Konference Quo vadis ART
Společnosti ISCARE IVF se povedlo přilákat do Prahy skutečné špičky reprodukční vědy, a to nejen humánní. Jako prvního nelze nejmenovat Keitha H. S. Campbella z univerzity v Nottinghamu, spolutvůrce prvního klonovaného živočicha – ovce Dolly. V přednášce „Přeprogramování jádra během časného vývoje – důsledky manipulace s oocytem a embryem při ART“ zdůraznil, že současné techniky, které ve svém důsledku vedou ke vzniku embrya ze somatických buněk dospělých jedinců v laboratorních podmínkách, jsou zatíženy vysokým rizikem výskytu anomálií. A to nejen v časném vývoji zárodku (abort v prvních týdnech gravidity), ale i v průběhu těhotenství (anomálie placenty) a výskytem vrozených vad (mozku, kostry, svalů, ledvin) u novorozených zvířat. Klíčovou úlohu tu podle K. Campbella hraje methylace, která způsobí „přesmyk“ genových sekvencí. Futuristický závěr jeho přednášky byl předpovědí do blíže neurčené budoucnosti: Po zdokonalení „klonovacích“ technik do té míry, že budou zcela bezpečné a stanou se rutinní léčebnou metodou neplodnosti i u lidí, budeme moci z embrya ještě před transferem do dělohy odebrat část buněk a ty dále uchovat v laboratorních podmínkách, aby v budoucnosti sloužily jako zdroj kmenových buněk pro případnou léčbu závažných onemocnění (v současnosti se uvažuje o terapii myokardu poškozeného ischémií, některých hematologických malignit, Parkinsonovy a Alzheimerovy choroby, diabetu a dalších).
Stejně významným hostem byl Severino Antinori z RAPRUI, Day Hospital v Římě, jehož přednáška „Poslední úspěchy genetického přeprogramování“ zhodnotila průřez dějinami umělého oplodnění. Antinori dále hovořil o dosažených výsledcích v klonování. Shrnul rovněž pokusy na lidských klonech (většina z nich se uskutečnila do stadia čtyř buněk). Domnívá se, že lidé jsou díky určitým genetickým specifikům vhodnější pro klonování než zvířata. Z etického hlediska vidí jako klad pro klonování právo člověka na rozmnožování – předpokládaný budoucí způsob léčby neplodnosti. Zatím však nevíme, jak autor podotkl, jak by vypadal naklonovaný člověk ve třiceti letech svého života. Předpokladem úspěchu klonování lidí je výběr kvalitního vajíčka.
...
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 6/2005, strana 13
Zdroj: