Přeskočit na obsah

Kooperativní lymfomová skupina informuje

Dvacáté čtvrté plenární zasedání Kooperativní lymfomové skupiny (KLS) se konalo koncem března v pražském hotelu Don Giovanni.

Epidemiologie

Incidence lymfomů v České republice mezi lety 1994–2020 podle Národního onkologického registru stoupla zhruba z 15 na 25/100 000 obyvatel (v roce 2020 byla podle předběžných údajů nižší – 23,1/100 000 v důsledku epidemie covidu‑19), přičemž zlepšená péče vedla k neměnícímu se počtu zemřelých za celé uvedené období. Z toho vyplývá významně rostoucí prevalence, na níž se navíc podílí i stárnutí populace. Me­dián věku pacienta s diagnostikovaným lymfomem totiž činí 60 let. U Hodgkinova lymfomu mortalita dokonce klesá.

Význam inovativní léčby a organizace péče

Ke zlepšení léčebných výsledků přispělo zařazení anti‑CD20 monoklonální protilátky do terapeutického schématu (rituximab byl schválen v roce 1998). Od té doby se terapeutické portfolio rozšířilo nejen o další monoklonální protilátky, o inhibitory tyrozinkináz, inhibitory proteazomu, ale také o inovativní léčebné technologie – například genovou terapii a CAR‑T.

Česká republika patří nyní k zemím s dobrou dostupností vysoce inovativní léčby. Stále však není důvod k úplné spokojenosti: od schválení přípravku/technologie Evropskou lékovou agenturou trvá mnoho měsíců (dříve i let), než se přípravek dostane do rukou lékařů a k jejich pacientům. Často bývalo (a pravděpodobně zůstane v určité míře i do budoucnosti) nutné využít schválení úhrady přes „populární“ paragraf 16. Situaci má zlepšit novela zákona 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, která vešla v platnost k 1. lednu 2022. Ta prodlužuje dobu podmínečné úhrady vysoce inovativních přípravků (VILP) na tři roky. Po této době pak dojde k přehodnocení účinnosti i efektivity oproti stávajícím přípravkům a v případě úspěšnosti pak přípravek přejde do skupiny přípravků hrazených trvale (po jednání SÚKL, pojišťoven a výrobců). Dalším přínosem zmíněné novely je účast pacientských sdružení na hodnoticím i schvalovacím procesu.

V Česku je péče hematoonkologickým pacientům poskytována v centrech intenzivní hematologické péče, případně v komplexních onkologických centrech. Kvalita a dostupnost péče jsou srovnatelné s nejvyspělejšími světovými zdravotními systémy. Od roku 2021 je možné konzultovat v rámci portálu Hematoonkologie.cz.

Lymfomy a covid‑19

V době pandemie covidu‑19 docházelo ke zpoždění příchodu pacientů na specializovaná hematoonkologická pracoviště. „Díky robustnímu systému primární péče, který byl schopen zachytit nádory krve hned zpočátku, k nám chodili pacienti už i při prvních příznacích. Ve chvíli, kdy se hlavním problémem stal covid a část péče probíhala vzdáleně, jsme zaznamenali, že část lidí k nám dorazila s více pokročilým onemocněním, což může ztěžovat jejich vyhlídky na uzdravení,“ komentuje zástupce přednosty pro léčebnou péči 4. interní hematologické kliniky FN Hradec Králové doc. MUDr. David Belada, Ph.D. „Chtěli bychom poděkovat všem, kdo přispěli k tomu, že se péče o nemocné s krevními nádory – v tomto případě s lymfomy – nezhoršila. Počty transplantací kmenových buněk se například na našem pracovišti v letech 2019 až 2021 nezměnily,“ dodává prof. MUDr. Marek Trněný, CSc., přednosta I. interní kliniky – hematologie 1. LF UK a VFN, Praha, který je současně předsedou KLS.

Lékaři a pacienti z Ukrajiny

Kooperativní lymfomová skupina se staví aktivně k problematice ukrajinských pacientů i lékařů. „Jsme v kontaktu s vedením onkologického ústavu v Kyjevě stejně jako s mezinárodní pacientskou organizací. Deklarovali jsme připravenost převzít péči o nemocné, kteří museli kvůli válce opustit zemi,“ říká profesor Marek Trněný. „Počítáme s převzetím těch, kteří to budou potřebovat. Jsme přesvědčeni, že část prostředků z nebývalé solidarity s Ukrajinou stejně jako případná dotace z EU by měla směřovat do nákladů na tuto péči.“

Čeští hematoonkologové také uvítají zapojení svých ukrajinských kolegů, kteří v budoucnu do Česka dorazí. Hematologická onkologie se podle KLS obecně dlouhodobě potýká s nedostatkem lékařů, specializovaných nelékařských profesí, molekulárních biologů, laboratorních pracovníků, sester, psychologů a dalších.

„Nyní řešíme s Českou lékařskou komorou, jak ukrajinské lékaře co nejrychleji zapojit do systému, i kdyby to nejprve bylo na úrovni tlumočníků. Musíme si uvědomit, že sem mohou přijít elitní experti na hematoonkologii, lidé z univerzit,“ vysvětluje prof. MUDr. Vít Procházka, Ph.D., z Hemato‑onkologické kliniky LF UP a FN Olomouc.

Řeší se podoba aprobačních zkoušek, které organizuje Institut pro postgraduální vzdělávání ve zdravotnictví (https://www.ipvz.cz/lekari‑zubni‑lekari‑farmaceuti/aprobacni‑zkousky/zakladni‑informace‑o‑aprobacnich‑zkouskach). Cílem současného jednání je urychlit proces získání aprobace, aniž by utrpěla kvalita lékařů, kteří od Ministerstva zdravotnictví ČR nakonec získají Rozhodnutí o získání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání. Jedním z klíčových požadavků je dobrá komunikační schopnost v českém jazyce. O podobě aprobací a její změně se diskutuje již několik let a naléhavost řešení problému ukrajinská krize stupňuje.

V systému přibývá pacientů, ale ubývá lékařů, a to nejen v hematoonkologii. Zejména terénní pediatři příval pacientů zvládají na hranici svých možností.

ZAUJALO NÁS

Má intermitentní hladovění odpovídající účinky na pokles hmotnosti? NE!

Dlouhodobá účinnost a bezpečnost intermitentního hladovění na úbytek hmotnosti není jasná. K ověření bylo randomizováno 139 pacientů s obezitou k časově omezenému příjmu potravy (pouze mezi 8:00 a 16:00) s omezením příjmu kalorií nebo pouze s omezením kalorií. Po dobu 12 měsíců byli všichni účastníci instruováni, aby drželi dietu, která obsahovala 1 500–1 800 kcal denně pro muže a 1 200–1 500 kcal pro ženy. Primárním cílem byl rozdíl ve změně tělesné hmotnosti od výchozí hodnoty; sekundární cíle zahrnovaly změny v obvodu pasu, indexu tělesné hmotnosti (BMI), množství tělesného tuku a metabolických rizikových faktorech.

Z celkového počtu 139 účastníků, kteří podstoupili randomizaci, 118 (84,9 %) dokončilo dvanáctiměsíční sledování a závěrečnou kontrolu. Průměrný úbytek hmotnosti od výchozí hodnoty byl po 12 měsících –8,0 kg (95% CI, –9,6 až –6,4) ve skupině s intermitentním hladověním a –6,3 kg (95% CI, –7,8 až –4,7) ve skupině s pouhou restrikcí kalorií.

Rozdíl mezi skupinami ve změně hmotnosti nebyl statisticky významný (–1,8 kg; 95% CI, –4,0 až 0,4; p = 0,11). Výsledky analýz obvodu pasu, BMI, množství tělesného tuku, svalové hmoty, krevního tlaku a metabolických rizikových faktorů byly v souladu s výsledky primárního cíle. Kromě toho nebyly mezi skupinami žádné podstatné rozdíly v počtu nežádoucích účinků.

Závěr: U obézních pacientů nebyl režim intermitentního hladovění prospěšnější v žádném kritériu oproti prosté restrikci kalorií.

Liu D, et al. Calorie Restriction with or without Time‑Restricted Eating in Weight Loss. N Engl J Med 386;16 nejm.org April 21, 2022.

         

Sdílejte článek

Doporučené

Lymfoproliferativní onemocnění

28. 6. 2022

V hematologickém bloku na 17. kongresu Interní medicína pro praxi v Olomouci zazněly od MUDr. Jozefa Michalky z Interní hematologické a onkologické…