Kolik kmenových buněk má nádor?

 Stávající teorie vycházely z experimentů, při kterých byly jednotlivé lidské nádorové buňky transplantovány imunodeficitním myším. Překvapivě nízký podíl buněk schopných vytvořit v těle myši nádor byl interpretován existencí poměrně malé populace nádorových kmenových buněk, které jsou zodpovědné za vznik a růst nádoru. Podíl kmenových buněk se odhadoval v závislosti na typu nádoru od 0,0001 do 0,1 procenta. Nádorové kmenové buňky byly charakterizovány určitými buněčnými markery a byly považovány za poměrně jasně vyhraněnou buněčnou populaci.

První pokusy Morrisonova týmu potvrzovaly tradiční koncepci kmenových nádorových buněk. Transplantace jednotlivých buněk lidského melanomu imunodeficitním myším kmene NOD/SCID skončila vznikem melanomu v 1 z 837 000 případů. Morrison však došel k přesvědčení, že standardně používaný kmen imunodeficitních myší NOD/SCID má imunitní systém v takovém stavu, že zvířata jsou s to atakovat transplantované buňky. V důsledku toho nemohou všechny buňky projevit svůj nádorový potenciál. Pro zvolil v dalších pokusech jiný přístup.

Sean Morrison použil v dalších výzkumech jako recipienty buněk melanomu myši kmene NOD/SCID, jež měly metodou genového knockoutu navíc vyblokován gen Il2rg kódující interleukin-2 gama receptor. Tyto myši měly výrazně narušenější imunitní systém a melanom se u nich vytvářel z každé čtvrté transplantované buňky.  Zároveň se ukázalo, že potenciál k tvorbě melanomu mají buňky s poměrně širokým spektrem buněčných markerů a nelze je definovat jako homogenní populaci.

Morrison rozhodně varuje před zavržením teorie nádorových kmenových buněk a poukazuje například na fakt, že u leukémií byla její platnost demonstrována velice přesvědčivě. V řadě nádorů však bude nutné zastoupení kmenových nádorových buněk přehodnotit. V současnosti není totiž jasné, zda vybraná populace buněk představuje skutečné nádorové kmenové buňky, anebo je to jen populace buněk se zvýšenou schopností přežít v organismu recipientní myši. Následné studie také odpoví na otázku, nakolik je masový výskyt kmenových nádorových buněk v lidském zhoubném melanomu výjimečný ve srovnání s jinými typy nádorů.

Výsledky studie zveřejněné prestižním vědeckým týdeníkem Nature jsou inspirací i pro vývoj nových léků pro léčbu nádorových onemocnění.

Zdroj: