Kolik v ČR stojí hospitalizace pro rotavirové gastroenteritidy
Rotaviry patří celosvětově mezi nejčastější původce akutní gastroenteritidy (přibližně 1/3 všech GE) u dětí mladších 5 let. Počty průjmových onemocnění způsobených rotaviry (RV) se v této kohortě ročně odhadují na 111 mil., v evropském regionu to může být až 3,6 mil. symptomatických epizod. Náklady spojené s hospitalizací pacientů s komunitní a nozokomiální rotavirovou infekcí mají významný ekonomický dopad na veřejné rozpočty
Téměř každé dítě mladší 5 let je infikováno, nejčastěji v kojeneckém věku (80 % mezi 6. až 9. měsícem). Fatální případy rotavirové gastroenteritidy (RVGE) se dle odhadu WHO plošně podílejí na úmrtnosti dětí do 5 let z 5 %, nejvíce ohrožené jsou děti z nízkopříjmových zemí. Ani situace v Evropě však není uspokojivá. I přes současný trend podpory prevence umírá díky rotavirům ročně kolem 230 dětí mladších 5 let, 87 tisíc je hospitalizováno a 700 tisíc dětí tohoto věku je ročně ambulantně ošetřeno. Světová zdravotnická organizace proto zařadila prevenci rotavirových onemocnění mezi své priority v globálním očkovacím akčním plánu do roku 2020.
Hlášená incidence RVGE v evropských zemích vykazuje značnou variabilitu. Zatímco nižší hodnoty jsou hlášeny z pobaltských zemí (88–141/100 000), podle korigovaných odhadů se v ČR (EPIDAT 2011) a SR (EPIS 2012) incidence pohybuje kolem 761–884/100 000 dětí (< 5 let). Překážkou monitoringu epidemiologických dat je především značná podhlášenost díky různým metodám dohledu či detekčním technikám. Rutinní testování komunitních rotavirových infekcí není ambulantně prováděno, hlášené případy nákaz vycházejí zejména z laboratorních výsledků u hospitalizovaných dětí s gastroenteritidou. Reálně lze tedy předpokládat podstatně vyšší incidenci.
V České republice je pro RVGE hospitalizováno ročně 4–5 tisíc dětí mladších 5 let, odhadem 36 tisíc vyhledá lékařskou pomoc a cca u 143 000 pacientů probíhá infekce mírně bez vyhledání lékařského ošetření. Navzdory dobré organizaci systému hlášení infekčních onemocnění v ČR (EPIDAT) lze považovat tyto odhady incidence komunitní rotavirové infekce za nekompletní a podhodnocené.
Hodnocení ekonomické zátěže hospitalizací pro rotavirovou gastroenteritidou
Nejvýznamnější ekonomický dopad komunitních a nozokomiálních rotavirových infekcí na veřejné prostředky představují náklady spojené s hospitalizací. Hodnocení dopadu na prostředky veřejného zdravotního pojištění především v nemocničním segmentu se dnes stává stěžejním faktorem v rozhodovacím procesu o úhradě očkování proti rotavirovým infekcím. Z uvedených důvodů byla v České republice společností CEEOR, jež se specializuje na neintervenční studie, provedena studie, která měla za cíl evaluovat ekonomickou zátěž způsobenou rotavirovou gastroenteritidou u hospitalizovaných dětských pacientů mladších 5 let. Sponzorem této studie byla společnost GSK.
V rámci průřezové retrospektivní multicentrické studie bylo analyzováno 109 pacientů z celkem 14 nemocnic v České republice. Do studie byli zařazeni jak pacienti z běžných dětských oddělení, tak i pacienti hospitalizovaní na infekčních odděleních, přičemž byly sledovány rozdíly mezi léčbou RVGE v obou typech zařízení. Věk dětí se pohyboval od 1 do 60 měsíců, v průměru 26,4 měsíce. Děti do jednoho roku byly hospitalizovány převážně na dětských odděleních.
Z průzkumu vyplývá, že pacienti s RVGE jsou v průměru hospitalizováni 4,9 dne (medián 4,0). Poměrně vysoký podíl pacientů (35 %) stráví alespoň jeden den pobytu v nemocnici na jednotce intenzivní péče (JIP). Při hospitalizaci na dětském oddělení je to 46 %, zatímco na infekčním jen 7 %. Pětina pacientů pak stráví dokonce více než polovinu hospitalizace na JIP. Původ gastroenteritidy je zjišťován především pomocí latexové aglutinace, imunochromatografie, případně pomocí metody ELISA. Během hospitalizace jsou kromě stanovení etiologie prováděna další vyšetření, zejména různé biochemické testy, analýzy moči, krevní obrazy a kvantitativní stanovení glukózy.
Hlavním důvodem hospitalizace dětí s RVGE je dehydratace. Intravenózní rehydratace byla zaznamenána u 84 % analyzovaných pacientů. Rehydratace nazogastrickou sondou byla zcela výjimečná. Dle průzkumu jsou během hospitalizace nejčastěji podávána probiotika (69 % pacientů), léky proti horečce (59 %), léky proti průjmu (30 %) a spíše výjimečně antibiotika (18 %). Zajímavé je, že na dětských odděleních se kromě rehydratace podávají další léky častěji než na odděleních infekčních.
Komorbidity byly zaznamenány celkem u 25 % pacientů, komplikace jen u 10 % pacientů – pro účely studie nebyly jako komplikace započteny dehydratace, které jsou u všech pacientů s RVGE příčinou hospitalizace. U žádného z pacientů nedošlo v důsledku RVGE k úmrtí. Z průzkumu dále vyplývá, že kromě nákladů na hospitalizaci toto onemocnění vyžaduje i následnou ambulantní péči (73 %).
Průměrné náklady na hospitalizaci pacienta s RVGE stanovené pomocí microcostingu jsou 11 900 Kč. Hlavní nákladovou položkou (82 %) jsou „hotelové“ náklady pobytu v nemocnici. Náklady na léky, vyšetření a jiné výkony jsou poměrně nízké. Na dětských odděleních jsou průměrné náklady (13 090 Kč) statisticky významně vyšší než na infekčních (10 250 Kč) odděleních (p = 0,0078). Tento rozdíl je dán především vyšší mírou hospitalizace pacientů na JIP v rámci dětských oddělení. Po započítání nákladů na předchozí a následnou péči jsou celkové průměrné náklady 12 300 Kč na případ RVGE. Podle systému DRG se úhrada za případ RVGE pohybuje podle míry dalších komplikací či komorbidit v rozmezí 9 500–16 600 Kč. Na základě zjištěné míry komplikací a komorbidit by průměrná úhrada z DRG činila zhruba 12 500 Kč na případ RVGE, což velmi dobře souhlasí s výsledky získanými microcostingem.
Na základě údajů z EPIDAT je v ČR ročně hospitalizováno zhruba 4 500 dětí s RVGE mladších 5 let. To odpovídá celkovým nákladům přibližně 55 milionů Kč na léčbu RVGE.
Zdroj: Medical Tribune