje a obchodu

Problematika kmenových buněk představuje podle děkana 1. LF UK profesora MUDr. Aleksiho Šeda, DrSc., střet a tříbení pohledů biomedicínských věd, klinické praxe, ale i zájmů komerčních. Dostává se občas až za hranici obchodu s nadějí a manipulace s pacienty, ne nepodobného obchodu s některými neověřenými a neověřitelnými zdravotnickými prostředky či postupy, uvedl v rozhovoru pro MT.

• Co je podle vás příčinou tak velkého zájmu lékařů i pacientů o léčbu kmenovými buňkami?

Vždy, když se objeví nějaká medicínsky slibná technologie, samozřejmě s sebou přináší zvýšený zájem medicínských odborníků i pacientů. V případě kmenových buněk je toto téma stále ještě hodně v rukou biomedicínského výzkumu. Nemůžeme říci, že by se jednalo o definitivně uzavřenou vyvinutou technologii, jejíž všechny indikace a kontraindikace jsou jasné, takže se pohybujeme na poli biomedicínské vědy.

• Kmenové buňky se užívají k léčbě řadu let, první úspěšná transplantace kostní dřeně, která obsahuje kmenové buňky, byla provedena v roce 1968 v USA, v Česku v roce 1989. Co soudíte o tom, že soukromé kliniky nabízejí vyrovnání vrásek či léčbu artritidy za pomoci kmenových buněk?

V případě transplantace kostní dřeně je technologie ověřená, přináší výsledky a její souvislosti jsou jasné. Na druhou stranu se objevuje mnoho řekněme slibných, v některých případech ale i hodně spekulativních dalších možností využití. V současné době dokonce existuje fenomén – turistika za kmenovými buňkami. Řada pracovišť ve třetím světě, ale i některá v Česku, nabízejí jejich použití, či dokonce použití nedefinovaných přípravků „s obsahem kmenových buněk“ v nejrůznějších, často neověřených a někdy i neuvěřitelných indikacích. Představuje to velké nebezpečí, že souběh medicínsky slibného a komerčního může pacienty mást.

• Doporučujete tedy kritický přístup k možnostem léčby kmenovými buňkami?

Myslím si, že medicínští odborníci by měli na vrub své profese a kritického kontextu velmi pečlivě vážit, kde skutečně vědí, co dělají. V medicíně platí – nevíš‑li, co děláš, dělej to velmi opatrně. A v případě kmenových buněk tím, že problematika je tak široká, v mnoha případech skutečně nevíme úplně přesně, co děláme. S tím, jak se rozšiřuje indikační spektrum, některé preklinické výsledky svědčí pro to, že by tato metoda mohla být vhodná pro něco dalšího, což ještě neznamená, že tomu tak skutečně bude. Proto aplikujeme‑li kmenové buňky, jde i o to, že existují v nějakém kontextu, kdy mohou ovlivnit i něco dalšího. To jsou všechno faktory, které ztěžují výzkum, a zároveň je to velký apel na naši odpovědnost, abychom si byli schopni říci, kdy pacientovi pomáháme, a kdy bychom si měli říci, že ještě nevíme úplně přesně, zda pacienty nevystavujeme nepřiměřenému riziku.

• Jak oprávněné jsou naděje pacientů, že už se brzy dočkají ověřené léčby kmenovými buňkami?

Na jednu stranu biomedicína po mnoho let věnuje velkou pozornost fenoménu kmenových buněk, na druhou stranu víme o tom, že podobně jako u dalších disciplín je to běh na dlouhou trať. Když se objeví v současnosti nová slibná léčba hyperlipoproteinémií, fakticky se jedná o práci, která započala před 25 lety, a vnímáme to jako příklad rychlého postupu. S kmenovými buňkami ani tak dlouho ještě nepracujeme.

• Co v tom mohou udělat lékařské fakulty?

Role školských pracovišť je nezastupitelná, na lékařských fakultách a v akademickém světě probíhá významný výzkum. I u nás na 1. LF UK máme skupiny, které se touto problematikou zabývají. Takže se dá říci, že přinášíme nové výsledky, které mohou přispět v pokračování na cestě poznání, co a jak funguje. Zároveň jsme zodpovědní i za to, abychom medikům v období jejich studijního imprintingu vysvětlovali tuto problematiku, protože patří mezi moderní medicínská témata, a naváděli je na správnou cestu. A samozřejmě naši kliničtí pracovníci hovoří se svými pacienty. Jsme reálně skeptičtí, což neznamená, že bychom tuto tematiku odsuzovali, naopak, pro vlastní biologický výzkum jsou kmenové buňky nejen zajímavým objektem, ale i zajímavým instrumentem pro velkou část experimentální práce.

• Může komerční využití znevěrohodnit využití kmenových buněk i s tím následkem, že špičková vědecká pracoviště přijdou o grantové peníze na další výzkum?

Důležité je, že se nejedná jen o ochranu pacientů, jde i o to nepoškodit problematiku samu. Pakliže dojde k totálnímu znevěrohodnění, třeba tím, že jsou někde nepřiměřené komerční ambice, tak to tematice škodí. Výzkum je závislý na grantových penězích, na podpoře základního i aplikovaného výzkumu, proto nám záleží na tom, aby si téma zachovalo vážnost a stejně tak aby pacienti měli zdravý rozum v tom, po čem sáhnou, a nenechali sebou manipulovat.

Zdroj: