Přeskočit na obsah

Kongres urologů: Těsný kontakt s Evropou, Twitter i dětský koutek

Výroční konference České urologické společnosti ČLS JEP proběhla minulý týden v Plzni. Toto zasedání bylo mimořádné i tím, že spolu s ním se konal již sedmnáctý Central European Meeting Evropské asociace urologie. Redakce Medical Tribune na začátku kongresu hovořila s prvním místopředsedou ČUS a členem organizačního výboru prof. MUDr. Milanem Horou, Ph.D., MBA, z Urologické kliniky Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Plzni.



 

  • Výroční konference České urologické společnosti je již 63. v pořadí. Čím je ta letošní zajímavá?

 

Výroční konference ČUS se pořádá každoročně, ale mívali jsme i dvě zasedání do roka, proto je to tak vysoké číslo. Jako Plzeňáka mne těší, že se konference po deseti letech vrací do Plzně, a jako zástupce české urologie mám radost z toho, že naše konference proběhne společně s 17th Central European Meeting (CEM) pořádaným European Association of Urology (EAU). Tato asociace se před sedmnácti lety rozhodla, že má smysl pořádat meeting jen pro centrální Evropu. V tomto regionu máme do jisté míry společné problémy, více kooperujeme a je potřeba se regionálně setkávat. Celoevropský kongres navštěvují urologové z celého světa, mívá až patnáct tisíc účastníků a řeší se tam spíše globální problematika. Regionální akce mívají nižší návštěvnost, ale cílem EAU je představit myšlenky urologické asociace co nejširšímu počtu uchazečů. Rozhodlo se tedy, že se CEM bude pořádat jako součást nějakého národního meetingu. To se dohodlo minulý rok, což bylo pro řadu oslovených zemí relativně pozdě. My jsme ale byli připraveni a navrhli jsme takovou událost zorganizovat společně s národní konferencí v Plzni. Takže k tisíci českých účastníků přibude přibližně 250 mezinárodních hostů CEM včetně oficiálních zástupců EAU z Dánska, Itálie, Nizozemska, Německa a Francie. Což znamená, že musíme skloubit jak český program a aktivity, tak mezinárodní, postarat se o více účastníků, zvládnout kombinované financování, což klade velké nároky na organizaci.



 

  • Co podle vás hlavním cílem této konference?

 

Primárním cílem všech našich konferencí je udržet kvalitu urologické péče v České republice, podpořit sociální vazby mezi urology a předat jim maximum informací. Lékaři, kteří opravdu dělají rutinní medicínu, často nemají motivaci vracet se k výsledkům své práce, konfrontovat je s výsledky v zahraničí, zkusit je prezentovat před ostatními a diskutovat na širším fóru. Prezentace vlastních zkušeností vede ve finále i v medicíně ke zlepšení kvality práce. Bohužel řada kolegů se nechce zapojit a bere to jako přítěž. Proto se snažíme, aby kolegové byli co nejaktivnější, a to již od rezidentů. Konference je výbornou platformou, kde prezentovat svoji práci, své pracoviště. V konečném důsledku nám jde především o naše pacienty. Světový výzkum běží někde jinde.



 

  • Zvýší konání CEM prestiž české urologie v zahraničí?

 

Dlouhodobě pracujeme na tom, aby česká urologie měla prestižní postavení a byla zastoupena i na mezinárodní scéně. To samozřejmě není jednoduché a přináší to velké nároky na konkrétní osoby, které jsou do těchto aktivit vtaženy. Tím myslím především předsedu naší odborné společnosti profesora Marka Babjuka, který má široké mezinárodní aktivity, a i já a několik dalších kolegů se na některých z nich podílíme. To nejsou jen sjezdy. Působíme ve skupinách vytvářejících doporučené postupy, zasedáme v expertních panelech kontrolujících vzdělávání v urologii, přednášíme rezidentům na odborných akcích. Tato činnost není honorována, je náročná na odborné i jazykové znalosti a bere nám kvantum času, takže o tuto činnost nemá mnoho odborníků zájem. Účastní se pouze několik specializovaných akademických center v republice.



 

  • Jak si stojí česká urologie ve srovnání s Evropou a se světem?

 

Co se týče úrovně vlastní urologické péče, je srovnatelná. Naši pacienti mají přístup k nejmodernějším metodám léčby. V čem určitě zaostáváme, je věda a výzkum. Urology si v zahraničí vychovávají od mládí, začínají excelentními jazykovými znalostmi. Stále mne překvapuje, že po 28 letech po revoluci ještě nejsou v ČR jazykové znalosti v žádném případě srovnatelné například se Švédskem nebo Nizozemskem, tam jazyková bariéra neexistuje. Urologové ve většině ostatních zemí vyrůstají ve velkém konkurenčním prostředí a prosadí se tam opravdu jen ti nejlepší. My jsme relativně malý stát a stimulace mladých urologů, aby se oboru věnovali, viděli před sebou perspektivu oboru i svoji vlastní, příliš nefunguje, a tudíž ani nemají snahu se prosadit. Spíš je to otázka individuálních zájmů, než že by systém vytvářel možnosti k tomu, aby se mladí lékaři snažili prosadit na všech úrovních medicíny. Pokud pracujete v akademické sféře, jste na tom finančně hůř než v privátní praxi, a to ani nemluvím o odchodech do ciziny. Tedy řada zkušených kolegů bohužel opouští naše řady.



 

  • Má letošní konference nějaké sjednocující téma?

 

Sjednocující téma nemáme, pro nás je zásadní, aby program vytvářeli sami urologové. Z velké části cílíme na původní sdělení kolegů z naší republiky i ze světa. To oni určují, co je pro ně zajímavé nosné téma a co chtějí ostatním sdělit. Tím se snažíme pokrýt celé spektrum urologie. Samozřejmě máme společné bloky vyzvaných přednášek, kde se přihlíží nejen k tématům, ale i ke společenské části akce, aby významní přednášející přijeli a ukázali, jak se přednáší a prezentují nové znalosti ve světě.



 

  • Hodně letošních sdělení se věnuje robotické chirurgii. Znamená to, že se robotika stává standardem?

 

Informace o používání robotické chirurgie je směrem k veřejnosti trochu zkreslená, protože pracoviště, která tuto techniku vlastní, mají samozřejmě zájem se prezentovat. Zviditelňovat nějakou starší metodiku nemá nikdo zájem. Vytváří se tak dojem, že robotika hýbe urologií, i když se jedná relativně o její malou část. Je určitě důležitou součástí, ale gros operativy tvoří úplně jiné metody, především endoskopické. Robotika je sofistikovanější laparoskopický operační přístup, nikoli jiný operační postup. Některá pracoviště se snaží dokázat, že robotika má lepší výsledky, ale plátci zdravotní péče chtějí jasné důkazy, což se ve většině oblastí prokázat nedá. Jasně cítíme, že budoucnost bude patřit této operativě. Mimo jiné se ji mladí lékaři snadněji naučí, protože je jednodušší, ale zásadní je, že je to metoda dražší a tlak na snižování nákladů ze strany plátců je pochopitelný. Například v Plzni jsme se rozhodli, že se robotice ještě věnovat nebudeme, čekáme, až kompetice výrobců robotických systému sníží ceny zařízení. Pravdou ale je, že medicína jde dopředu a klasická chirurgie, ať už otevřená, laparoskopická, nebo robotická, mohou být nahrazeny miniinvazivními postupy, jako jsou termální ablace, nebo dokonce konzervativní léčba – imunoterapie. Dominance chirurgické léčby se může snadno změnit v jiné metodiky. To, že víme, že budoucnost chirurgie je v robotice, neznamená, že budoucnost urologie je v operační léčbě. To ukáže až čas.



 

  • Jaký hlavní odborný problém současná urologie řeší?

 

Urologové se přesunuli od medicíny život zachraňující i k medicíně život zkvalitňující. Bavíme‑li se o nádorových onemocněních, tam to ještě o záchraně života platí. Ale dnes řešíme spoustu zdravotních problémů, které dopadají na kvalitu života, například urgenci na močení, stresovou inkontinenci žen, poruchy erekce a benigní zvětšení prostaty u mužů a s tím související obtíže s močením a další. Spektrum urologie se výrazně rozšiřuje, a tím se urologie posunuje kupředu. Onkourologie je dominující v nemocnicích, kde polovinu pacientů tvoří nemocní s maligním onemocněním, v ambulantní péči je spíše ta život zkvalitňující léčba.



 

  • Čím do programu přispěje plzeňské pracoviště?

 

Naše sdělení se týkají programu, kterým se zabýváme v rámci vědy a výzkumu, a to diagnostiky karcinomu prostaty – využití nového markeru PHI, využití MRI, PET‑MRI, karcinomu penisu a výzkumu v řadě témat z oblasti nádorů ledvin.



 

  • Na konferenci představujete nový způsob, jakým chce ČUS komunikovat, a to Twitter…

 

V posledních letech jsme se snažili i za pomoci různých agentur urologii co nejvíce zviditelnit a zlepšit i komunikaci v rámci odborné společnosti. Určitě se shodneme na tom, že sociální média mají obrovskou sílu, a já osobně si myslím, že je škoda tohoto potenciálu nevyužít. Skoro všichni mladí urologové používají Facebook, ale spíše k soukromé komunikaci. Skoro všichni hledají i profesionální informace na YouTube. V komunikaci na profesionální úrovni však dominuje Twitter, na který zaměřila pozornost i EAU. Chceme, aby členové odborné společnosti věděli, co se kde děje, rychle se k nim dostávaly informace o novinkách, publikacích, zajímavých akcích, co na nich bylo řečeno, kdo co dělá a jak vypadá. Máme přes 700 členů, a ne každého můžete znát osobně. Spolupracujeme s komunikační agenturou Influencer. cz, naším mediálním partnerem se stala společnost Ferring. Minulý týden jsme se setkali asi s dvaceti kolegy, kteří by měli být těmi hybateli twitterového dění a posílat své příspěvky. Takovými hybateli bychom měli být také já s profesorem Babjukem, protože jsme zataženi do evropských struktur. Twitter je již několik let nedílnou součástí marketingu EAU a my jsme měli možnost si vyzkoušet, co přináší, takže i na nás je přesvědčit kolegy, že je to užitečná věc. Projekt launchujeme právě na našem kongresu. Připravili jsme podporu formou informačního stánku, kde budou profesionálové radit, jak si založit účet, a ukáží, co všechno Twitter umí. Počítáme s live twitteringem, kdy přímo ze sálů budou přenášeny informace, takže účastník může sedět v předsálí s chytrým telefonem a sledovat, co se děje ve všech třech sálech najednou. Připravili jsme také soutěž o ceny pro ty, kteří si na kongresu založí účet a pošlou svůj první tweet. Dlouhodobá podpora Twitteru je také na stránkách ČUS, ale chceme využít příležitosti a udělat všechno pro to, aby si kolegové Twitter vyzkoušeli. Myslíme, že řada z nich netuší ty obrovské možnosti. Není to zatím obvyklý způsob komunikace, jsme první odbornou společností, která se pro ni rozhodla.



 

  • Není obvyklé, aby byl na kongresech dětský koutek. Máte ve svých řadách tolik mladých uroložek s malými dětmi?

 

Začalo to tím, že jsem začal propagovat, abychom se více věnovali více mladým ženám, takže jsem okamžitě dostal přezdívku profesorka Horová. Začali jsme přesvědčovat kolegy, že ženy v urologii jsou specifická kapitola. Ve věkové kategorii do 30 let se tomuto oboru věnuje 51 procent žen, v nastupující věkové skupině tedy dominují. Ženy mají samozřejmě problém skloubit rodinu a kariéru a víme, že ta profesionální kariéra jde u většiny z nich trochu stranou. Z mého pohledu je pro společnost i pro ně samotné velmi smysluplné, aby měly děti. Proto je třeba před ně nestavět dilema „rodina, nebo kariéra“, ale naopak jim při budování kariéry pomáhat, aby zvládly obojí. Máme dokonce ombudsmanku mladých uroložek, MUDr. Martinu Poršovou, která by měla získávat podněty z terénu. Dětský koutek je taková jedna konkrétní možnost, jak pomoci mladým lékařkám, ale i lékařům, aby se mohli zúčastnit sjezdu a nemuseli řešit, kdo jim pohlídá dítě. Zájem o tuto službu se dopředu těžko odhadoval, ale chtěli jsme to zkusit.



 

  • Připravili jste pro účastníky sjezdu nějaký speciální společenský program?

 

Společenský program je chudý, protože možnosti financování ze strany farmaceutických firem jsou kvůli etickým kodexům velmi limitované a finance do odborných společností ze strany státu jsou nulové, ačkoli jsme stále žádáni, abychom se vyjadřovali k nejrůznějším právním normám. My musíme zabezpečit chod odborného časopisu a administrativy, na speciální společenský program už nejsou peníze. Ale jsme v Plzni, takže se stejně všichni těší na návštěvu plzeňského pivovaru.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Naši bližní peněžní

3. 12. 2021

Peníze jsou cokoli, co je prostředkem směny, nositelem hodnoty a účetní jednotkou. Penězi byly kousky bronzu, drahých kovů, perly, sůl, mušličky…