Přeskočit na obsah

Konference LIFMAT – jak technologie mohou měnit životní styl

První ročník konference LIFMAT – Moderní technologie řízení životního stylu (Lifestyle management therapy) proběhne virtuálně. Doba je charakteristická tím, že se nemůžeme potkávat s našimi pacienty, tak jak bychom chtěli, resp. potřebovali. Moderní technologie, ačkoli nenahradí osobní setkání, nám ale mohou usnadnit péči o pacienty, a zvláště v této době, zabránit zhoršování péče. Při získání dostatečného množství dat a využití pokročilých metod jejich zpracování lze péči dokonce zlepšovat. Nepoměr mezi počtem osob, které mohou péči poskytovat, a těmi, kteří ji budou potřebovat, vyžaduje zapojení dalších nelékařských zdravotnických odborníků do diagnostických i léčebných procesů. Konference tak má za cíl propojit odborníky z různých oblastí medicíny, ale i ty, kteří rozhodují o budoucnosti léčebné péče v České republice. Partneři konference často mají k dispozici řešení ze zahraničí, která lze s využitím našich zkušeností implementovat také u nás. I proto jsme se zeptali řečníků úvodního bloku konference, jak vidí telemedicínu a její roli ve zdravotním systému České republiky. Doc. MUDr. Martin Matoulek, Ph.D.

Anketa

Rozvoj telemedicíny je jedním z pozitivních vedlejších efektů epidemie COVID‑19. V některých oblastech už reálně ovlivňuje prognózu nemocných, v jiných jde stále jen o zvažování nadějných konceptů. U příležitosti konference LIFMAT tyto trendy v několika odpovědích mapuje několik zainteresovaných odborníků.

 

  • Ing. Tomáš Knížek,

náměstek ředitele VZP ČR pro informatiku

Jaký je pohled VZP na telemedicínu v roce 2021?

Pokud bychom měli vyjádřit jedním slovem, tak je to příležitost. Myslíme si, že doba uzrála k tomu, abychom se zamysleli nad větší efektivitou, bezpečností lékařů a digitalizací procesů ve zdravotnictví. Je třeba otevřít tyto debaty napříč odbornými společnostmi, protože cesta k funkčním řešením vede pouze tudy.

Sdílení dat mezi lékaři – fikce, nebo blízká budoucnost?

V určitých oborech je to více sen než budoucnost. Naopak existují obory, které po sdílení pacientských záznamů a zapojení nových principů přímo volají. Využíváte sám pro monitoring svého životního stylu moderní technologie? Ano, využívám. Beru to skoro jako povinnost vzhledem ke svému profesnímu zaměření. Na trhu dnes existují běžně dostupné a pokročilé technologie, které už dávno nejsou jen průkopníky v oboru telemetrie. Bohužel data z nich nejsou volně dostupná, aby je náš obor mohl využívat jako doplněk k běžným vyšetřením.

 

  • Prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., MBA,

lékař, internista‑obezitolog, předseda ČLS JEP

Kde vidíte nejbližší budoucnost telemedicíny?

Určitě ve dvou oblastech, a sice i) v kontrolách pacientů u lékaře – domnívám se, že v případě, kdy lékař pacienta dobře zná, lze ušetřit až 50 procent návštěv, a ii) v distančním monitorování pacientů.

Myslíte, že telemedicína pomůže vyřešit nedostatek lékařů, resp. zdravotnického personálu?

Určitě může hodně pomoci a např. zvýšit efektivitu ambulancí, ale rozhodně vyžaduje zkušeného lékaře. Netýká se tak lékařů v přípravě k atestacím a studentů – ti musejí pacienta opravdu vidět.

Používáte i vy sám nějaké prvky z telemedicíny?

Všichni využíváme eRecepty i z uživatelského hlediska nepřívětivý systém eNeschopenek, který ale zabránil zbytečným kontaktům, a v době covidové tak zachránil mnoho životů. Je to kuriózní – na jednu stranu je pohrdáním prací zdravotníků, ale funguje. Běžně také využíváme telemedicínu v distanční péči o obézní a diabetiky, a kdybychom neměli dobrý systém sledování pacientů, neměli bychom ani tak dobré výsledky v dispenzarizaci pacientů před bariatrickou chirurgií a po ní. Telemedicína vyžaduje kvalitní software. Bohužel u nás selhává státní informatika – neuvěřitelné jsou např. systém na organizaci očkování nebo rigidní systém žádanek o PCR. Celý svět ví, jakou symptomatologii má covidová infekce, a sestry, místo aby získaly pár kvalitních informací pro trasování nebo se věnovaly dalším pacientům, vyplňují žádanky. Telemedicína tak může určitě přechodně fungovat lokálně, ale státu bude její rozvoj ještě dlouho trvat.

 

  • MUDr. Cyril Mucha,

člen výboru SVL ČLS JEP odpovědný za IT

Jakou roli hraje telemedicína u praktického lékaře?

Nepochybuji o tom, že na tuto otázku všichni čekají odpověď „zcela zásadní“. Možná překvapivě bych ale řekl „jen pomocnou“. Hlavní role praktického lékaře ve zdravotním systému je péče o celého člověka, a tam je fyzický kontakt zcela zásadní.

Kde vidíte budoucnost v ordinaci praktického lékaře?

Distančních konzultací bude jistě přibývat, a je to v pořádku. Na druhou stranu víme, že člověk není stroj, u kterého se při poruše vymění karburátor, popř. se vzdálenou správou opraví chyby v SW. Poměr mezi telemedicínou a kontaktní medicínou je proto potřeba velmi opatrně vyvážit.

Jak hodnotíte vývoj telemedicíny v poslední době?

Jako ve všech oborech, i v ordinaci všeobecného praktického lékaře dostal zásadní impuls pandemií čínským covidem, kdy se ze dne na den na telemedicínskou péči přešlo z více než 80 procent. Toto „hození do vody“ ukázalo mnoho kladů i úskalí. Na podporu a základní orientaci v telemedicíně byl v rekordním čase Společností všeobecného lékařství vydán doporučený postup „Telemedicína v ordinaci praktického lékaře“, ve kterém byly mj. pojmenovány hlavní problémy, řešena právní problematika a v neposlední řadě vytvořen základ pro terminologii. Zcela zásadní pro rozvoj telemedicíny v ordinacích praktických lékařů je i rozvoj telemedicínské propedeutiky, která je zatím opravdu v plenkách.

 

  • Ing. Martin Zeman, DMS,

digitální zmocněnec a ředitel odboru IT a elektronizace zdravotnictví MZ ČR

Mnoho nadějných projektů z oblasti telemedicíny se nedostalo do praxe – jak vidíte nejbližší budoucnost v této oblasti?

Pro zavádění telemedicíny je příznačné, že se zřídka podaří novou službu nastavit tak, aby cílová skupina byla dostatečně velká a pro všechny hlavní zapojené, tj. pacienty, lékaře a zdravotní pojišťovny, přínosná do té míry, aby to vedlo ke změně zavedených postupů a úhradám z veřejného zdravotního pojištění. Vážím si každého úspěšného projektu a chci systematicky vytvářet mechanismy, které umožní v pravý čas poskytnout podporu takovým projektům, které mají potenciál stát se součástí běžné praxe.

Kde vidíte největší riziko současné telemedicíny?

Největší riziko širokého používání informačních a komunikačních technologií ve zdravotnictví vůbec vidím v kyberprostoru, v kybernetické bezpečnosti a ochraně soukromí. Tento aspekt digitalizace zdravotnictví prudce nabyl na významu.

A co vy, používáte moderní technologie?

Mám zálibu v moderních technologiích, ale velmi si cením toho, že mohu v případě potřeby jednat s lékaři a zdravotníky tváří v tvář. Avšak sjednat si zdravotní službu z pohodlí domova, získat léky, či dokonce diagnózu, být monitorován, vyhledat si věrohodné informace potřebné pro péči o zdraví apod., k tomu s radostí technologie využívám. Možnosti moderních technologií v medicíně mě nepřestávají fascinovat.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Ruce vzhůru, gatě dolů…

17. 4. 2024

Ne, od zájmu o fungující české zdravotnictví ruce pryč dávat nebudeme. Nemocničním lékařům oprávněně vadí, že ostatní lékaři nejsou ochotni se…