Komplexní péče o diabetika
Zatímco prevalence a incidence diabetu 1. typu je po mnoho let konstantní, diabetu 2. typu stále přibývá. V České republice trpí diabetem asi 7 % osob v populaci. Je pravděpodobné, že toto doživotní chronické onemocnění získá během života každý třetí obyvatel České republiky. Světová zdravotnická organizace odhaduje, že v příštích 25 letech bude počet diabetiků dvojnásobný. Základem dobré péče o diabetika je kvalitní dispenzarizace pacientů ve specializovaných diabetologických ordinacích. Ke komplexní péči o tyto pacienty patří léčba obezity, hypertenze, dyslipidémie, důsledků diabetické neuropatie a projevů ischemické choroby srdeční. Odborné studie (UKPDS apod.) jednoznačně prokázaly, že léčba hypertenze nebo dyslipidémie u diabetiků 2. typu má pro rozvoj kardiovaskulárních komplikací větší význam než samotná korekce hyperglykémie. Rovněž důležitá je prevence diabetu, která však bohužel celosvětově selhává, neboť opatření vyžadují velkou spolupráci pacienta. U diabetu 1. typu se v současné době největší naděje vkládá do genetického výzkumu. Na vzniku diabetu 2. typu se kromě dědičnosti významně podílejí i zevní vlivy, jejichž důsledkem bývá rozvoj metabolického syndromu. Jako prevence diabetu 2. typu s tím souvisí úspěšné zavedení režimových opatření (zvýšení fyzické aktivity a dieta). Ve stravovacích návycích je důležité snížení příjmu živočišného tuku (rizikový je příjem červeného masa a sekundárně zpracovaného masa – paštik, uzenin atd.), zvýšení příjmu vícenenasycených mastných kyselin – ořechů, ryb a olejů, mírný příjem alkoholu a potravin s nižším glykemickým indexem, zejména s vysokým obsahem vlákniny. Pokud jde o léky, preventivní vliv byl prokázán u akarbózy, orlistatu a metforminu. Studie HOPE, LIFE, CHARM prokázaly vliv na snížení incidence diabetu léčbou antihypertenzivy typu inhibitorů ACE a sartanů. V prevenci komplikací diabetu je významná časná diagnóza diabetu, zejména diabetu 2. typu, který se vyznačuje relativně dlouhým asymptomatickým obdobím (5–10 let). Až polovina diabetiků má v době diagnózy známky chronických komplikací. Současná klasifikace poruch glukózové homeostázy (vyšetření žilní plazmy enzymovou nebo ortotoluidinovou metodou) ukazuje tabulka 1 a 2. Jak IFG (zvýšená glykémie nalačno – impaired fasting glucose), tak IGT (porušená glukózová tolerance – impaired glucose tolerance) predikují budoucí rozvoj diabetu a jsou provázeny inzulinovou rezistencí a zvýšením rizika kardiovaskulárních komplikací.
...
Plnou verzi článku najdete v: Medicína po promoci 4/2006, strana 66
Zdroj: