Koordinátor onkologické péče pomůže hlavně tam, kde se dnes ztrácejí týdny

V nejbližší době budou ve všech patnácti komplexních onkologických centrech v České republice nově působit koordinátoři onkologické péče. Jejich úkolem je provést pacienta celým procesem diagnostiky a léčby tak, aby se zkrátily čekací doby, snížil stres nemocných a léčba mohla začít nejen včas, ale i efektivněji, s vyššími šancemi na úspěšné uzdravení. Zpočátku se koordinátoři zaměří zejména na tzv. fast track diagnózy, agresivní onkologická onemocnění s rychlým průběhem, jako je karcinom plic nebo slinivky břišní. Ustanovení pozice takového koordinátora je jednou z podmínek pro reakreditaci komplexního onkologického centra.

V důsledku stárnutí populace čelí Česká republika rostoucí onkologické zátěži. V současnosti žije v ČR více než 600 000 lidí se zhoubným nádorem a každoročně je nově diagnostikováno přes 90 000 pacientů. Přestože česká onkologie patří v mezinárodním srovnání ke špičce a výsledky léčby se dlouhodobě zlepšují, pacienti se často potýkají s dlouhými čekacími lhůtami a nepřehlednou cestou mezi jednotlivými pracovišti.

„Největší časové ztráty vznikají ještě před vstupem pacienta do komplexního onkologického centra. A právě tady se dají ušetřit celé týdny, které mohou rozhodovat o úspěchu léčby,“ říká Marián Rybář, datový analytik Ministerstva zdravotnictví ČR a jeden z autorů nové koncepce onkologické péče.

Koordinátor jako průvodce systémem

Koordinátoři se zaměřují především na tzv. fast track diagnózy, tedy vysoce riziková onemocnění, u nichž je jakékoli zdržení obzvlášť nebezpečné – typicky je to například karcinom plic nebo slinivky břišní. Koordinátor přebírá pacienta ideálně od praktického lékaře nebo specialisty a provází ho celým procesem od prvních vyšetření až k zahájení léčby. Koordinátor se stává doslova průvodcem pacienta systémem. Jeho úkolem je zajistit návaznost péče, domluvit termíny a zabránit tomu, aby se pacient ztratil v systému objednávek a nejasných doporučení. První koordinátoři již od ledna 2026 v komplexních onkologických centrech reálně fungují a pracují s prvními pacienty.

Koordinátor uleví zdravotníkům od části organizační a administrativní zátěže. Nejde přitom nutně o zdravotnickou profesi. „V době, kdy máme nedostatek lékařů a sester, dává smysl zapojit i nezdravotnické pracovníky. Jde především o organizační a komunikační roli, která zdravotníkům výrazně uleví,“ vysvětluje Rybář. V některých centrech už koordinátorům pomáhá i specializovaný software, který umožňuje pacienty prioritizovat a efektivně řídit jejich cestu péčí.

Otázka profesionální odpovědnosti i lidský rozměr

Podle ministerstva by zavedení koordinátorů nemělo být jen formální povinností, ale otázkou profesionální odpovědnosti. „U vysoce rizikových diagnóz je čekání týdny nebo měsíce na základní vyšetření nepřijatelné,“ dodává Rybář. Cílem celé koncepce je především „dobrý start“ – rychlý průchod úvodní fází systému, zkrácení čekacích lhůt, jasné rozdělení rolí mezi centra a regiony a důsledná kontrola kvality péče.

Zavedení koordinátorů vítají i pacientské organizace. Podle Michaely Tůmové, místopředsedkyně Hlasu onkologických pacientů, je tato role pro nemocné zásadní posilou. „Největší zdržení vzniká hned na začátku onemocnění, a právě tam je potřeba soustředit veškeré úsilí,“ uvedla. Zásadní je podle ní také to, že se pacientské organizace mohou aktivně podílet na nastavování systému. Díky spolupráci s koordinátory a pacientskými radami je možné přesně pojmenovat slabá místa péče. To uleví nejen pacientům a jejich blízkým, ale i praktickým lékařům, kteří budou jasně vědět, kam pacienta směrovat. Koordinátor zároveň pomůže odstranit situace, kdy pacient dostane pouze neurčitý pokyn bez další podpory – například aby si sám zajistil vyšetření nebo vyhledal specialistu.

Fungování koordinátorů potvrzuje i praxe z Fakultní nemocnice Bulovka, kde tato pozice existuje již delší dobu. „Současná iniciativa ministerstva dává koordinaci jasný legislativní a kompetenční rámec, což je pro každodenní praxi zásadní,“ říká koordinátorka onkologické péče Klára Vaňková. Pacienti se k ní dostávají prostřednictvím lékařů, nejčastěji praktických nebo nemocničních, a ona následně zajišťuje jejich rychlé předání multidisciplinárnímu týmu.

Vedle organizační role zdůrazňuje Vaňková i lidský rozměr práce koordinátora. „Pacienti v době diagnózy nejsou v systému sami. Mají se na koho obrátit a komu zavolat,“ říká. Sama přitom není zdravotník, což podle ní potvrzuje, že čistě organizační část péče mohou úspěšně zvládat i nezdravotníci. Po počáteční opatrnosti přijali lékaři tuto roli velmi dobře.

Další oblasti zdravotnictví mají následovat

Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha je dnes pozice koordinátora povinnou součástí akreditace komplexního onkologického centra. Bez ní by zařízení nemohlo akreditaci získat ani si ji udržet. Ministerstvo zdravotnictví zároveň počítá s dalším rozvojem této role. Onkologie má sloužit jako pilotní obor, na který by mohly navázat další oblasti zdravotnictví. Už dnes například fungují koordinátoři pro děti se vzácnými onemocněními a vzniká odborná společnost pro koordinaci zdravotní péče.

Významnou roli má v budoucnu sehrát i digitalizace. Plně funkční elektronická dokumentace a sdílená data umožní sledovat celou cestu pacienta od prvního podezření přes vyšetření až k zahájení léčby, což usnadní práci koordinátorům i celému systému. Ministerstvo zároveň zahájilo vzdělávání koordinátorů a do budoucna počítá s tím, že půjde o jasně definovanou profesní pozici ve zdravotnictví.

Koordinátor má být zároveň aktivním partnerem regionu. Jeho úkolem je systematicky oslovovat praktické lékaře a specialisty a jasně jim sdělovat, kam a jak pacienty referovat. Cílem celé změny je, aby se onkologický pacient v klíčové fázi nemoci neztrácel v systému a aby léčba mohla začít včas.