Kontroverze: Měla by být biopsie endometria součástí vyšetřovacího algoritmu sterility?

Kamran S. Moghissi, MD: ANO. Biopsie endometria je důležitá pro zhodnocení integrity endometria a defektu luteální fáze.
Optimální vyšetření sterilní ženy tradičně zahrnovalo anamnézu, fyzikální vyšetření a zhodnocení cervikálních, děložních, tuboperitoneálních a ovariálních faktorů. S příchodem technik asistované reprodukce (ART) se někteří kliničtí lékaři rozhodli vynechávat jeden nebo více výše uvedených kroků a přistoupit rovnou k ART. Někteří argumentují tím, že některé výkony a testy běžně používané během vyšetřování neplodného páru nejsou dostatečně spolehlivé nebo výhodné, pokud jde o poměr cena/efektivita a pouze prodlužují u žen dosažení konečného cíle, tj. těhotenství. Někteří kliničtí lékaři nedávno zpochybnili nutnost odebírání adekvátní anamnézy. Techniky asistované reprodukce jsou drahé a spojené s podstatným rizikem jak pro pacientku, tak pro jejího budoucího potomka. Proto se domnívám, že před přistoupením k metodám, jako je takzvaná „kontrolovaná ovariální hyperstimulace“ a intrauterinní inseminace (IUI) nebo in vitro fertilizace (IVF) je užitečné vyšetřit pár podrobněji, aby se zjistilo, zda nebudou jednodušší metody postupu výhodnější nebo zda nepřinesou podobné výsledky. Biopsie endometria je u vhodně zvolených pacientek oprávněná. Děložní dutina je místem implantace a měla by být zhodnocena u každého případu neplodnosti. Hysterosalpingografie, hysteroskopie a ultrasonografie jsou běžně využívané k diagnostice strukturálních a výraznějších patologií dělohy. Ale žádná z těchto metod nemůže adekvátně odhalit histologické nebo morfologické abnormality endometria. Biopsie endometria je v současné době jedinou metodou, která toto dokáže.Tradiční indikace k biopsii endometria zahrnují:
■ diagnózu endometriální patologie, jako je hyperplazie, karcinom nebo chronická endometritida;
■ potvrzení ovulace;
■ detekce defektu luteální fáze (luteal phase defect – LPD).
...
Hugh S. Taylor, MD: NE. Výsledky biopsie endometria nekorelují s těhotenstvím.
Možnost odhalit abnormální vlastnosti endometria poskytuje potenciál pro zlepšení plodnosti a léčby klinicky okultních poruch implantace. Vyšetření neplodné ženy tradičně zahrnovalo biopsii endometria v pozdní luteální fázi, která měla za úkol odhalit defekt luteální fáze (LPD). Kritéria používaná k hodnocení takové biopsie byla původně popsána Noyesem a spol. v roce 1953 a během posledního půlstoletí se výrazně nezměnila. Předpokladem hodnocení ženy jako normální je, aby histologický obraz souhlasil s chronologickými daty jejího menstruačního cyklu. Hranice toho, kdy je biopsie označena za abnormální, byla ovšem stanovena arbitrárně, což vedlo k rozporuplným analýzám vzorků a významně vysoké variabilitě intra- a interindividuálních závěrů. Není pak překvapující, že četné studie vycházející z histopatologických kritérií odhalily, že biopsie endometria nabízejí malé výhody v hodnocení neplodnosti. Defekt luteální fáze je běžný i u fertilních žen. Přibližně polovina normálně menstruujících žen bez sníženého reprodukčního potenciálu bude mít abnormální biopsii endometria v pozdní luteální fázi, pokud se za kritérium abnormality považuje dvoudenní posun fáze a třetina žen bude klasifikována jako abnormální, pokud kritériem bude třídenní posun fáze.3 Incidence perzistujícího defektu luteální fáze v následující biopsii u normálně plodné ženy je 7 % u třídenní a 27 % u dvoudenní diskrepance. Jiní autoři neprokázali žádný statisticky významný rozdíl v incidenci defektu luteální fáze mezi plodnými a neplodnými ženami. Seminář Evropské společnosti pro lidskou reprodukci a embryologii (European Society for Human Reproduction and Embryology – ESHRE) v roce 1992 dospěl k závěru, že výsledky biopsie endometria nekorelují s těhotenstvím a doporučil vyřadit dataci endometria z algoritmu vyšetřování sterility. Přestože se běžně používá, má biopsie endometria malý význam v hodnocení sterilního páru.
...

Komentář

Autor: MUDr. Milada Brandejská

Které rozhodnutí je správné? Co vlastně o neplodnosti víme? Že má multifaktoriální podklad, který skýtá mnohočetné diagnostické i terapeutické možnosti. Zvolená léčebná metoda by měla být podložena současným stavem poznání v rámci řešeného problému a měla by splňovat kritéria racionálnosti, jimiž jsou úspěšnost, rizika, náročnost a v neposlední řadě i náklady. Již z uvedeného vyplývá, že chceme-li vyhovět výše uvedeným požadavkům, nemůžeme se při rozhodnutí o léčebném postupu opírat o výsledky jen jednoho vyšetření, ale měly bychom mít k dispozici nálezy spektra vyšetření, které by nám měly podat informaci o splnění optimálních podmínek pro koncepční efekt.
Rozebereme-li příčiny neplodnosti, dostaneme se k následujícímu rozdělení:
...

Plnou verzi článku najdete v: Gynekologie po promoci 2/2005, strana 66

Zdroj: